Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1
Ahoj, mám dva příklady, u kterých bych potřeboval vysvětlit jak správně určit definiční obor funkce..přikládám i svůj postup..
1) zde tedy vím, že to co je pod odmocninou musí být dosadím tedy:
/x
Tento příklad by měl být dobře, ale zajímalo by mě jen jestlije to správný postup
2) zde by měl být definiční obor což teda vůbec nechápu, protože jsem měl za to, že definiční obor se určuje podle jmenovatele, který tu není dále logaritmu který tu taky není a odmocniny...postupoval bych tedy tímto způsobem:
což je tedy špatně..
děkuji za pomoc
Offline
↑ petrklic5:
Zdravím,
není dobře ani jeden příklad.
1) Nerovnici dělíte x. Jenže nevíte, zda je x kladné nebo záporné. Lepší je to nechat na jedné straně a x vytknout. Řešíte pak nerovnici v součinovém tvaru, což by mělo být pomocí nulových bodů pohoda.
2) Třetí odmocnina je definovaná i pro záporná čísla, takže tady žádné omezení není.
EDIT: P.S. Ještě k prvnímu příkladu: sice to nakonec vyjde jako Vám, aly Vy to máte špatně i podle svého chybného postupu. Proč to máte nakonec omezeno i tou nulou?
Offline
Ten první postup je správně. Tam to skutečně takto je:
Jinak u
Nevím jak se u vás definuje třetí odmocnina, ale pod lichou odmocninou může být i záporné číslo. Protože všechna realna čísla
Offline
↑ teolog:
děkuji za super vysvětlení :-)
1) když tedy vytknu x dostanu:
a z toho dostávám 2 podmínky: a , což tedy vede k správnému výsledku .. je to takto správně ?
a je pravda, že jsem si asi trochu víc pomohl, aby mi ten první vyšel .. :D
Offline
↑ petrklic5:
Je to ok, ale správně byste měl ještě řešit druhou variantu, kdy a . Ale tento druhý případ nemá řešení.
Offline
Ano, přátelé, je to tak. Myslím že nejjednodušší je vzít si hned ze zadání (a z pravidla že pod odmocninou musí být nezáporné číslo): x - x^2 0 . To roznásobíme na x . (-x+1) 0 , nulové body máme x=0, x=1 .... můžeme si nakreslit číselnou osu a označit si na ní tyto dva body.... a pak se ptát, co když za x dosadíme něco z intervalu vlevo od těchto bodů? (třeba mínus jedničku)? .... náš výraz bude záporný viz propočet: (-1) . (--1+1)=-2 ... A dále: co když je x z intervalu mexi nulovými body? ..tam dosadíme třeba x=1/2... tak to bude 1/2 . 1/2 což bude kladné (na přesné hodnotě nám ani moc nezáleží... násobíme prostě dvě kladná čísla), A nakonec: co když x je z intervalu vpravo od nulových bodů? (např. x=2), ... vyjde nám 2 . (-2+1) = 2 . (-1) = -2 ... zase záporné číslo... My jsme chtěli u naší nerovnice aby byl výraz nezáporný.. což tedy platí v intervalu x je elementem <0; 1> .
Zkušenější lidi už to vidí od oka, když totiž máme záporné znaménko u členu x^2, jde o obrácenou parabolu (tj. kopeček).. a když si tuto parabolu pomyslně načrtneme na tu osu (průsečíky s osou v těch nulových bodech)... pak názorně vidíme že kladné je to mezi nulou a jedničkou. Kdyby byl u x^2 kladný koeficient, tak bychom měli parabolu ve tvaru U a byly by nezáporné naopak ty vnější intervaly.
hezký den :)
Offline
A k druhému příkladu již bylo také vše řečeno. Lichá odmocnina >> žádné omezení definičního oboru (tedy bez problémů - všechna reálná čísla), v případě sudé odmocniny by platilo to co u druhé odmocniny .. co je pod odmocninou musí být nezáporné.
hau
Offline
Stránky: 1