Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit

Zdravím. Tohle bude rychlé, hledal jsem po internetu a nejsem si jistý, že to chápu správně.
Mějme nějaké zobrazení Z: A->B.
- Pokud každý prvek z B má svůj vzor, pak je toto zobrazení na.
- Pokud každý prvek z A má svůj obraz (?) a pro žádné dva různé prvky z A nejsou jejich obrazy stejné, pak je toto zobrazení prosté.
- Pokud je zobrazení na i prosté, pak je vzájemně jednoznačné (tj. každý prvek z A má svůj obraz a každý obraz má jen jeden vzor) (?)
Nejsem si jistý těmi otazníky, tedy konkrétně, jestli toto jsou prostá zobrazení:
Tj. musí u prostého zobrazení mít každý prvek A svůj obraz?
Protože pokud ne, pak neplatí podmínka bijekce, tj. že každý prvek A má právě jeden obraz a každý obraz právě jeden vzor.
Offline
Zdravím taktéž. Shrnu definice:
Zápis Z: A-->B znamená "Z je zobrazení množiny A do množiny B" a to dále znamená, že ke KAŽDÉMU prvku x množiny A je určeno jediné y = Z(x),
které obecně závisí na volbě prvku x. Je-li y = Z(x), pak y se nazývá obrazem prvku x při zobrazení Z, podobně x se nazývá vzorem prvku y při zobrazení Z.
Každý prvek množiny A má tedy svůj jediný obraz, a to v množině B. Ale tvrzení, že každý prvek množiny B má svůj jedinývzor, obecně neplatí. Může být
porušena podmínka
(1) každý prvek množiny B má v A vzor,
nebo může být porušena podmínka
(2) každý prvek množiny B má v A nejvýše jeden vzor.
Podmínkami (1), (2) jsou určeny speciální typy zobrazení. O zobrazení Z: A-->B splňujícím (1) říkáme, že zobrazuje A na B, o zobrazení Z: A-->B splňujícím (2)
říkáme, že je prosté.
U zobrazení ve druhém příkladě je definičním oborem pouze množina {1, 2, 3} , jde tedy o zobrazení množiny {1, 2, 3} do {A, B, C, D}
resp. do {A, B, C} , kde můžeme říci i "na {A, B, C}" . Zobrazení je navíc prosté, takže je to bijekce {1, 2, 3} do/na {A, B, C}.
AVŠAK:
NENÍ to zobrazení množiny {1, 2, 3. 4} do množiny ... (žádná doplněné množnina to nezachrání),
NENÍ to zobrazení {1, 2, 3} na {A, B, C, D},
a NENÍ to bijekce {1, 2, 3} do/na {A, B, C, D}.
POZNÁMKA. Terminologie může poněkud kolísat, pro jistotu zkonfrontuj můj výklad s učebnicí.
Offline

Aha, už vidím, kde byl zakopaný pes. Už z definice zobrazení tedy vyplývá, že každý prvek definičního oboru má svůj (jeden) obraz.
Díky, tohle přesně byl chybějící dílek
Offline