Matematické Fórum

Začal bych tou druhou otázkou:
2) Vždy se přitahují náboje opačného znamínka. Jestliže je nějaké těleso jako celek "nenabité", neznamená to, že neobsahuje kladné a záporné náboje. Znamená to jen to, že kladné i záporné náboje jsou v tělese rozděleny prostorově rovnoměrně a výsledek je ten, že těleso se jeví jako elektricky neutrální. Jakmile k takovému tělesu přiblížíme nabité těleso, třeba těleso nabité kladným nábojem, dojde v tělese elektricky neutrálním k přerozdělení nábojů. Na stranu blíž k tělesu kladně nabitému se přesunou náboje záporné, na stranu dál od kladně nabitého tělesa se přesunou kladné náboje. A to hned způsbí přitahování mezi oběma tělesy. Říká se tomu elektrostatická indukce. Kdybychom kladné náboje původně neutrálního tělesa odvedli vodičem pryč, přitahování by se ještě zlepšilo a z tělesa neutrálního by se stalo těleso záporně nabité.
1) Nejprve malou definici: Elektrický dipól vzniká, pokud kladné a záporné náboje nejsou v prostoru stejně rozmístěny (obdoba toho, co bylo v 2). Nejjednodušším a typickým příkladem dipólu je dvojice opačných nábojů od sebe vzdálených o malou vzdálenost vzhledem ke vzdálenosti, ve které tyto náboje vytváří elektrické pole.
A nyní, kde to najdeme v přírodě. Téměř všude! Budete se možná učit, že v molekulách mohou atomy tvořit tzv. kovalentní vazby. Jsou to vazby, kdy dvojice atomů se chovají jako dipóly. Nejznámějším příkladem je voda. Jak vzniknou ty dipóly? U vody je to takto: Jak víš, molekula vody se skládá ze dvou atomů vodíku a z jednoho atomu kyslíku. Kovalentní vazba mezi atomy znamená, že atomy si spolu "půjčují" některé elektrony svého elektronového obalu. U této vazby se "půjčené" elektrony nacházejí většinou mezi atomy a to způsobí, že u vody převažuje na straně atomu kyslíku negativní a na straně vodíku pozitivní náboj (nerovnoměrné rozdělení nábojů jako ve 2) a oba konce se pak spolu chovají jako elektrický dipól. Takové dipóly pak k sobě přitahují další dipóly a je tu voda.