Ahoj ↑ mark72:.
Faktorizuj citatela à menovatela na formu (x-1)*polynome.
Potom to zjednodus. A vypocitaj limitu.
Offline
↑ mark72:
Zdravím. Na to bude mít vanok jistě nějaké dobré vysvětlení, ale než přijde, napíšu něco já. Jsem v algebře slabší, takže tomu říkám metoda uhodnutí. Existuje nějaká jednoduchá věta která říká, že pokud má polynom s celočíselnými koeficienty celočíselný kořen, pak tento kořen dělí absolutní člen polynomu. Naše polynomy mají celočíselné koeficienty a absolutní členy jsou celkem malé, takže se vyplatí těch pár jejich dělitelů prostě vyzkoušet, jestli náhodou nejsou kořeny. Pokud najdeme kořen, tak to upravíme jak píše vanok, pokud ne, tak máme smůlu - ale zas víme, že polynom nemá celočíselné kořeny (což nám sice nepomůže, ale je to hezké).
Jestli existuje ještě nějaká věta která říká kdy polynom nemá celočíselné kořeny a není to tedy potřeba ani zkoušet, to už nevím.
Offline
↑ mark72: ↑ LukasM:
Tady není třeba hádat, ani počítat. Je to limita pro x jdoucí k jedné a dosazení jedničky vede na tvar 0/0 - takže čitatel i jmenovatel je v jedničce nulový => jednička je kořenem obou polynomů. Oba polynomy je třeba vydělit polynomem x-1 a pak už (možná) půjde dosadit. Když ne, je tam ještě "další" jednička - takže znovu dělit x-1 atd. Dříve nebo později to musí zafungovat (v tomto případě spíš dříve:-)
Offline
↑ martisek:
:-) A to je samozřejmě pravda. Díky za připomínku. Ne, že bych to nevěděl, ale nějak moc jsem se zaměřil na ty polynomy, limitu jsem samozřejmě nepočítal - to by mi to došlo hned.
Offline