↑ hnata:
Něco by se v tomto smyslu dalo říci. Např. když
je polynom a platí
, potom existuje (konečné) číslo 
takové, že
je na intervalu
klesající a konkávní. Předpoklad, že
je polynom, je při tom důležitý - pro jiné funkce
tato implikace nemusí být správná.
Offline
Vlastnost nevlastních limit:
roustou-li hodnoty přesvědčivě bez zřejmého omezení, stanovíme hypotézu, že limita je 
klesají-li hodnoty přesvědčivě bez zřejmého omezení, stanovíme hypotézu, že limita je 
jde mi to, jak to správně interpretovat na daný interval, díky předem za každou radu :)
Offline
hnata napsal(a):
lze říct pro
totéž? existuje takové číslo
, že funkce je na intervalu
klesající?
Pokud přidáme předpoklad, že funkce je polynom, pak ano a vhodnou volbou
můžeme docílit i toho, aby funkce byla na uvedeném intervalu navíc konvexní.
Pro obecnou funkci
ale nic z toho platit nemusí - i když
a funkce je spojitá, její graf by se mohl různě "vlnit" a pod.
Je-li
polynom, potom i
je polynom téhož stupně jako
. Tímto způsobem lze výsledky pro
interpretovat pro 
Rovněž
je polynom téhož stupně jako
. Tímto způsobem lze výsledky pro
interpretovat pro
.
Offline
hnata napsal(a):
Vlastnost nevlastních limit:
roustou-li hodnoty přesvědčivě bez zřejmého omezení, stanovíme hypotézu, že limita je
klesají-li hodnoty přesvědčivě bez zřejmého omezení, stanovíme hypotézu, že limita je
jde mi to, jak to správně interpretovat na daný interval, díky předem za každou radu :)
A co když tam to omezení je, ale jen není zejmé ? :-)
V matematice je nutno vycházet z přesných definic. I např. tvrzení
je přesně definováno - viz zde,
pokud umíš pracovat s kvantifikátory- můžeme je chápat jako zkratky pro ustálené slovní obraty:
znamená "pro každé K kladné" , resp. "ke každému K kladnému" ,
znamená "existuje D kladné takové, že"
a pod.
Offline