Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
↑ Honza90:,
Dve mnoziny X, Y take, ze jedna je bijektivny obraz druhej maju rovnaky pocet prvkov.
Ak je to n, tak pocet bijekcii z x na Y je n!.
Offline
↑ Honza90:,
Ale to neuvazujes bijekciu.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bijekce
Offline
↑ Honza90:,
Su to funkcie, ale nie bijekivne ako si pisal tu
Jak by se dal zobecnit vztah pro určení počtu možných funkcí(bijektivních zobrazení) v závislosti počtu prvků v množinách X a Y?
Ty si pocital, v priklade co si dal vsetly mozne funkcie ked X ma 3 prvky ako aj Y .
Ak chces o takych veciach viac vediet najdi si nejake materaily a kombinatorike.
Offline
↑ Honza90:
O zobrazení
(1)
(jehož definiční obor je roven množině A a obor hodnot je částí množiny B)
říkáme, že je bijektivní, právě když f je prosté a zároveň f(A) = B. Je to tedy zobrazení poměrně speciálních vlastností.
O počtu všech BIJEKTIVNÍCH zobrazeních (1) se správně vyjádřil kolega ↑ vanok:.
Pokud Tě zajímá počet ÚPLNĚ VŠECH zobrazaní (1), aniž bychom na ně kladli další podmínky, pak jejich počet je
,
kde symbolem |X| je označen počet prvků množiny X.
Příklad: má-li množina A 3 prvky, např. A ={1,2,3}, a množina B 5 prvků, pak každé zobraení (1) představuje uspořádanou trojici
, kde
, a takových uspořádaných trojic je
(vaiace s opakováním).
Případy, kdy každá z množin A, B je alespoň dvouprvková a některá z nich nekonečná, dají nekonečne mnoho funkcí.
Ale existují nekonečna různých "stupňů" (tzv. nekonečná kardinální čísla), což není triviální a řeší se až v nějaké důkladnější
teorii množin (jako tzv. kardinální aritmetika).
Offline
↑ Honza90:
Skus v tom pripade (ked X ma 3 prvky ako aj Y)
A)najst pocet prostych cize injektivnych aplikacii
B) surjektivnych applikacii
Offline
↑ Rumburak:
paráda, tušil jsem že to bude něco elegantního, ale pořád mi není jasný ten princip surjekce, např proč y=x^2 není surjektivní zobrazení?
Offline
↑ Honza90:
Surjekce je velmi relativní pojem. Zda zobrazení
(1)
je surjekce nebo ne, závisí na tom, jak zvolíme množinu B. V případě
,
:
volbou
(menší už vzít nemůžeme, nemáme-li zmenšit i množinu A) dostáváme surjekci (f(A) = B),
ale v případě
už by to surjekce nebyla , protože prvek
nemá v A vzor,
což je dáno tím, že rovnice f(x) = -1 nemá v A kořen.
Offline
↑ Honza90:
Ano, bijekce je zobrazení, které je injektivní a zároveň surjektivní.
Offline
↑ Honza90:,
Ano, presne tak sa to definuje.
Tu je taky text na osviezenie pojmu funkcie
http://www.mathematica.sk/Funkcie_2/Theory/01Theory.xml
ako aj tu
http://sk.wikipedia.org/wiki/Bijekt%C3%ADvne_zobrazenie
A tu nieco trocha teoretickejsie
http://www.dcs.fmph.uniba.sk/texty/dsmain.pdf
Asi tak na strane 80 a dalsich najdes odpovede na teoreticke orazky o pocte funkcii na konecnych mnozinach.
Offline
↑ Honza90:
Já jsem na nic takového nenarazil.
Ani mě nenapadá, jaký by to mohlo mít smysl: nikdy jsem se nesetkal s matematickou větou, která by s výrokem
"zobrazení f je surjektivní nebo injektivní "
pracovala ať již jako s předpokladem či jako s tvrzením.
Offline