Zdravím,
pokud máš na mysli, zda zadaný bod je bodem dotyku přímky a kuželosečky, nebo je mimo kuželosečku, potom stačí souřadnice bodu dosadit do rovnice kuželosečky. V případě, že bod je mimo kuželosečku, potom může být varianta sestavení tečny dle postupů kolegů Cheopa a Zdeňka1.
U paraboly může být speciální situace, že přímka, procházející bodem bude rovnoběžná s osou paraboly, bude mít s parabolou jeden společný bod, ale nebude tečnou. Obdobně u hyperboly - přímka rovnoběžná s asymptotou.
Ale pokud máš zadán jen jeden bod, tak taková situace by neměla nastat až na další povídání. A to je situace taková, že bod je uvnitř oblasti omezené parabolou, zřejmě na to se ptáš - potom zjistit vrchol paraboly a orientaci a překontrolovat, zda je bod uvnitř.
Obdobně i u dalších kuželoseček, řekla bych, tedy úpravou na středový a vrcholový tvar )pokud ještě nepoužíváš diferenciální počet). Je to k Tvému dotaz, nebo jsi chtěla něco jiného? Děkuji.
Offline

↑ Katka1994:
Třeba takto:
Pro libovolný bod M roviny E2 a jeho průvodiče platí jedna ze tří variant:
a) MF < Md , pak M je vnitřní bod - nelze vytvořit tečnu
b) MF=Md , M leží na parabole - je to bod dotyku
c) MF > Md , pak M je vnější bod a lze vést z něj tečnu
Offline
↑ marnes:
Další pozdrav,
tedy souhlasíš, že je třeba úpravy na středový (pro kružnici a elipsu) a vrcholový (pro parabolu a hyperbolu) tvary? Pokud toto kolegyňka měla v označení jako "něco dlouze počítala".
Nenapadá mne, že bych dokázala určovat rovnou z obecného tvaru (nebo jsem dosud takovou potřebu neměla).
Offline
↑ marnes:, ↑ jelena:
Ahoj.
Ano, jde to i z rovnic obecných. EDIT: Chtěl jsem napsat "jde to i z rovnic středových".
Pro elipsu (potažmo kružnici) je to celkem zřejmé - "vnější" body, jimiž lze vést tečny (jsou dvě) k elipse o rovnici

jsou právě takové, ktaré vyhovují podmínce
.
Pro parabolu o rovnici
jsou "vnější" body určeny podmínkou
(pro
nutno
obrátit znaménko nerovnosti i ve druhé nerovnici).
Pro hyperbolu o rovnici

jsou "vnější" body dány podmínkou
, jak zjistíme dosazením jejího středu [0, 0].
Offline
↑ Rumburak:
Zdravím a děkuji,
takové rovnici, jak máš, ovšem říkám (asi nesprávně) středová (i pro hyperbolu, v předchozím příspěvku jsem hyperbolu špatně přiřadila), obecnou rozumím takovou rovnici. Ono tam určitě něco bude s křivosti (nebo konkavnosti?), muselo by se chtít otevřít Rektoryse (ale asi to bude souviset i s dif. počtem).
↑ marnes: :-) sešity nemám, protože nemám rada ručně psané poznámky.
Offline
↑ jelena:
↑ Rumburak:
↑ marnes:
Děkuji moc všem za reakci! :)
Tak nějak jsem přemýšlela a v podstatě předtím, než začnu počítat tečnu z bodu, tak si určím, zda-li zadaný bod je ve vnitřní oblasti kuželosečky, na kuželosečce případně ve vnější oblasti kuželosečky. Pokud by ležela uvnitř, tečny sestrojit nelze a nemusela bych dále nic počítat. Pokud by ležela na dané kuželosečce, počítala bych tečnu v bodě a pokud by ležela mimo, tak bych počítala tečny z bodu. O to mi v podstatě šlo, určit si to předem, protože bych stvořila poláru a tak různě si hrála, a nakonec by kvadratická rovnice neměla řešení a tečny by sestrojit nešly.
↑ jelena:
Diferenciální počet zatím ještě neumím, ale už jsem se naučila spojitost funkce a propočítívám si příklady na limity.
Offline
↑ jelena:
Ahoj.
co se týče názvosloví, máš nepochybně pravdu - spletl jsem se já (měl jsem na mysli obecnou kuželosečku a
adjektivum se mi "přlepilo" k té "rovnici"). Díky za upozornění.
Řekl bych, že aby z bodu X bylo možno vést tečnu ke kuželosečce q, musí bod X ležet v takové komponentě roviny
vyťaté kuželosečkou q, která není konvexní.
Ale více o této problematice nevím.
Offline