Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1
↑ Fredy.00:
Pokud je úkolem najít obecnou rovnici přímky procházející body
a
, tak
je to špatně celé. Rovnici si napiš 
dosazení bodu 

dosazení bodu 

a vyřešit soustavu
a pak převést na obecný tvar
co je to
a
nechápu.
Offline
↑ zdenek1:
tak obecnou rovnici přímky mám v tabulkách nadefinovanou jako "ax + by + c = 0" a ve stejném tvaru to i ve škole používáme
Offline

↑ Fredy.00:
Alebo si urč normálový vektor priamky. Do rovnice ax+by+c=0 dosaď za ab súradnice normáloveho vektora, a za xy súradnice jedného z bodov(K alebo L). Riešením rovnice vypočítaš c. Znova dosadíš do rovnice ax+by+c=0, lenže xy už nedosadzuješ.
Smerový vektor u=/KL/=/L-K/=/7;4/
Normálový vektor určíš tak, že si zameníš poradie súradníc a pri jednej súradnici zmeníš znamienko (preto lebo normálový vektor je na smerový vektor kolmý, a preto ich skalárny súčet sa musí rovnať 0)
Čiže normálový vektor n=/4;-7/
Do rovnice ax+by+c=0 dosadíš 4*(-4)+(-7)*(-1)+c=0
Riešiš rovnicu a dostaneš c=9
Znova dosadíš do rovnice ax+by+c=0. Čiže všeobecná rovnica priamky je: 4x-7y+9=0
Offline
↑ Fredy.00:
To je všechno pěkné, ale nepomůže ti to.
Já znám tři způsoby, jak se dostat od dvou bodů k obecné rovnici přímky. Nabídl jsem ti jeden, který považuju za jednoduchý a srozumitelný. Pokud se ti nelíbí, musíš napsat, jak to děláte ve škole, a pak to můžeme dál řešit.
Nic to nemění na tom, že na tvém papíru je všechno - až na tu rovnici
- špatně.
Offline
↑ zdenek1:
okej, žádám o způsob před to rovnici "ax + by + c = 0", protože ten používáme ve škole
děkuji
Offline
↑ Fredy.00: jen si dovolím říct, že rovnice od ↑ zdenek1: a sice:
je až neskutečně podobná
jen s tím rozdílem, že je vše na jedné straně a místo označení
↑ zdenek1: použil 
Offline
↑ Fredy.00:
a) určíš směrový vektor:
, 

b) z toho určíš normálový vektor 
přímka bude: 
c) dosadíš souřadnice bodu 


přímka: 
Offline
↑ zdenek1:
do té rovnice mám dosadit normálový anebo směrový vektor? učitelka zase říká že ten směrový
Offline

↑ Fredy.00:Smerový dosadzuješ, keď priamku vyjadruješ parametrickou rovnicou. Normálový, keď chceš priamku vyjadriť všeobecnou rovnicou.
Offline

↑ Fredy.00:
Podle obrázku
Červená část - parametrické vyjádření přímky
-směrový vektor
jsou to ta čísla u t ta čísla bez t jsou x-ová resp y-ová souřadnice jednoho z bodů,
kterým přímka prochází tady bod 
Směrový vektor je 
Modrá část - obecná rovnice přímky
- normálový vektor
jsou to ta čísla u x a y
Zelená část - směrnicový tvar přímky
- jde vyjádřit z obecné rovnice tím, že osamostatníme y
Jak vidíš pořád je to jedna přímka
Offline
↑ Fredy.00:
Ahoj. Mám jednu radu: nesháněj "kuchařské recepty", ale snaž se porozumět teorii.
Přímku p v rovině lze určít dvěma typickými způsoby:
I. bodem, jímž prochází, a směrem , s nímž je rovnoběžná ;
II. bodem, jímž prochází, a směrem , k němuž je kolmá.
V obou případech budeme vycházet z předpokladu, že směr je zadán nenulovým vektorem - to je základní možnost, jak určit směr.
Ad I. Tento způsob bezprostředně vede k parametrickým rovnicím přímky.
Jestliže přímka
prochází bodem
a je rovnoběžná s vektorem
, potom obecný bod
roviny leží na přímce
tehdy a jen tehdy,
když vektor
je rovnoběžný s vektorem
(včetně možnosti, že
). Tuto nutnou a postačující podmínku můžeme vyjádřit
algebraicky:
existuje reálné číslo
takové, že
.
Rovnici v tomto výroku můžeme zapsat i v některém z ekvivalentních tvarů
,
. Poslední z nich se nazývá
parametrickou rovnicí přímky ve vektorovém tvaru - rozepsáním po souřadnicích z ní získáme obvyklou soustavu parametrických rovnic .
Vektor
nazýváme směrovým vektorem přímky
. Za směrový vektor přímky
můžeme považovat i libovolný nenulový násobek
vektoru
(výše popsaná konstrukce provedená s takovým vektorem
by popisovala tutéž přímku).
Ad 2. Tento způsob bezprostředně vede k obecné rovnici přímky.
Jestliže přímka
prochází bodem
a je kolmá k vektoru
, potom obecný bod
roviny leží na přímce
tehdy a jen tehdy,
když vektor
je kolmý k vektoru
(včetně možnosti, že
). Tuto nutnou a postačující podmínku můžeme vyjádřit
algebraicky pomocí skalárního součinu:
.
Dosazením
do předchozí rovnice , rozepsáním skalárního součinu podle jeho definice a algebraickou úpravou dostaneme její známý tvar
,
kde konstanta
závisí na vektoru
a bodu
. Vektor
nazýváme normálovým vektorem přímky
. Za normálový vektor přímky
můžeme považovat i libovolný nenulový násobek
vektoru
(výše popsaná konstrukce provedená s takovým vektorem
by popisovala tutéž přímku).
Snadno lze dokázat, že normálový vektor přímky je kolmý k jejímu směrovému vektoru.
Popsané způsoby poskytují i návody, jak parametrickou či obecnou rovnici přímky sestavit.
Offline
Stránky: 1