Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Na wiki jsem si našel, jak se definuje limita posloupnosti
mám podle definice spočítat limitu posloupnosti pro což vím, že je
jen nevím, jak to mám spočítat podle té definice (já si to vzal selským rozumem... koeficienty mohu zahodit, když tam mám to
, a pak mi výjde triviálně
)
díky za radu
EDIT: posloupnosti, byla špatně napsána
Offline
↑ VojtechSejkora:
tam asi má být
Přesně podle té definice: V našem případě je A=1. A ty musíš ke každému číslu epsilon najít index k takový, že
Offline
↑ VojtechSejkora:
Ahoj.
Máš dvě cesty:
1) Odhadnout, že , a pak z definice limity dokázat, že tomu tak opravdu je.
2) Netušit nic o hodnotě a na základě definice limity ji spočítat.
Ukážeme si postup pro tu druhou cestu. Po substituci máme tedy zjistit hodnotu
(0) ,
pokud tato limita existuje a je konečná.
Chceme tedy nalézt reaálné číslo takové, aby k libovolnému
existovalo
s vlastností
(1)
(která je závislá na parametru ), přesně v souladu s definicí formule (0). Úpravami druhé nerovnosti z (1) dostáváme
,
(2) .
Pokud , jak uvažujeme, potom
a z (2) dále plyne
.
,
(3) .
Nyní zvolme a položme
. Předpokládejme, že
je libovolné číslo s vlastností (1).
Snadno nahlédneme, že má-li vlastnost (1), potom výrok (1) bude platit i tehdy, nahradíme-li v něm číslo
libovolným číslem , takže potom i číslo
bude mít vlastnost (1). Můžeme tedy rovnou předpokládat,
že jsme vzali už číslo dostatečně velké - tak, aby navíc platilo
. Potom totiž pro
bude
,
dle (3) pak .
Celkem jsme tím dokázali větu:
(V) Platí-li výrok (0) , potom pro libovolné je
, tedy nutně
.
Ale nijak tím není dokázáno, že výrok (0) skutečně platí - to by se mělo provést v dalším kroku, tedy cestou 1,
kterou naznačil už kolega Eratosthenes.
Offline
Pozdravujem ↑ Rumburak:,
Alebo pouzit ak je to povolene v cviceni ( no ale odchadzame od definicie) ze ide o rastucu ohranicenu postupnost.
Offline
↑ Rumburak:
ještě si to budu muset projít, ale k té 1) pokud jsem pochopil, co se tam píše, tak to je právě ta definice limity, jen s tím, že jsme dosadil za ntý člen ne?
ale jak na to koukám, tak vážně nechápu tento krok
jak se tam najednou vzala ta nula :-o
a nebo to je díky té abs?
Offline
↑ VojtechSejkora:
Ano, ta nula se tam objevila proto, že absolutní hodnota je vždy nezáporná. Dále v tom kroku využil kolega rovnost.
Dále k té 1): Pokud uhádnete, že limita oné posloupnosti má být 1, snadno pak k zadanému epsilon najdete hledané n, a sice:.
Račte se o tom přesvědčit vyřešením nerovnice, kterou poradil kolega Eratosthenes.
Offline
↑ Jozef3:
njn, ale na druhou stranu, ten postup ↑ Rumburak: je úplně zbytečný a složitý, protože k tomu, k čemu došel, se dojde celkem snadno pouhým dosazením do definice a už nemusí tam dokazovat takovou spoustu dalších věcí ne?
btw. u 2) má kolega chybu je sice pravdou, ale do rovnice to dosadit nemůžu, protože pak bych při dokzování, že
mohl použít to, že
a udělat z toho
takže by to asi mělo být nějak takto ne?
Offline
↑ VojtechSejkora:
Ahoj,
abych se přiznal, není mi jasné, co se tady řeší. Definice limity posloupnosti je následující:
Předpokládejme, že tato limita je A=1. Tento předpoklad vede k nerovnici, kterou jsem poradil zde: ↑ Eratosthenes:.
Jejím řešením dostaneme
Toto řešení přesně popisuje to, co vyžaduje definice limity, totiž jak k libovolnému kladnému epsilon najít to k resp. to hraniční n:
Zvolme .
Pak je
Znamená to, že pro každé k>12 je |a_k-A|<0.1
Zvolme.
Pak je
Znamená to, že pro každé k>1002 je |a_k-A|<0.001
Zvolme.
Pak je
Znamená to, že pro každé k> 100000000002 je |a_k-A|<0.00000000001
Je snad jasné, že takto můžeme epsilony volit až do své smrti. Definice limity nic jiného nežádá.
Offline
↑ Eratosthenes:
ano, u tebe dokazuješ, že limita posloupnosti je 1, nikoli, že bys počítal z definice, že limita je 1
tak pro jistotu, tak udělám obojí a bude to :-), tedy nejdrříve nějak ukáži, že limita je opravdu 1, a poté najdu pro libovolné správné
. :-)
Offline
njn, ale na druhou stranu, ten postup ↑ Rumburak: je úplně zbytečný a složitý, protože k tomu, k čemu došel, se dojde celkem snadno pouhým dosazením do definice a už nemusí tam dokazovat takovou spoustu dalších věcí ne?
Jasně, když tu limitu UHODNU a tudíž mám co dosadit "do definice", tak to provedu a ověřím, zda je definoce splněna.
To je opravdu jednodušší postup. Mně šlo - čístě akademicky - o to vyřešit situaci v případě, že limitu NEUHODNU.
Pak totiž nemám, co bych dosadil do definice, a musím na to jít "z druhé strany".
Definice limity má tvar ekvivalence dvou výroků , což jsou dvě implikace, z nichž musí platit obě, má-li být definice naplněna.
Každá z "cest" 1, 2, které jsem "definoval" v ↑ Rumburak:, řeší jednu z těchto dvou implikací.
II.
Tento postup
v ↑ VojtechSejkora:
není dobře, protože nerovnost na druhém řádku z předchozího neplyne.
Tento výrok
také není dobře. Místo nerovnosti měla být
.
Offline
↑ VojtechSejkora:
Vtip je v tom, že definice posloupnosti říká, co to ta limita je, ale neříká vůbec nic o tom, jak ji spočítat
Offline