Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
↑ Fredy.00:
Ahoj, první co mě napadlo zkusit vyřešit laickou metodou:
---------------------------------------------
1. rok 100 000+3000 -> 3% z 100 000
2. rok 103 000+3090 -> 3% z 103 000
3. rok 106 090+3183 -> 3% z 106 090
4. rok 109 273+2185 -> 2% z 109 273
5. rok...
6. rok...
Potom od konečné částky na konci šestého roku odečteš původní částku, tedy 100 000.
Existuje na to jistě nějakej vzoreček, ale jen kdyby sis ho nedokázal vybavit...
Offline
↑ Fredy.00:
Chyba je dle mého ve tvém postupu v tom, že máš v závorce 
Správně má být
, protože
je úroková míra v procentech -> 3% = 
Offline
↑ Fredy.00:
Navedu tě.
Pro první tři roky je výpočet takto:
Pro roky 4, 5 a 6 je úročení 2%, tedy:
Teď ty částky ale nemůžeš sečíst nebo vynásobit, protože jak plynou ty roky, tak podle toho na sebe výpočty musí navazovat.
Proto vezmeš počáteční vklad, vynásobíš ho tím koeficientem pro první tři roky a ještě navíc koeficientem pro další tři roky, tedy:
Offline
↑ jarrro:
Uploaded with ImageShack.us
Tak už nevím co s tiom, sečetl jsem obě hodnoty, odečetl těch výchozích 100 000, a vyšlo mi 121 888,9419.
Offline
↑ Fredy.00:to má aký zmysel sčitovať ? na akú otázku má ten súčet odpovedať, lebo na pôvodnú určite nie zmenilo sa tajne zadanie?
to pôvodné zadanie som komplet vyriešil ↑ tu: už len to naťukať do kalkulačky
Offline
↑ Fredy.00:
To jsem právě psal, že dělat nemůžeš.
Ještě jinak. Když se mění úrok ve čtvrtém roce, jednoduše vezmi konečnou částku z třetího roku, a tu považuj jako počáteční vklad pro další tři období(roky).
Vklad tentokrát označím jako
.
Offline
↑ Fredy.00:
Ano, pro první tři roky jsi to vypočítal správně. Problém byl v tom, že se měnila úroková míra ve čtvrtém roce, takže pro čtvrtý rok v tom tvém postupu musí být základem suma po prvních třech letech úročení.
Ale samozřejmě mnohem efektivnější je uvědomit si, že mám základní vklad, pak jistou dobu úročení při určité výši úroku, a po jisté době se změní výše úroku (v tom našem případě z 3% na 2%), tak můžu nechat počáteční vklad 100 000,- a poté násobím úrokovou mírou umocněnou na počet let, ve kterých je úroková míra stále stejná (v našem případě úrok 3% na tři roky - tedy 1,03^3) a pak ještě navíc (abych zohlednil ty další tři roky při úroku 2%) násobím úrokovou mírou na počet let, které mi zbývají do sledovaného období (v našem případě bylo sledované období 6 let, první tři roky byly úročeny 3%, další roky jsou úročeny jen 2%, tedy zbývá zohlednit další tři roky po 2%).
Když si toto uvědomím, dojdu k výpočtu:
Takto ti vyjde částka, která bude na nějakém spořícím účtu po těch šesti letech.
Pokud bys chtěl přímo částku, která tvoří rozdíl mezi konečnou částkou po šesti letech a počátečním vkladem, tak to uděláš jako ↑ jarrro:![kopírovat do textarea $a_{6}=100000*[(1,03*1,02)^3-1]\nl
a_{6}=100000*[(1,0506)^3-1]\nl
a_{6}=100000*(0,15961)=15961$](/mathtex/10/1036d2cbcfc72a6e2d8dc79c1fa13448.gif)
Offline
↑ bejf:
Nenene, to je prostě hrozně moc složité.
Stačí teda, abych použil sandartní vzorec, pro období 1-3 bude An a n 3, a toto vypočítané číslo použiji jako hodnotu Ao pro výpočet období 4-6, kde An a n bude 6.
Je to dobře?
Offline
↑ Fredy.00:
Teď nevím jestli jsem správně pochopil konec věty s částí, že "An a n bude 6".
Pokud se vžiju do tvého postupu, tak je nutné uvědomit si, že když počítáš s jiným NOVÝM úrokem, tak nemůžeš počítat ty léta co jsi už odúročil předtím (tím myslím pokud první tři roky máš 3% úrok a další tři jen 2% úrok, tak když spočítáš už jednou hodnotu vkladu po třech letech, tak už tam jednou umocňuješ na třetí (za roky 1,2 a 3)- čili nemůžeš v dalších třech letech umocňovat úrok na šestou, ale taky na třetí (pouze za roky 4, 5 a 6) v našem případě).
Už si rozumíme? Kdyby ne, ptej se. Je důležitý, abys to pochopil. (pro tebe)
Offline
↑ bejf:
Dobře....
Mám vzorec:
An = Ao * (1 + p/100) ˇn
U prvního "svazku" bude An a n = 3, Ao budet těch sto tisíc a p bude 3.
U druhého svazku budu mít za hodnotu An a n zase trojku, Ao bude výsledek po výpočtu z celého prvního vzorce a p bude šest.
Je to tak správně?
Offline
↑ Fredy.00:
U druhého svazku bude p=2. Prostě ten úrok z prvního svazku zahodíš, jenom tě zajímá ta výsledná částka na konci třetího roku, kterou považuješ za základ pro úročení v dalších letech (resp. úročení v druhém svazku).
Offline
↑ bejf:
Dobře, tažke:
U prvního "svazku" bude An a n = 3, Ao budet těch sto tisíc a p bude 3.
U druhého svazku budu mít za hodnotu An a n zase trojku, Ao bude výsledek po výpočtu z celého prvního vzorce a p bude dva.
Je to takle správný postup?
Offline
↑ Fredy.00:
Nicméně jsem chtěl spíš, abys pochopil ten efektivnější způsob výpočtu. Protože když bys měl příklad zadán s trochu jinou dobou úročení a ten úrok by se měnil dvakrát, tak jsi zas namydlenej a nevěděl bys (možná - můžem to zkusit).
Jak bys počítal, kdyby počáteční vklad byl 100 000,- a doba úročení celkem by byla 10 let, přičemž první čtyři roky by byl úrok 5%, pak další dva roky 3,5% a poslední čtyři roky jen 2%? Kolik by bylo připsáno na konci desátého roku celkem?
Efektivnější způsob:
Offline