Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1
Ahojte, mam takyto priklad,
Aky najmensi pocet cisel je nutne vyciarknut z mnoziny 2,3,4,...,1982, tak aby ani jedno so zostavajucich cisel sa nerovnalo sucinu dvoch druhych zostavajucich (nevyskrtnutych) cisel
zacal som riesenie pomocou odmocniny 
potom musime vyciarknut vsetky cisla od 2,3,...44, teda je ich 43. Toto je najmensii pocet cisel, ktore mozeme vyciarknut,
Riesenie je zrejme spravne, ale potrebujem to nejak rozumne odvodit,
preco ich nemoze byt menej napr. 42, ?
ukazka na konkretnom priklade
vyskrtnem vsetky cisla 2,3,..., 44 okrem 7 a 21 a este vyskrtnem cislo 147 co je 7*21. Preco je to zle
treba tam nejak zapojit Dirichletov princip len neviem presne ako.
A mam tu este jeden prilad
V postupnosti cisel 1,9,8,9,7,3,7,6,3,9,... plati, ze sa kazdy nasledujuci clen zacinajuc piatym clenom rovna poslednej cifre suctu predoslych styroch clenov
priklad 1+9+8+9 = 27
mam rozhodnut ci sa este raz vyskytnu cisla 1,9,8,9 bezprostredne za sebou
viem ze stvoric je nekonecne vela, ale roznych stvoric je konecne vela najviac vsak
takze urcite sa nejaka stvorica zopakuje
preco ale by sa mala zopakovat konkretna jedna a to ta na zaciatku 1,9,8,9 ?
tiez tu treba nejak zamotovat Dirichletov princip
dakujem
Offline

Ke druhému příkladu: uvažme neorientovaný graf o 10000 vrcholech, každý odpovídá nějaké čtveřici. Hrana z (a,b,c,d) vede vždy do (b,c,d,a+b+c+d mod 10).
Z Dirichletova principu plyne, že tento graf obsahuje cyklus. Snadno nahlédneme, že v něm není vrchol stupně vyššího nebo nižšího než 2 a jsme hotovi.
Offline

Poslední cifra součtu s=a+b+c+d je rovna s mod 10=a+b+c+d mod 10.
Graf s 10 000 vrcholy: pokud dokazujeme něco o iteracích funkce f, hodí se mít graf, jehož vrcholy jsou prvky definičního oboru f a němž hrany vedou vždy z x do f(x).
Jde to ale popsat i bez grafu: když sledujeme postupně ty čtveřice, tak jednou dostaneme nějakou, kterou už jsme měli (Dirichletův princip). Pokud by to byla nějaká jiná než ta první, znamenalo by to, že existují dvě různé čtveřice, po kterých může následovat. To ale možné není, CBD. (Pokud mi někdo zadá čtveřici, najdu všecky čísla před ní.
Offline
ahojte a k tomu prvemu prikladu by ste mi nieco nevedeli povedat, ako je to mozne podla dirichl.principu dokazat? prosim surne to potrebujem vyriesit dakujem.
Je to priklad z literatury HECHT, T. – SKLENÁRIKOVÁ, Z.: Metódy riešenia matematických úloh. strana 108 priklad 7. Je tam naznacene riesenie ako som uviedol v prvom prispevku v tejto teme, ale potrebujem odvovodnit, preco nemoze byt tychto cisel vyskrtnutych menej.
kondrovi dakujem za riesenie druheho prikladu
Offline

Řekněme, že by nám stačilo vyškrtnout 42 čísel. Pak je nejmenší nevyškrtnuté (označme ho m) nejvýše rovno 44. V každé dvojici (a,am), kde
a=2,3,4,...,43,45 musí být jedno vyškrtnuté číslo, což ale dává 43 vyškrtnutých čísel, spor.
Offline
↑ Kondr:
takze chcel si to ukazat sporom, teda predpokladajme, ze vyskrtneme 42 cisel z postupnosti cisel 2,3,...,1982. (podla odmocniny z prveho prispevku sa nam jedna o cisla 2,3,...,44) teraz vlastne vyskrtneme iba 42 z nich t.j. lubovolne jedno cislo z 2,3,....,44 nevyskrtneme. Potom cislo 44 bude najmensie mozne nevyskrtnute cislo (v pripade nevyskrtnutia prave tejto 42) dobre som to zatial pochopil?
Dalej pises,o dvojiciach (a,am) a tu sa nejak stracam. To su dvojice (2,88),(3,132),...(45,1980)? Preco ich uvazujem. Ide o tie nasobky? nerozumiem uz napr. preco si do mnoziny a (co chapem ako cisla, ktore sme vyskrtli) priradil aj cislo 45, a ten zaver mi potom samozrejme tiez nejak unikol.K odpovedi mailu len pre kontrolu, pocet cisel 2,3,...,43 je 42.
Offline

Trik je v tom, že nevím, jaká čísla jsme vyškrtli. Pouze vím, že pokud jsme jich vyškrtli jen 42, pak nám tam zůstalo nějaké "malé". Označme ho m. Pokud by vyškrtnutá čísla byla 2,...,43, bylo by vskutku m=44. Pokud ale vyškrtneme třeba 2,3,5,7,11, 44,... pak bude m=4.
Takže nevím, co je vyškrtnuté, ale nějaké m není, přitom m<45.
Ani nadále nebudu hledat konkrétní čísla, která byla vyškrtnuta. Jenom vím, že pro každé a takové, že 1<a<46, a je různé od m,
je am<=45*44=1980, takže a i am jsou mezi 2 a 1982. Kdyby zůstaly a i am nevyškrtnuty, byla by v nevyškrtané množině trojice
(a,m,am), což nejde. Z každé dvojice (a,am) je tedy vyškrtnuto jedno číslo (nás nezajímá které). Tyto dvojice jsou disjunktní, proto počet vyškrtnutých čísel je alespoň takový, jako počet těchto dvojic. Protože a může procházet od 2 do 45 a nesmí nabýt hodnoty m, je takových dvojic 43, což je spor.
Offline
↑ bobik:
Ahoj, koukal jsem, že jsi mi psal meila.
Bohužel, na toto téma jsem krátký, jednak jsem jméno pana Dirichleta slyšel jen tady (ve škole nikoli, kupodivu?) a taky tu jsou jiní borci, kteří to určitě vyřeší :-)
Offline

Na druhou otázku je odpověď v zadání --" tak aby ani jedno so zostavajucich cisel sa nerovnalo sucinu dvoch druhych zostavajucich (nevyskrtnutych) cisel".
Co se týče první otázky: na číslo a ve svém řešení kladu jen ty podmínky, že a i am musí být z <2,1982>. Zřejmě 1<45<1983 a 1<45m<1983 (protože 45m<45*44=1980), takže hodnota a=45 vyhoví.
Offline
Stránky: 1