Offline
Offline
ano, indukcí mě to napadlo nejdřív taky, jenže si vždy vzpomenu na příklad z knihy "1089 a další parádní čísla" kde byl tento příklad:
Vezmeme si kruh, vyznačíme na hraniční kružnici dva body a spojíme je úsečkou. V kruhu tak vzniknou dvě oblasti. Nyní vyznačíme na kružnici tři body a opět spojíme každé dva z nich úsečkou. Teď je kruh rozdělen na čtyři oblasti. Pro 4 body je to 8 oblastí. Můžeme tedy předpokládat že pro 5 bodů to bude 16 oblastí. A také že je.
Jenže když si vezmeme 6 bodů, už to není 32 ale pouze 31. Tudíž zde by jsi indukcí mohl dokázat že to platí pro nějaké čísla ale pak může nastat situace pro které to neplatí.
Offline
Nevím jestli si úplně chápem.
Princip je v tom, že napřed ukážeš, že dané tvrzení platí pro nějaké číslo (nejlépe jedničku). To je v našem případě jednoduché.
Potom vyslovíš předpoklad, že tvrzení platí pro nějaké číslo k.
Dokážeš, že z tohoto předpokladu plyne, že to i platí pro číslo k+1.
Z toho ovšem ihned plyne, že to platí pro všechna čísla. (To že platí pro 1, znamená, že to pltí i pro 2, to ale znamená že to platí i pro 3 atd.)
A nikdy se ti nestane že by to neplatilo pro nějaké číslo, jak ty tvrdíš.
(i když ted vidím, že to možná v tomto případě nebude tak vhodné jak jsem si původně myslel)
Offline
Stačí pouze spočítat tuto sumu:

to bohužel nevím jak. Je to geometrická řada
wolfram ukazuje toto:
Kdyby například bylo
čili 
Potom by teda platilo že:


což očividně platí
Offline
Okay, tak jsem se hecnul a dotáhl to do konce
Je třeba dokázat toto:
kde:
upravím to a vyjádřím si k:
dosadím:
je to dost pěkné na úpravu takže:

Takže třeba dokázat toto:
První nerovnost:

, 
Druhá nerovnost:


, 
Takže dokazovaná nerovnost platí pro každé
. Kdyby ale n bylo 1 nebo 2, lze ukázat že to bude tak jako tak správně takže důkaz dokončen.
Správně?
Offline