Matematické Fórum

Neboť právě filosofu náleží tento stav, diviti se; vždyť není jiného počátku filosofie než tento... (Platón)

Divením začínají lidé filosofovat(hledat pravé poznání) i nyní i poprvé tak začali, a to tak, že se z počátku zastavili s podivem u nejbližších otázek, a potom pomalu tak postupujíce se zamysleli i nad věcmi většími... A kdo se zamýšlí a diví, ten se domnívá, že neví. (poznámka 26 v Platónově dialogu Theaitétos -> výrok z Aristotelovi Metafyziky 982b)

Proč bychom nemohli nechat děti se divit :o. Zvláště když se zdá, že divení není nic špatného :O.

↑ Geronimo:
To tě to fakt zajímá?

Nenech se jelenou zmást ona si ze mě ráda utahuje.
Příspěvek skryje před zraky těch, kteří se potřebují něco naučit, nepovažujíc to za důležité, a tak se mi snaží naznačit, že jediná potřeba pro kterou by člověk se zdravým rozumem mohl něco takového dát jako radu druhým by mohla být jeho nadutost :O. A tak jak by se skoro zdálo pochybujíc, zda a do jaké míry mě má nadutost zaslepila, předhazuje líbivá slova, jako když hodíš psovi kost, aby jsi jako pán mohl psa třeba nakopnout, když se ti zachce a nebo cokoliv jiného, naznačujíc tak svoji nadřazenost.

Ale jestli tě to zajímá, pokusím se to nějak vysvětlit, ve skutečnosti to bude spíš mé mínění, protože jak říkají moudřejší než jsem já, když se ti jednou něco zdá takové a podruhé onaké a pak zase jiné, jde o pouhé mínění a bloudění, né o pravé vědění. Ikdyž né vše bude toho charakteru, tak jistě převážná většina.

Ale dneska ne, je moc pozdě a únava a spánek nejsou jen nepřátelé učení, ale také přemýšlení.

...

↑ Geronimo:
Bohužel musím ti dát zapravdu. Takže to raději smažu.

Nejde o žádnou novou metodu jak jsem psal, ten spodní řádek nepatřil mocnině, ikdyž jakýmsi způsobem patří vedle ní a to tím způsobem, kterým jsi hledě na něj viděl jakousi podobnost a tak jsi si ty dva řádky spojili v jedno (pokud neřeknu, že tě k tomu někdo navedl).

Když to řeknu nejkratším možným způsobem, ale neřeknu vlastně vůbec nic konkrétního, tak určitě uznáš, že množství například množství délky (nakreslím teď množství délky) --> __ _ _ _ __ (úsečka A)   celé to je jakási úsečka a jeví se ti nějak dlouhá a má tu vlastnost, že když budu ty jednotlivé části, z kterých je ta délka složena přesouvat libovolně, pak celkové množství délky zůstane stejné.
Asi uznáš, že toto všechno, kde jednotlivé částí jsou přeházeny, je stejné co do množství:
A  __ _ _ _ __
A  _ __ _ _ __
A  _ _ _ __ __

...

Možná taky uznáš, že podobně pokud napíšu zasebe 3×4×1/4×1/5×3 a označím si to třeba jako Q tak i zde půjde každý násobek přesouvat z libovolného místa na libovolné.

Q  3×4×1/4×1/5×3
Q  1/4×4×3×1/5×3
Q  4×3×3×1/5×1/4

A vždy půjde o tytéž násobky nebo řekněme totéž množství násobků.

Brání ti něco, aby jsi si každý z násobků představil jako nějaké množství, třeba i množství délky, které ti dohromady dělá jakýsi celek?

Jsou dvě možnosti, buď ony části(3, 4, 1/4, 1/5, 3), z kterých je složen ten dlouhý celý násobek jsou jakési jedinečné, a nejdou spolu míchat dohromady a zase libovolně rozlučovat a přidávat jedno k druhému a různě mezi sebou, jak se komu zlíbí, stejně jako je možné to dělat s délkou a s jejími částmi, z této části se ustřihne kousek a přidá se k jiné části a zase z jiné jiný kus a tento se přidá libovolně kamkoliv k jinému kusu nebo se naprosto oddělí a udělá se z něj část nová.

Např.
3×2×7×11 (schválně vybírám prvočísla)

A nebo jedinečné nejsou a například násobek 3× jde vyjádřit pomocí násobku 2.

A co odpoví Geronimo? Pokud odpoví. A, co jsou to vlastně násobky? Jistě by nebylo pěkné tvrdit, že hrabě nejdou vyjádřit pomocí krumpáče, anižby člověk věděl, co je to krumpáč, a tak podobně by se člověku neznaje co je to sirka mohlo zdát, že 10sirek nejde vyjádřit pomocí jedné sirky.
A tak jak tedy pokud jde 4 vyjádřit pomocí 2 jako 4=2×2 jde snad nějak vyjádřit 3 pomocí násobku 2? Není to žádná těžká otázka stačí říct co se ti zdá.