Matematické Fórum

Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.

Nástěnka
22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.

Nejste přihlášen(a). Přihlásit

#1 14. 12. 2008 15:55

misickacz
Příspěvky: 34
Reputace:   
 

matematický důkaz

Ahojky, potřebuji poradit s příkladem:

Na každé z planet planetárního systému je astronom, který pozoruje nejbližší planetu, každé 2 vzdálenosti planet jsou různé. Dokažte, že když je počet planet lichý, pak některou planetu žádný astronom nepozoruje.

Vím, že se to má řešit matematickým důkazem, nejspíš matemat. indukcí, ale nevím konkrétně jak.
Předem děkuji za pomoc.

Offline

 

#2 14. 12. 2008 16:58

Kondr
Veterán
Místo: Linz, Österreich
Příspěvky: 4246
Škola: FI MU 2013
Pozice: Vývojář, JKU
Reputace:   38 
 

Re: matematický důkaz

Pro spor předpokládejme, že planet je lichý počet a každou někdo pozoruje.

Uvažme orientovaný graf, jehož vrcholy jsou planety a hrana z A do B vede pokud astronom z planety A pozoruje planetu B. Výstupní stupně všech vrcholů jsou 1.  Pokud by každá planeta byla pozorována, byl by vstupní stupeň každého vrcholu také 1, graf by byl tvořen cykly. Pokud by byl počet planet lichý, měl by některý cyklus délku alespoň tři. Nechť (C,D) je nejkratší hrana tohoto cyklu. Protože má cyklus délku alespoň 3, astronom z planety D nepozoruje C, takže nepozoruje k sobě nejbližší planetu, spor.

Jak do toho nějak  efektivně zapojit indukci nevím. Můj "důkaz" je spíš nástin, je potřeba některé části zdůvodnit.


BRKOS - matematický korespondenční seminář pro střední školy

Offline

 

#3 14. 12. 2008 18:33 — Editoval Pavel (14. 12. 2008 19:24)

Pavel
Místo: Ostrava/Rychvald
Příspěvky: 1828
Škola: OU
Pozice: EkF VŠB-TUO
Reputace:   135 
 

Re: matematický důkaz

Já bych na to šel takto. Nechť je dán lichý počet planet $n$ a předpokládejme, že každá planeta je viděna právě jedním astronomem. Označme planety následujícím způsobem:

- zvolme libovolnou planetu a označme ji $p_{1,1}$.

Nyní mohou nastat dvě možnosti:
1. Nechť astronom na planetě $p_{i,j},\quad i,j\in\mathbb N$ vidí planetu, která ještě nebyla označena. Pak tuto planetu označme symbolem $p_{i,j+1}$.

2. Nechť astronom na planetě $p_{i,j},\quad i,j\in\mathbb N$ vidí planetu, která již označena byla. Pak symbolem $p_{i+1,1} $ označme kteroukoliv jinou planetu, která zatím označena nebyla.

Celý postup opakujme, dokud nebudou označeny všechny planety.

Definujme množinu $P_i,\quad i\in\mathbb N$ jako množinu těch planet, které jsme označili symbolem $p_{i,j},\quad j\in\mathbb N$
Množina všech planet P se tak rozpadne na několik neprázdných po dvou navzájem disjunktních podmnožin $P_1,P_2,\,\ldots\,,P_k,\quad k\in \mathbb N$.

Je zřejmé, že všechny tyto množiny mají alespoň 2 prvky. Předpokládejme, že některá z těchto množin obsahuje alespoň tři prvky, označme ji $P_N,\quad 1\leq N\leq k$. Pak $P_N=\{p_{N,1},\,\ldots\,,p_{N,l},\ l\in\mathbb{N},\ l\geq 3\}$. Na základě algoritmu, kterým byly planety očíslovány, platí, že astronom z planety $p_{N,j},\quad 1\leq j\leq l-1$ pozoruje planetu $p_{N,j+1}$. Otázkou je, kdo pozoruje planetu $p_{N,1}$. Astronom z planety $p_{N,2}$ to být nemůže, ten pozoruje planetu $p_{N,3}$. Stejně tak astronom planety  $p_{N,j},\ j<l$. Ten pozoruje planetu $p_{N,j+1}$. Zbývá tedy astronom $p_{N,l}$.

Symbolem $|p_{N,u}p_{N,v}|$ označme vzdálenost planet $p_{N,u}$ a $p_{N,v}$, $1\leq u,v\leq l,\ u\neq v$.

Nechť tedy astronom planety $p_{N,l}$ pozoruje planetu $p_{N,1}$. Pak nutně musí platit, že $|p_{N,1}p_{N,l}|<|p_{N,l}p_{N,l-1}|$, jinak by astronom planety $p_{N,l}$ pozoroval planetu $p_{N,l-1}$. Stejně tak musí platit, že $|p_{N,l}p_{N,l-1}|<|p_{N,l-1}p_{N,l-2}|$, jinak by planety $p_{N,l-1}$ pozoroval planetu $p_{N,l-2}$, a to nelze. Stejným způsobem se ukáže, že $|p_{N,j+1}p_{N,j}|<|p_{N,j}p_{N,j-1}|,\ 2\leq j\leq l-1$.

Dáme-li dohoromady všechny tyto nerovnosti, zjistíme, že

$|p_{N,1}p_{N,l}|<|p_{N,l}p_{N,l-1}|<|p_{N,l-1}p_{N,l-2}<|p_{N,l-2}p_{N,l-3}|<\dots<|p_{N,2}p_{N,1}|$

A tedy $|p_{N,1}p_{N,l}|<|p_{N,2}p_{N,1}|$, z čehož vyplývá, že planeta $p_{N,l}$ je planetě $p_{N,1}$ blíže, než planeta $p_{N,2}$. Což je spor s tím, že astronom planety $p_{N,1}$ pozoruje planetu $p_{N,2}$. Tudíž předpoklad, že množina $P_N$ má alespoň tři prvky, je chybný. Všechny množiny $P_1,P_2,\,\ldots\,,P_k$ mají právě dva prvky. Ale protože tyto množiny jsou po dvou navzájem disjunktní a jejich sjednocením dostaneme množinu všech planet, musí tato množina obsahovat sudý počet prvků.


Backslash je v TeXu tak důležitý jako nekonečno při dělení nulou v tělesech charakteristiky 0.

Offline

 

Zápatí

Powered by PunBB
© Copyright 2002–2005 Rickard Andersson