Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Dobrý den,
minule nás paní profesorka "učila" něco o tomto tématu. Orbitaly, kvantová čísla..., Dala nám za domácí úkol zapsat tyto tři prvky (Cl, Sr, Mn) pomocí čtverečků s šipkama. Jediný, co vím, že se ve čtverečkách nachází pokaždé max. 2 elektrony, kteří mají opačný spin. Taky jsem se učil hlavní, vedlejší a magnetické kvantové číslo. Definice jsem se naučil..., ale co dělat, když mám např , který má 17 elektronů, tedy
. V tomto okamžiku netušim jak začít, a podle jakých pravidel se řídit. Předem děkuji za pomoc!
Offline
1. Elektrony obsazují orbitaly od toho nejméně energ. náročného. Ktreý orbital je výhodnější se dá vyzjistit z výstavbového trojúhelníku.
Řada výhodnosti orbitalů: 1s 1p 2s 2p 3s 3p 4s 3d 4p 5s 4d 5p 6s 4f 5d 6p 7s 5f 6d 7p.
2. V každém orbitalu smí být jen dva elektrony s opačným spinem, ten se značí šipkou nahoru/dolů v rámečku znázorňujícím orbital.
3. Elektrony nejprve zaplňují orbitaly jednotlivě, až pak se začnou „mačkat” dva elektrony v jednom rámečku. Toto platí pouze pro jednotlivé orbitaly p, d a f, neplatí pro celý prvek. ( má konfiguraci 1s2, ne 1s1 2s1.)
4. Používá se často zápis pomocí konfigurace předchozího vzácného plynu - pro chemiky jsou důležité pouze valenční elektrony (=ty z okraje atomu), pouze ty se účastní reakcí. Proto zápis draslíku může místo zdlouhavého vypisování 19 elektronů vypadat takto: [Ar] 4s1.
Pokud není jasné, ptejte se.
Zdravím.
Offline
↑ houbar: Jo, děkuji moc! Moc se omlouvám za zpožděnou odpověd. Zapisováni každého prvku už celkem chápu. zatim se sice řídim podle takovýho trojůhelník, jak to za sebou následuje, ale časem se to naučim nazpamět. Poté jsme se učili zapisování prvků podle vzácných prvků - chtěl bych se zeptat...Když mám např prvek Sn, který má protonový (tedy i elektronový číslo) 50 -> .
Tak já si tedy najdu nejbližší vzácný prvek tedy Kr a zapisuji: Vim, že mi zbývá doplnit 14 elektronů. Jelikož vim, že se prvek nachází v 5. periodě a zapisuji vždy od nejmenšího orbitalu (tedy s), tak to bude:
a pokračuji vždy postupně... (zbývámi 12 elektronů)....
pak mi zbývají jenom dva elektrony, tedy:
Je to tedy správně?
Offline
↑ Vladislav97:
Ano.
Offline
↑ houbar: Avzdy se tedy začíná zapisovat prvek s orbitálu s (po použití vzácného prvku)? I kdyz jsou to s, p, d nebo f prvky? Děkuji.
Offline
↑ Vladislav97:
Ahoj
označení s,p,d,f prvky by mělo značit, který orbital je v té řadě poslední. A ano, po použití vzácného plynu se zase začíná orbitalem s (je taky v PSP zleva první na řadě)
Offline
Teď jsem si vzpomněl na prvky, které zaplňují protiprávně - jsou to prvky, které jsou v VI.B a některé vnitřně přechodné. Platí tady totiž ještě tzv. Oktetové pravidlo, které zjednodušeně říká, že orbitaly d a f jsou stabilní, když jsou právě způlky zaplněné. Prvky VI.B skupiny by měly mít čtyři elektrony v orbitalu d. Podle tohoto pravidla bude více elektronů stabilních, pokud bude mít orbital d 5 elektronů. Aby toho dosáhl, sebere jeden elektron z orbitalu s. Proto Cr: [Ar] 4s1 3d5.
Offline
↑ houbar: Aha. O tom se mi ještě nikdo ve škole nezmiňoval. Zeptám se na to. Děkuji za informaci : ). (Možná to budem ještě brát).
Offline