Matematické Fórum

A má člověk svobodnou vůli? Není to všechno přísně deterministické? Opravdu je moje svobodná vůle, že odpovím na tento příspěvek, anebo prostě kdysi byly počáteční podmínky částic ze kterých jsu poskládán takové, že to zrovna teď vyústilo v "moje svobodné rozhodnutí" napsat tuto odpověď ....

No, nemyslím si že to, co jsem napsal, je pravda. Ale kdyby mi to někdo tvrdil, tak mu to asi nedokážu vyvrátit. A vlastně poslední dobou ani nevím, co je to svobodná vůle :)

Názory jsou různé, např. Engels se domníval, že  "svoboda je poznaná nutnost" .

Ahoj. Pěkné téma.

Ten problém není v ne-kvantové fyzice. Ani tam není chování přísně determinováno. Kouzlo fyziky je, že jsou všechny fyzikální teorie nutně špatně :). Alespoň by to takto pověděl matematik. Ještě nikdo neprovedl důkaz toho, že za 1.2 vteřiny od teď nebudou fyzikální zákony zcela jiné. My jen věříme, že jisté věci se "zachovávají". Nikdo to neví. Intuitivně se v to věří, neboť s tím je zkušenost z měření. To, že se neotočí fyzikální zákony naruby za malou chvíli, tak zrovna v takovou to věc je přecejen po zkušenostech docela efektivní si myslet, že tomu tak bude i nadále.

Víte ale, co dělá fyzik? Když už si něco mockrát ověřil (= v jeho podání ví, jak to funguje), tak jde jinam, kde toho ještě naměřil málo, aby vyvodil nějaké závěry. Takže věříme, že se svět neobrátí naruby za 1.2 vteřiny. Ale nemusíme věřit všem našim soudům u elementárních částic. Tam se naopak občas stane, že se spleteme a celé je to jinak - a opět je z toho další Nobelovka v řadě - je to poměrně přirozený proces.

Možná to vypadá, že se vyhýbám hlavní otázce. Já myslím, že ne. Já se skutečne domnívám, že je hloupé si o částicích kolem nás myslet, že nemají svobodnou vůli. Podle mě ji má úplně vše. Nedá se to dokázat, takže se o to ani nepkouším. Ale věřit se v to dá. A věřte nevěřte, jakmile v to začalo více fyziků věřit také, pohnuli s fyzikou velkým kusem dopředu (vznikla kvantová machanika). Možná vznikne ještě lepší teorie. Nicméne víru ve svobodnou vůli částic není možné vyvrátit nijak. A zároveň je efektivní (a podle mě i v souladu s principem takzvané Occamovy břitvy) ji věřit nadále. Ukazuje se to jako účiné. Podotýkám (a snažil jsem se to osvětlit v předchozích odstavcích), že ve fyzice všemu pouze věříme. Nejsou důkazy. Ale v něco věříme fakt silně. To zas ano.

Víte, já jsem nábožensky věřící člověk. Věřím, že existuje stvořitel světa. Asi jsem smířený s tím, že očima jej nespatřím, ale vidím docela bezpečně důsledky jeho činů. Jít s uchem na stvořitele je pro mě stejně zvrácené, jako na vítr pouhým okem. Za to mi oko stačí na to, abych viděl ohýbat se stromy. A zároveň věřím, že lidé mají naprosto svobodnou vůli ve svém rozhodování. V našich kostelích se to občas táhne. Často si tam "odbýváme" tradiční poslechy mnoho let starých teorií, na které dnes již máme mnohem přesnější výklad. Ale ve svých hlaních myšlenkách jsou v principu stejné, jen si musíme uvědomit, že se mění doba. Mimochodem, má víra se nazývá Teoretická fyzika.

----
Pozn. pod čarou:
Posledním odstavcem nechci vyvolávat náboženskou kontroverzi. Ale právě naopak spíš poukázat na to, jak jsou pohledy mnoha směrů někdy sobě až neskutečně podobné (ne v kvalitě svých výroků, kterým máme věřit, ale v myšlnkách, na kterých stojí), ale pouze hovoří jiným "jazykem".

↑ Rumburak:

:-) jako majitelka státní zkoušky z věděckého komunizmu jsem samozřejmě četla zdroje (vážně) a je to tak (od slov "This second definition of freedom..."). Ale je pravda, že debata okolo autorství je vždy rozsáhlá a dost často směrem "nutnost čeho?"

Pro sekci Fyzika se mi však více líbí poslední odstavec kapitoly :-)

↑ rughar:

mé ukázky (příspěvek 5) měly potvrzovat, že na svobodnou vůli nevěřím (přesně je to poslední příběh), ale více bych to nerozváděla. Děkuji za podnětný příspěvek.

Zdravím v tématu a nejen.