Matematické Fórum

Rozdíl to není. Jestliže máš v rukou dva vodiče, první uzeměný a druhý připojený na zdroj záporného náboje, pak tebou budou procházet elektrony z připojeného vodiče do uzeměného. Když budeš mít první vodič připojen na zdroj kladného náboje a druhý uzeměný, elektrony budou proudit z uzeměného do kladného vodiče a ty bys měl pocítit sstejný účinek na svém těle.

Tak když si vezmu vodíkový atom a zaměním znaménka nábojů u jeho dvou "elementárních" částic, tak se mi zdá, že se z jeho vlastností nic nezmění, tj. schroedingerova rovnice dává stejné chování "obíhající" částice kolem těžšího jádra.

Když si vezmu působení elektrických sil mezi nabitými částicemi, tak síla nezávisí na tom, zda dvě částice jsou +- nebo -+.

Rozdíl na první pohled se ale zdá být v tom, že když místo částice se záporným nábojem poletí v magnetickém poli tatáž částice ale s kladným nábojem, bude se její dráha zakřivovat opačně. Jenže, když by se prohodily znaménka nábojů elementárních částic tvořících magnety, vektory magnetického pole by musely mít opačný směr a zakřivení pohybujících se částic by tak bylo ve stejném směru, jako před změnou znamének.

Takže mě vlastně nenapadá situace, kdy by se normální částice a ty s opačnými znaménky chovaly odlišně.

To jak se určuje náboj, to je od začátku dáno dohodou. Máme prostor mezi dvěma magnety, tak, že ty magnety vytváří mezi sebou homogení magnetické pole. A podle toho, kterým směrem se začne dráha volně letící částice zakřivovat, takové má znaméko náboje. Když částice poletí ve směru osy x, magnetické pole bude působit ve směru osy y a částice začne ahýbat ve směru osy z, tak má kladný náboj. Dohoda mezi lidma, nic víc.