Matematické Fórum

Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.

Nástěnka
22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.

Nejste přihlášen(a). Přihlásit

#1 11. 09. 2012 14:26

m4tQ
Příspěvky: 42
Reputace:   
 

pascalov trojuholník - binomická veta, ich súvis

Ahojte, zrovna preberáme opakovanie. Všetkému rozumiem, len som došiel na rozvoj binomickej vety, kde sú použité combinačné čisla.
pr.(a+b)^{3}=a^{3}+3a^{2}b+3ab^{2}+b^{3}
a vieme, že to je rovnaké ako štvrtý rad v pascalovom trojuholníku, tie combinačné čísla. No a ja sa pýtam ako je to možné. Možno to znie úplne banálne, lenže mňa zaujíma prečo to tak sedí, že keď sčítam čísla pod sebou v Pascalovom trojuholníku, tak mi výjde dalšie kombinačné číslo v binomickej vete.

Offline

 

#2 11. 09. 2012 14:38

marnes
Příspěvky: 11227
 

Re: pascalov trojuholník - binomická veta, ich súvis

Pro kombinační čísla platí

${{n}\choose{k}}+{{n}\choose{k+1}}={{n+1}\choose{k+1}}$

což vlastně odpovídá součtu dvou kombinačních čísel v daném řádku PT a výsledné hodnotě v řádku dalším


Jo. A na začátku vás zdravím.

Offline

 

#3 11. 09. 2012 23:50 — Editoval nejsem_tonda (12. 09. 2012 00:01)

nejsem_tonda
 
Příspěvky: 649
Reputace:   54 
 

Re: pascalov trojuholník - binomická veta, ich súvis

↑ m4tQ:

Ahoj,
ono $(a+b)^3$ neni nic jineho nez $(a+b)(a+b)(a+b)$. Koeficient pred $a^2b$ vznika tak, ze z jedne zavorky vybereme becko a ze zbyvajich dvou zavorek vezmeme acko. Koeficient je tedy presne roven poctu posloupnosti delky tri, v nichz kazdy clen je bud acko nebo becko a pritom je becko obsazeno prave jednou (jsou tedy tvaru $baa$, $aba$, $aab$). Jeste jinymi slovy si ze tri pozic vybiram jednu pozici, kde umistim becko (a na ostatni pozice umistim acko). Proto je koeficient
$3\choose1$

Pokud me vysvetleni neni srozumitelne, da se jeste zkusit jine vysvetleni.



------------ pod carou -------------

Da se zvolit i pristup zalozeny na indukcnim principu. Nastinim jen velice zhruba. Pokud uz vime, ze koeficienty $(a+b)^n$ odpovidaji prislusnemu radku Pascalova trojuhelniku, pak si lze rozmyslet, ze koeficienty $(a+b)^{n+1}=(a+b)^n(a+b)$ budou odpovidat nasledujicimu radku Pascalova trojuhelniku prave diky vztahu, ktery uvadi marnes.


Znate videa a ucebnici?

Offline

 

#4 15. 09. 2012 21:04 — Editoval peter_2+2 (20. 10. 2012 16:42)

peter_2+2
Příspěvky: 170
Reputace:   
 

Re: pascalov trojuholník - binomická veta, ich súvis

↑ m4tQ:
Co se týče tvé otázky asi ti úplně neporadím ale sleduj toto, dřív se tomu říkávalo figurate numbers.
1   1   1     1   1    1   1   1         A teď tyto jedničky budu podtím postupně sčítat (například 3=1+1+1)
1   2   3     4   5    6   7   8         A podtím zase budu sčítat tento následující řádek(např. 10=1+2+3+4)
1   3   6   10  15  21  28  36      A zase...
1   4  10  20  35  56  84  120     
1   5  15  35  70 126 210 330   

Samozřejmě pro poslední řádek například číslo 35 není třeba počítat nutně 35=1+4+10+20, ale dá se použít součet nalevo od 35tky což je 15 a poté sečíst číslo, které zbývá 15+20=35

No a teď když otočíš hlavu doleva o 45° tak zjistíš, že to je pascalův trojůhelník. Čímž se sice vysvětlí, proč součet dvou horních čísel v pascalově trojúhelníku dá číslo spodní, zároveň na tom jde ukázat daleko víc pravidel, které v sobě pascalův trojúhelník má, ale vyvstane ti zároveň daleko víc dalších otázek :).

Offline

 

#5 16. 09. 2012 09:27 — Editoval peter_2+2 (16. 09. 2012 09:48)

peter_2+2
Příspěvky: 170
Reputace:   
 

Re: pascalov trojuholník - binomická veta, ich súvis

↑ nejsem_tonda:
Jak jsi tam napsal:
"jsou tedy tvaru $baa$, $aba$, $aab$    Jeste jinymi slovy si ze tri pozic vybiram jednu pozici, kde umistim becko (a na ostatni pozice umistim acko). Proto je koeficient $3\choose1$

Ono svým způsobem je to asi vzájemné ta dvojice "n" s "k" ale podle té kombinace by se spíš mělo říct, že se vybírají závorky do písmenek a né písmenka do závorek (protože "n" je vždycky to větší číslo, ikdyž by to teda ve skutečnosti asi mělo být jedno).

(a+b)^3 a člen a^2×b
Pro závorky umístěné do "b"čka to je $3\choose1$.
Pro závorky umístěné do "a"čka to bude $3\choose2$.


==============================================

Ještě je jeden zajimavější způsob je daleko líp popsanej tady Eulerem:
http://books.google.cz/books?id=X8yv0sj … mp;f=false
<-- strana 110

Ve zkratce jde o to, že například pro (a+b+c)^3, a ten nejvíc zastoupený člen a×b×c, jde o všechny transpozice písmenek a,b,c (pro tři různá písmeka jde o permutaci). Těch tam bude 3! a pak už jen stačí dojít na to, kolik těch možných transpozic písmenek bude, pokud některá z těch písmenek budou stejná (pro a,a,a bude např. jen jedna transpozice).
Například pro a,a,b budou dvě písmenka stejná, proto 3! / 2! (těch transpozic písmenek např. a,a,b bude samozřejmě stejně jak pro (a+b+c)^3 tak pro (a+b)^3).

Podobně se z toho dá odvodit i věta trinomická např. pro (a+b+c+d+e)^5 a člen a×b×c×d tam bude 5!. Pokud se to potom použije na (a+b+c)^5 a transpozice písmen a,a,b,c,c tak dvě dvojice písmenek se tam budou opakovat dvakrát("a,a" a "c,c"), takže 5! / 2! / 2!

A takto se dá odvodit i jakákoliv jiná věta. Líp to je určitě popsané v tom originále, doporučuju přečíst kdo umíte alespoň trochu anglicky.

Offline

 

Zápatí

Powered by PunBB
© Copyright 2002–2005 Rickard Andersson