Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Ahoj, mohl vás poprosit, zda by mi někdo nemohl opravdu detailně vysvětlit, proč je dielektrikum důvodem ke zvýšení kapacity u kondenzátoru?
Vím, že kvůli jeho polarizaci se změní elektrické pole kondenzátoru, ale nevím co dál, jestli je důvod to, že se kvůli tomu musí na desky přivést větší náboj?
Děkuji za pomoc.
Offline
↑ martyn:
Ono je otázka, jak moc "do detailu" to chceš vědět. Pokud si to dobře vybavuji, důvod (na mě známé úrovni obecnosti) je ten, že kapacitu si můžeš představit jako míru "schopnosti skladovat energii". Pokud o tom pochybuješ, zkus si vybavit např. vybíjení kondenzátoru přes rezistor - podle mě je to velmi názorné.
Zasunutím dielektrika mezi desky kondenzátoru vlastně dodáš prostředí schopné akumulovat další energii indukcí dipólů. Tedy vlastně zvýšíš schopnost kondenzátoru akumulovat energii. Tedy zvýšíš kapacitu.
"Makroskopicky" (a takhle se to imho objevuje v základních kurzech fyziky) bys měl dostat stejný výsledek, pokud budeš uvažovat pouze to, že jsi mezi desky kondenzátoru vložil prostředí s relativní permitivitou větší než 1, tedy že jsou síly mezi náboji na deskách kondenzátoru menší.
Offline
Ahoj,
snad to nevysvětlím špatně. :) Kapacita kondenzátoru je daná vztahem C = Q/U, kdy U je napětí coby rozdíl potenciálových polí, které vytváří každý jeden vodič kondenzátoru. To znamená, že ji bereme jako množství náboje při přivedeném napětí - taky bychom ji mohli nazvat měrným nábojem (kolik náboje přivedeme na kondenzátoru při napětí U = 1V). Finálně náboj dostaneme jako Q = CU, kdy je vidět, že kapacita je směrnice přímky CU. To, že se náboj na kondenzátoru zvyšuje takhle lineárně v závislosti na napětí by se dalo experimentálně dokázat.
Pokud počítáme kapacitu, neměli bychom se tedy vůbec setkat s pojmem Q, protože ten chceme až finálně dostat. Nějaké matematické odvozování, kdy hledáme podíl Q/U, abychom kapacitu dostali, asi můžeme přeskočit, toho je i na internetu spousta - viz třeba kulový kondenzátor řešený přes Gaussovu větu elektrostatiky.
A jak se změní situaci, pokud někam dodáme dielektrikum. Prvně... každé prostředí má svoje vlastnosti - permitivitu, permeabilitu, vodivost, ... , díky kterým je můžeme zaškatulkovat. Další vysvětlení bude na deskovém kondenzátoru (abych mohl používat slovo "desky" :D ).
Mám dvě desky od sebe vzdálené nějakou vzdálenost. Mezi nimi je vzduch (ideálně vakuum). Na každé desce je velikost náboje Q, tedy na jedné desce je Q a na druhé -Q. To jsou náboje opačného znaménka, které se přitahují, proto je mezi deskami kondenzátoru obecně dielektrikum (nevodič), aby prostě nedošlo z ničeho nic k proudu v podobě letících elektronů. Jak zmiňoval kolega, pokud vložíme dielektrkum s permitivitou E, potom je síla působící mezi soustavou nábojů menší úměrně 1/E. Pokud působí síla menší úměrně 1/E, jsem schopen na desky dostat rádově o E náboje více, aby stále nedocházelo k nějakému průrazovému jevu - třeba jiskře a tak.
Alespoň to je takový můj soukromý pohled na kondenzátory. Asi bude lepší, když to po mně ještě někdo zkontroluje. Z matematického hlediska je to asi jinak i jasné - prostě to tak vyjde z předpokladů a experimentálně to sedí. :)
Edit: Co se týče těch dipólů a energie kondenzátoru, kolega má pravdu v tom, že při zvýšení energie je zvýší kapacita (klasické W = 1/2 CU^2), v tom makroskopickém pohledu, který jsem popsal já, vlastně dipóly staví takovou zátarasu mezi oběma deskami a svou vnitřní strukturou drží elektrony na opačných koncích.
Kdyby to bylo moc dětské vysvětlení, tak se omlouvám. :)
S pozdravem
J.
Offline