Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Ahoj.
Píšu na svůj web článek o této konstantě a chci se zeptat, jestli atomová hmotnostní konstanta je 1/12 hmotnosti uhlíku šest dvanáct, nebo jen 1/12 hmotnosti jeho jádra?
Chci v tom udělat (mít sám) jasno. Knížky opisují jedna od druhé, to samé na Internetu.
Také mě trochu mate, proč relativní atomová hmotnost uhlíku je 12,0107. Protože to je směs izotopů? A ví se přesné zastoupení těch izotopů v prvku?
Děkuji.
Offline
Zdravím,
opisování - no to je problém, který se diskutoval zde :-)
Osobně bych si zvolila nějaký dostupný standard - v ČR asi učebnice od pana J. Klikorky, možná Remy s podrobným vysvětlením - nebo co jsi zvolil? Snad pomůže i IUPAC. A mít jasný odkaz.
Kterou knihu využíváš? Když tady někdo začne něco vysvětlovat, tak to bude další variace na renesanční téma.
Offline
Koukal jsem jen do středoškolských učebnic a na Internet.
Nikde jsem se však nedopátral odpovědí na své dotazy, které jsou položeny v prvním příspěvku.
No, jsem již moudřejší, díky anglické Wikipedii.
Je to tedy skutečně 1/12 celé hmotnosti atomu. A to, že relativní atomová hmotnost uhlíku není přesně 12 je dáno tím, že uhlík je směs izotopů, jejichž poměrové zastoupení je známé.
Offline
↑ Peta8:
:-) Nebo také díky "malé encyklopedie chemie", myslím, že je dosažitelná a úvod přináší podrobný a ucelený pohled na vývoj tohoto pojmu. Nedá se nic dělat, co se tyče čtení literatury.
Zdar ve psaní přeji.
Offline
↑ Peta8: Ahoj, prikladám možno ku tejto téme pomôže...
http://physics.nist.gov/cgi-bin/Composi … d_alone.pl
Offline
Tak jsem něco sepsal. Snad to nejsou moc velké bláboly.
http://www.nabla.cz/obsah/chemie/atomov … stanta.php
http://www.nabla.cz/obsah/chemie/relati … otnost.php
Minimálně já jsem to už konečně pochopil :-)
Děkuju za pomoc.
↑ pietro:
Tabulku jsem využil, díky.
Offline
↑ pietro:
Teď nevím jestli to byla pochvala nebo výtka :-)
Offline
Děkuji moc.
Offline
Dovolím si ještě uvést dva poslední články, aby "to" bylo kompletní :-)
Molární hmotnost a molární objem
http://www.nabla.cz/obsah/chemie/molarn … -objem.php
Vztah mezi relativní atomovou hmotností a molární hmotností
http://www.nabla.cz/obsah/chemie/relati … -vztah.php
Offline
↑ pietro:
Ahoj, děkuju moc za pochvalu.
Já se omlouvám za spam, ale rád bych, aby stránka posloužila co nejvíce lidem.
Index jsem opravil, děkuji za upozornění.
Hezký den, přeji.
Offline
↑ Peta8:
Jestli chceš slyšet i trochu kritiky :).
Podle mě pod tímto odkazem jsi jen ukázal převod mezi molární hmotností v g/mol na Kg/mol.
Podle mě ten vztah mezi Ar a M je trochu někde jinde.
http://www.nabla.cz/obsah/chemie/relati … -vztah.php
Tohle sem postnu jen tak pro zamyšlení, není to asi zrovna dokonale jednoduchý, protože v tom mám sám taky nepořádek, ale věřím, že tě to donutí se zamyslet nad tím co jsi napsal :).
A
_
_
_
_
_
_
_
_
_
_
B _ C D
_ _ _ _
A=zobrazuje hmotnost jednoho atomu, např. uhlíku 12C
B=zobrazuje atomovou hmotnostní jednotku
C= množství atomů v hmotnosti A (1atom)
D= 1 atom <-- jednotka pro měření množství atomů
Hmotnost "A" bude 12krát taková jako B, B je jednotka proto A bude číslo 12. D je také jednotka, C je jednonásobné, tedy C je číslo 1.
Počet jednotek v A při poměření k počtu jednotek v C bude opět 12tinásobný.
Platí, že pokud naroste množství atomů v C pak úměrně tomu naroste i hmotnost těchto atomů A. Já si ale v následující ukázce i patřičným způsobem navýším "B" a "D".
A
_ _________
_ _________
_ _________
_ _________
_ _________
_ _________
_ _________
_ _________
_ _________
_ _________
B _ _________ C D
_ _________ _ _________ _ _________ _ _________
Teď jsem všechna množství úměrně zvětšíl. Opět bude platit, že A k B bude 12tinásobné, C k D bude jednonásobné.
Čislo A k číslu C bude také 12tinásobné(přestože tyto čísla budou nyní obrovská, budou totiž poměřována pomocí starého B a starého D).
Množství jsem zvětšoval tak, že nyní "B" váží přesně 1gram a tedy 12tinásobné A váží 12gramů. Není nutné znát přesnou hodnotu avogadrovy konstanty, ale řeknu, že:
nové B=6,022*10^23 *B(staré)
nové číslo A=6,022*10^23 *A(staré)
nové číslo C=6,022*10^23 *C(staré=1)
nové D=6,022*10^23 *D(staré)
Ještě jednou, B a A jsou hmotnosti, C a D jsou atomy. A a C jsou množství vyádřená pomocí čísel, B a D jsou množství.
Pokud nyní vezmu nové "B"(gram) jako jednotku, ke které budu poměřovat nové "A", znovu půjde o číslo 12.
Pokud nyní vezmu nové "D"(1mol) jako jednotku, ke které budu poměřovat nové "C", znovu půjde o číslo 1.
Opět číslo vyjadřující počet gramů v A bude dvanáctinásobek čísla, vyjadřující počet molů v C.
____________________________________________________________________________________
Pokud budu dál libovolně zvěšovat/zmenšovat hmotnost "A" tedy stejně tak se zvýší/sníží počet atomů v "C", pak neustále A k C bude 12, což udává molární hmotnost.
Tedy například "molární hmotnost" uhlíku 12C je 12, což říká, že ať budu mít jakýkoliv počet molů tohoto uhlíku, pak počet gramů, který tomu odpovídá bude 12tinásobný.
Offline
↑ Peta8:
Měl bych dvě připomínky
a) u molárního objemu bych přidal, že 22,4 l je molární objem ideálního plynu za normálních podmínek (které uvádíš) a tím pádem každého plynu (nejen vzduchu), který můžeme za normálních podmínek "ideálním plynem" aproximovat.
b) u odvození vztahu dosazuješ přibližné hodnoty
a
a pak
máš v jednom kroku "přibližně rovno"
a nakonec "rovno"
Ale vztah platí přesně a dosazovat číselné hodnoty není nutné.
až sem jsou to všechno definiční vztahy. Nyní podle definice, kde
je hmotnost jednoho atomu
a opět podle definice (počet atomů ve 12 g uhlíku...)
takže
Offline
Když to má být text, z kterého se budou ostatní učit, tak bych tam všude důsledně dbal na jednotky.
To znamená, že pokud relativní atomovou hmotnost vydělíme 1000, dostaneme velikost molární hmotnosti.
Tam je podle mě potřeba za „velikost molární hmotnosti“ dopsat „v jednotkách kg/mol“. Jinak to tvrzení nemá moc smysl. (Ve vzorci to máš, v textu ne.)
A jak píše Zdeněk, tak tam taky pozor na to, že Avogadrova konstanta má jednotku 1/mol.
Offline
↑ peter_2+2:
Díky za příspěvek, ještě ho pročtu.
↑ zdenek1:
Nechtěl jsem se držet pojmu ideální plyn, proto jsem uvedl příklad vzduchu, který je asi "nejznámější" aproximací na ideální plyn.
Děkuji za upřesnění výpočtu, vím, že jsem to uvedl nešikovně. Ostatně ona celá ta kapitola je taková moc umělá; psaná takovým stylem, kterému se právě snažím vyhýbat.
↑ Pavel Brožek:
Děkuji. Opravím.
Offline