Zdravím,
potřeboval bych poradit s jedním detailem ve výkladu z učebnice fyziky pro gymnázia, opravdu zajímavost. Když mam nádobu s CuSO4 a ponořím do ní katodu z C a anodu z Cu, CuSO4 se mi bude disociovat na Cu2+ a (SO4)2- , přičemž ten síran bude na anodě reagovat (SO4)2- + CU --> CuSO4 + 2e- a na katodě se vytvoří vrstvička mědi, C dodá +2e- a Cu se stane neutralním. A mě by zajímalo, proč nevznikne Cu2C - karbid měďnatý ??
Díky za odpověď.
Offline
Zdravím.
Zaprvé detail - karbid měďnatý (většinou odvozujeme karbidy od acetylenu) je CuC2.
Zadruhé, karbidy se připravují za vcelku extrémních podmínek, i když se jedná o karbidy vápenaté (příprava z CaCO3). Měď je navíc ušlechtilý kov, proto má tendenci nebýt v kationtech, tudíž příprava tohoto karbidu by byla ještě více energeticky náročná. Kombinace těchto dvou věcí -> odpověď na otázku. Stačí takto?
Offline