Stránky: 1
↑ hyperion:
Ano! O plošných útvarech lze soudit, zda-li jsou konvexní nebo nekonvexní. Dokonce existuje i definice konvexnosti ve směru (plošného útvaru v rovině). Každý trojúhelník v rovině je ale konvexní. Stačí vzít libovolné dva různé body trojúhelníku a spojit je úsečkou. Posuzuje se, zda-li tato úsečka je obsažena celá v daném trojúhelníku (což je jistě splněno).
Offline
Rekl bych, ze tady si mateme konvexnost a konvexnost. :-( Bohuzel na vine ani tak nebude hyperion, ale spis zazite oznaceni.
Je-li krivka konvexni/konkavni, to je jedna vec. To samozrejme nema primo nic spolecneho s trojuhelnikem.
Konvexnost se take pouziva jako oznaceni pro obrazce, rekneme v rovine pro nazornost. Intuitivne receno, obrazec je konvexni, kdyz nema zadne "vyrezy", neboli je roven sve konvexni obalce. Konvexni obalka je mnozina vsech bodu, ktere vzniknou, kdyz k obrazci pridame vsechny usecky spojujici libovolne jeho dva body.
Obrazec, ktery neni konvexni, se NEnazyva konkavni, ale nekonvexni. Je to trochu zmatek...
Z tohoto pohledu je tedy trojuhelnik konvexni obrazec.
Priklad na ciferniku: Uvazme ctyruhelnik 1-6-11-stred. To je nekonvexni obrazec, jeho konvexni obalkou je trojuhelnik 1-6-11.
Offline
Stránky: 1