Matematické Fórum

Ohrevem cehokoliv zvysujeme energii castic dane (kapaliny/krystalu/plynu ...). To se projevuje, ze se castice rychleji pohybuji (kmitaji), coz vnimame jako teplotu. Mame-li pevnou latku, tak jsou castice te latky v relativne pravidelnych rozestupech od sebe a drzi se vazebnymi silami. Pokud by castice latky chtela utect z teto vazby, je potreba prekonat vazebne sily, na coz spotrebuje kus sve kineticke enrgie. Pri zahrivani tedy nejdriv castice zacnou kmitat na svych mistech a pri dosazeni urcite teploty, ktera postacuje na to, aby meli castice dostatek energie opustit vazby, se zacnou castice z vazeb uvolnovat. Jakmile tedy doshneme teploty, kdy se zacinaji bourat vazby, tak veskre dalsi zvysovani energie se spotrebovava na rozbijeni vazeb. Teprve az se tak stane, zacne se opet zvysovat teplota u castic, ktere jsou jiz uvolnene.

Takto zhruba to funguje pri rozpousteni pevnych latek. Pri prochodu kapaliny na plyn je to podobne, jen je popis kapaliny trochu slozitejsi. Takovy mezistav mezi tim, kdy jsou astice v pevnych vazbach a kdy jsou zcela volne. Vazebne sily tu sice jsou, ale jineho typu a dovoluji urcity druh pohybu. Rozpad i techto vazeb je pak prechod z kapalneho do plyneho stavu

(pozn.: Pokusil jsem se to rict nejak zjednodusene. Pokud bychom chtel byt detailista, tak by se to melo vysvetlit trochu presnejsim zpusobem. Je to pouze nahled)

Ano.

Teplota = kmitani castic = kineticka energie
Prechod do jineho skupenstvi = rozbijeni vazeb = prekonavani potencialni energie

Ohrivani kapaliny = zvyseni vnitrni energie

vnitrni energie = Kineticka energie + Potencilani energie

Tedy bud tepelna enrgie prechazi v potencialni (vyparovani) nebo v kinetickou (rust teploty). Latka pro jistou vetsi teplotu je plynna a pro jistou mensi teplotu je kaplna (pro vodu je to 100°C). Proto po dosazeni urcite teploty dojde k zastaveni ohrevu, dokud se z latky nestane plyn a pak ohrivani vesele pokracuje dale.

↑ slodicakova:

Bude :-) Ale az pote, co se odpari. Jak jsem jiz psal. Pri dosazeni 100 stupnu se zacnou trhat vazby a kapalina se "rozbiji" na plyn. Az se toto stane, bude dale pokracovat zahrivani a teplota poroste nad 100°C, ale uz v plynem skupenstvi. Voda v kapalnem skupenstvi se na teto teplote tedy zastavi a misto toho, aby se zvysovala teplota kapalne vody, dochazi k tomu, ze se tepelna energie spotrebovava na ono odparovani. A taktez na nasledne zahrivani pary do vyssich teplot.