Matematické Fórum

V textech přednášek na Matematickém ústavu SLU je psáno „Obecně platí úměra: čím bohatší struktura, tím více výsledků pro ni můžeme odvodit, ale tím méně příkladů pro ni nalezneme“ Michal Marvan, 2000/2001 - 1. přednáška z Algebry
Bylo ihned na počátku výkladu algebraických struktur, čím se zřejmě chtělo odradit od pokusu vracet abstraktní struktury do reálního světa. Když tak uvažuji, tak opravdu to nebude nic snadného – přece jen algebraická struktura je abstrakce, řeknu, druhého řádu – nejprve se reální svět převedl do čísel a operací, a pak toto převedení se posunulo do struktur. A cesta zpět – no nevím.
Z Tvých nápadů asi nejvíce schůdné jsou barvy, ovšem zda to bereš v podobě lidského vjemu – barvy v kelímku, nebo barevné fólie (tam se možná zahrabeme i do topologie)? Nebo jako jev fyzikální? Co, kdyby se vydálo cestou – míchání barev pojmout jako násobení?
Jinak ještě ze základní školy (1 stupeň dokonce), si vzpomínám, že tenkrát se zaváděla výuka množin a zřejmě i struktur (to já jsem ovšem nemohla tušit) a paní učitelka hrozně trvala na tom, jak se nedají sčítat různé věcí (hrušky a jablka), ale, jak to jde, když je to ovoce. A pak, že můžeme vše převést k universálnímu číslu (třeba peníze) a pak sčítat. A ještě, že jedna vlastnost čísel vždy přebijí ostatní – třeba když 5 dětí zasadí každý 10 stromků, tak z toho budou vždy stromky a velmi dbala na tom, v jakém pořadí máme psát dětí a stromky  při násobení. Čímž mě dokonale zmátla, když pak mluvila o komutativnosti (pochopitelně, neříkala tomu tak) a museli jsme sborově opakovat: přeměnou míst činitelů se součin nezmění (tak dětí nebo stromky?).
Hodně zdaru při hledání rozumného smyslu v našem hmotném světě :-)