Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Zdar, dostal som čiastočnú úlohu - pomôcť vyriešiť nasledovný problém (ako bakalár) - pomáham v istej nemenovanej automotive firme.
Popíšem bližšie problém:
Vo výrobe máme testovanie tesnosti výrobkov: tesnost vyrobku sa testuje metodou unik tlaku: to znamena: vyrobok sa utesni a natlakuje tlakom 1 bar. Tlak sa stabilizuje po dobu 20 s. Potom sa testuje unik tlaku po dobu 5 s (testujeme prístojom CETA 815). Vypočítany prípustný unik je 5 Pa/s.
V laborátoriu máme porovnávací tzv. BUBBLE TEST. To znamená, že vezmeme kus z výroby, napr. kus, ktorý prešiel predchádzajúcim spomínaním testom tesnosti vo výrobe - a tento kus podrobíme BUBBLE TESTU, ktorý prebieha pri tlaku 4 Bar. Tento test prebieha v kvapaline a ukazuje unikajúce bubliny z povrchu výrobku v kvapaline.
Moja otázka znie: Je relevantný prvý test pri tlaku 1 bar VO VÝROBE s prístrojom ceta 815 v porovnaní s laboratorným testom tesnosti pri tlaku 4 bar BUBBLE TERS.
Stalo sa nám, že výrobok, ktorý pri teste vo výrobe, pri tlaku 1 bar, dostal výsledok únik tlak 0 Pa/s, čo je jednoznačne dobrý výsledok (bez diskusie, zariadenie overené na 100 %), sa v BUBBLE TESTE pri tlaku 4 Bar vo vode objavila miniminibublinka a pri tlaku 6 Bar dokonca unikajúce bublinky. ->
- > moja druhá otázka znie - > vzhľadom k predošlému textu -> aby bol test vo výrobe relevantný vzhľadom k BUBBLE TESTU v laboratóriu, mali by sme zvýšiť tlak na teste vo výrobe na min. 4bar. Je to pravda????
Zaujíma ma názor odborníkov v danom obore. Ďakujem.
Offline

↑ tony84:
Nejsem odborník!
Z popsaného bych si dovolil tvrdit, že testy nejsou relevantní a to vzhledem k použití jiných tlaků. Z logického hlediska by mi připadalo lepší porovnávat výsledky při stejných podmínkách - stejný tlak.
Offline
↑ marnes:
Zdravím,
to je zrovna dost častý jev, ze na pohled jiné testy dávají srovnatelné výsledky. Zde je například jiné prostředí, do kterého uniká tlak a jiný způsob pozorování výsledku.
↑ tony84:
Také pozdrav.
Za odborníka se neprohlásím, ale také nejsem úplně laik v oboru zkušebnictví. K Tvému dotazu jen pár poznámek:
a) testovat již jednou testovaný výrobek v jiném testu - není OK. První zkouška už má znaky destruktivnosti, tedy v 2. zkoušce již testuješ nesrovnatelný vzorek oproti "dosud nepoužitému vzorku". To bys musel zajistit srovnatelné podmínky - opakované cykly ve stejné metodě např.
b) pro první odhad bych prověřila, jaké množství vadných výrobků bylo zachyceno v jedné a druhé metodice za delší období (% k celkovému množství zkontrolovaných).
c) jelikož druhý test je značně subjektivní, zkontrolovat podmínky jeho provedení - osvětlení, zrak zkoumajícího apod.
d) nepíšeš, který test je u vás referenční (tedy kterým testem by se rozhodovalo při případné reklamaci). V každém případě "provozní test" se zdá být spíš orientační a proto by měl zachycovat větší počet "falešně pozitivních" (zdánlivě vadných) - je možnost potom takový výrobek ještě překontrolovat v testu na CETA815?)
Podrobně jsem okolnosti nestudovala (snad jen pro orientaci kolegů - přehled testů). Řekla bych, že na TUKE (opraveno) bys našel specialistu na zkušebnictví a na plánování experimentů. Zkoušel jsi konzultovat na škole? Děkuji.
Offline
Ahoj, po přečtení tvého dotazu mi okamžitě vytanula na mysli ČSN norma na zkoušení svařovaných tlakových nádob. Číslo této normy už nevím že je to dávno co jsem podle ní svařoval a prováděl dané zkoušky. Ve skradce jde o to, nádobu natlakovat na několikanásobek pracovního přetlaku a pak počkat. Vždy ale bylo nutné vědět na kolik Bar. ta daná nádoba je. A ty by si taky jako zkušební technik mel vědět na jaký pracovní přetlak jsou dané kusy konsruovány. A podle toho se řídit a ne jen tak od oka to nafouknem a pak se neco zjistí. No a uniká tlak tak uberem aby sme se vešli do procenta zmetkovitosti.
Offline
Ahoj Jeleno rád tě zase čtu. V komerční praxi to chodí trošku jinak, a zadavatel příspěvku neuvedl druh MTR ze kterého je daný zkoušený kus vyroben. Jsou jistá specifika Pro materiály a jejich pórovitost a tím způsobená prodyšnost.
A prosím co je to to FMEA??
Offline
↑ tony84:
Pracuji ve firmě CRESTTO s.r.o. (www.cressto.cz), jsme výrobci snímačů tlaku, zabýváme se i dodávkamí různých měření souvisejících s tlakem. V rámci toho zastupujeme v ČR a SR firmu CETA GmbH - výrobce leak testerů CETATEST 815. Zajˇišťujeme prodej, údržbu a kalibrace.
O Vašem problému zatím mnoho nevím, potřeboval bych asi více informací o zkoušeném výrobku. Z testu, který máte realizován na CETATEST 815 mohu říci, že testování má dosti tvrdé požadavky. Hranice hodnocení je velmi nízká - 1 Pa/s, dá se říci, že je na dolní hranici možností CT815, spíše pod. Diferenční snímač v CT815 má rozsah 500 Pa, pracujete na 1 % tohoto rozsahu. Natažení doby měření na 5 s nemusí být příliš ku prospěchu - delší měření (kromě ztráty produktivity) podléhá více vlivům okolí (teplota, atd.).
Pokud máte výsledky z bublinkového testu, jaký je výsledek na bubliny při 1 baru? To, že je únik při tlaku 4 bary vyšší, než při 1 baru, resp. únik (počet bublin) při 6 barech vyšší, než při 4 barech, je pochopitelné - průtok vlivem netěsnosti je závislý na tlaku. I když je "díra" stále stejná. Z Vašeho popisu bych ale tipoval, že s tlakem "pracuje" i zkoušený výrobek, t.j. že "díra" se s tlakem zvětšuje. Můžete toto i prověřit na CT815, pokud má vyšší tlakový rozsah - vyzkoušejte únik při vyšších tlacích (časy nechte stejné). Pokud zůstává netěsnost (díra) stejná, neměl by se s pracovním tlakem měnit ani pokles tlaku.
Offline