Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Dobrý den
Nejsem si uplně jistej jestli to sem ještě patří každopádně bych se chtěl zeptat na následující věc:
Mám uřčit vzdálenost 2 rovnoběžných rovin bez použití 3. průmětny takže přes kolmici.
Udělám teda kolmici na půdorysnou stopu a nejlepší způsob jak to asi zjistit je zjistit průsečíky této kolmice s rovinami a potom zjistit jejich vzdálenost ale chci se zeptat jak je to s nárysem té kolmice ten si můžu libovolně vybrat stím že bude kolmý na nárysnou stopu? (MP)
Offline
Zdravím,
tak jak to píšeš se to dělá. Vedeš kolmici k rovinám, komice ti je protne ve dvou bodech, úsečku jimi určenou pak sklopíš a zjistíš vzdálenost jako velikost této úsečky.
K tomu konkrétnímu řešení v MP:
1) volím si vhodně libovolný bod (první a druhý průmět)
2) tímto bodem vedu kolmici k rovině (první průmět kolmice bude kolmý na půdorysnou stopu, druhý na nárysnou stopu)
3) řeším průsečík této přímky s jednou a druhou rovinou
4) sklopím úsečku urečnou těmi průsečíky
Takže jak píšeš, stačí určit libovolnou kolmici, tedy v prvním průmětu přímku libovolnou kolmou na půdorysnou stopu, v druhém průmětu taktéž.
Offline
Takže je to opravdu úplně libovolné jen musí být ta přímka kolmá na obě stopy?
Jde mi oto že když si zvolím v půdoryse například bod A1 a ten bude totožný s bodem B1.
Bod B bude z roviny ró a bod A z roviny sigma tak se mi v naryse zobrazí jako 2 ruzné body. takže kolmice která v pudoryse vede tím bodem A1=B1 by v naryse měla vést pro pí a sigma jinudy ne? a nebo se to uvažuje jen v případě že to řeším způsobem kde zklopím 2 takové kolmice a jejich vzdálenost je také řešení a při tom způsobu kterým sem prvně navrhoval se prostě použije náhodná kolmice?
Offline
↑ comnet: Nevím, jestli tě dobře chápu; ale určuješ si tam body A,B , které leží v jednotlivých rovinách, je to tak? Pokud bys pak spojil AB, tak to vůbec nemusí, a ani nebudou kolmice.. nerozumím tvému záměru :-)
Co se týče volení bodů, tak můžeš zvolit jeden libovolný bod a vést kolmice na stopy. Ale můžeš, když už si to nakousl, klidně zvolit jeden libovlný bod ležící v jedné rovině a tím pak vést kolmici k druhé rovině - bude to snadnější, protože nebudeš muset řešit dva průsečíky přímky s rovinou, ale pouze jeden :-)
Jinak samozřejmě libovolnou. Pokud by tě zajímalo, proč se kolmice zobrazí v půdoryse i náryse kolmá na příslušné stopy/hlavní přímky, tak zkouknit větu o pravoúhlém průmětu pravého úhlu.
Offline
↑ smatel:
Když sem psal o tech bodech A a B tak sem to právě myslel tak ze v pudoryse na ten schodný bod udělám kolmici k1 která se rovna kolmici k2 a potom v naryse budou kolmice k1 a k2 které se již samozřejmě neschodují. Když je pak sklopím např. do pudorysny měla by jejich vzdálenost být zároveň vzdálenost rovnin ne?
Ale tuhle metodu bych pravě při maturitě nerad používal protože mi to vychází při zadání které tu mám nepřesně. Takže zkusím to stím 1 bodem protože to vypadá jako idealní kompromis co bych jim jestě dokázal i vysvetlit proc to tak delam :D
Offline
Asi si stále nerozumíme, ale to nevadí :-)
Nevím proč tam vymýšlíš dvě kolmicice; respektive co jsem pochopil, tak děláš první průmět pro obě stejný a v druhém průmětu děláš nějaké dvě různé kolmice. Kolmice vedená daným bodem je jedna..
Ještě jednou: vzdálenost dvou rovnoběžných rovin - vedu libovolnou kolmici, která je kolmá k jedné i druhé rovině (jedna kolmice, jeli kolmá k jedné rovině, je kolmá i k druhé). Tato kolmice protne dvě roviny ve dvou bodech a vzdálenost těchto bodů je vzdálenost těchto rovin.
V mongeově projekci:
1) určím si bod A, který leží v rovině alfa
2) vedu kolmici k rovině alfa tímto bodem (tj.
a
)
3) naleznu průsečík přímky k s rovinou beta (klasická konstrukce)
4) vzdálenost rovin je délka úsečky AB ve sklopení 
____
edited: znovu čtu tvůj poslední příspěvek; a jsem z toho jelen, k1 a k2 jsou pro tebe dvě různé přímky, nebo dva průmětny jedné přímky? Pak tam sklápíš nějaké dvě přímky k1 k2 a tvrdíš že jejich vzdálenost by měla být vzdálenost rovin? Fakt to nechápu :-)
Offline
vypadá to takle:
http://dl.dropbox.com/u/45440642/IMG_20 … 145813.jpg
není to moc kvalitní ale třeba to pomůže si představit co tim myslim.
každopadně použiju tu metodu stím jedním bodem takže je to vlastně už jedno.
Ale chtěl bych se zeptat ještě na jednu věc když mám najít tečny hyperboly danym bodem tak použiju řídicí kružnici a pak najdu její průsečíky s kružnicí o poloměru od toho bodu k druhemu ohnisku. ale co nechapu je proc zrovna takovou?
Offline
↑ comnet:
Tvému obrázku stále nerozumím, v půdoryse máš nějaké dvě přímky sklopené, to jsou co? Pak tam máš nějakou rovnoběžku s půdorysnými stopami, to je co?
Tady je metoda proložení roviny kolmé k průmětně (půdorysně), kolmo na stopu a sklopení spádových přímek, ve kterých ta rovina pomocná (lambda) protne tyto dvě. A vzdálenost rovin je pak vzdálenost sklopených spádových přímek. (to je metoda proložení promítací roviny a sklopení = je to vlastně třetí průmětně, ale má to jinej název :))
Metoda té kolmice je na následuíjcím obrázku, ale zvolil jsem si roviny příliš blízko, tak je to nepřehledné.
Co se týče té hyperboly, tak metody jsou dvě, lze použít řídící kružnici a vrcholovou; je to obdobné jako u tečny elipsy. Hledáme souměrně sdružený bod k ohnisku podél tečny - musí ležet na kružnici se středem v bodě ze kterého děláme tečny, poloměr je roven vzdálenosti tohoto bodu od ohniska. Dále souměrně sdružený bod leží na řídící kružnici - ta má poloměr 2a a střed je v druhém ohnisku. Tam kde se kružnice protnou je souměrně sdružený bod k ohnisku, tečna půlí úsečku danou ohniskem a jejím souměrným bodem. Bod dotyku získáš pokud spojíš souměrně sdružený bod jednoho ohniska s druhým ohniskem.
Offline
ta 1. metoda je až moc podobna 3. průmětně ( vlastně mi to příde uplně stejny) a v te druhe metode se mi zda ze je špatně ten průsečík kolmice s rovinou alfa ( měl by být na prusečíku prusečnice a kolmice ale jak nato koukam na obrazku je to prusečík kolmice a narysné stopy roviny beta) jinak uz to chapu.
ktomu obrazku co sem posilal ja:
ta rovnoběžka je hlavni přímka je tam jen kvuli nalezení narysu tech bodů a ty sklopené přímky jsou ty kolmice.
Offline
↑ comnet:
Jo je to pravda, je to prakticky to samé; ale u maturity by se dalo uhádat, že myšlenkový postup je trošku jiný; třetí průmětně je promítání, toto je proložení roviny a sklopení průsečnic... :)
Jojo, ten průsečík je tam blbě, je kousek dál; to se omlouvám, to ulítlo.
Stále ale netuším, co tam řešíš za kolmice, a z jakého důvodu. Co představují ty kolmice přesně?
Offline
K té hyperbole, proč zrovna taková kružnice:
dle věty o řídící kružnici platí, že tečna půlí úsečku
(Q je souměrný bod k ohnisku F)
a pokud vezmu libovolný bod R na tečně, tak musí platit:
- tak proto děláš kružnici se středem v bodě S o poloměru
. Chápeš?
Offline
No abych to uhádal to bych si musel v tech vecech asi trochu vic verit :D dotoho se poustet nehodlam.
Ohledně ty hyperboly už sem to taky pochopil.
A zkousel sem si to ted poradne predstavit stema kolmicema a uz se mi to taky zda jako blbost.
takže díky za pomoc a čas.
Offline