Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1
Zdravim,
pripravuji se na zkousku a narazil jsem na tenro priklad, s kterym si moc nevim rady. Priklad zni:
Na usecce AB delky d jsou nahodne zvoleny body X a Y, pricemz vzdalenost bodu X od bodu A je mensi nez vzdalenost bodu Y od bodu A. Jaka je pravdepodobnost, ze delka usecky AX je vetsi nez delka usecky XY?
Naprosot nemam paru, jak postavit reseni. Prvne me napadlo, ze by to bylo 50 %, protoze X se zapichne nekde mezi A a Y, ale bude to urcite komplikovanejsi, kdyz se musi brat v uvahu ta delka d usecky.
DIky za pomoc.
Offline
Zdravím,
Pro zjednodušení zápisu předpokládejme, že úsečka AB je interval [0,1] (a tím pádem d = 1).
Dále předpokládejme, že X a Y jsou navzájem nezávislé náhodné veličiny, které mají rovnoměrné rozdělení na intervalu [0,1]. Chceme vypočítat podmíněnou pravděpodobnost
, to jest
.
K výpočtu
můžeme použít fakt, že sdružená hustota nezávislých náhodných veličin je součinem marginálních hustot.
Edit: Vaše úvaha, podle které jste došel k výsledku 50 %, je správná. Skutečně můžeme uvažovat tak, že nejprve náhodně vybereme bod Y na úsečce AB a pak náhodně vybereme bod X na úsečce AY.
Offline
↑ vnpg:
Rozumim tomu spravne, ze ta vzdalenost d je prakticky nepodstatna? Protoze at je d = 1 nebo d = 10, tak se to nahodnostne bude chovat stejne, paklize je to rovnomerne rozdeleni.
Porad moc nevim, jak ale pokracovat v tom vypoctu, ktery jste naznacil.
Diky za odpoved.
Offline
Dobrý den,
Ano, na délce
nezáleží. Můžeme to ověřit následujícím způsobem: jsou-li
a
náhodné proměnné s rovnoměrným rozdělením na intervalu
, pak
a
jsou náhodné proměnné s rovnoměrným rozdělením na intervalu
. Navíc lze snadno ověřit, že nezávislost náhodných proměnných
a
implikuje nezávislost náhodných proměnných
a
. Jak již bylo zmíněno, řešením našeho problému je
. Pravděpodobnosti náhodných jevů, které nás zajímají, splňují
a podobně
. Tím jsme ověřili, že problém lze převést na případ
.
Nyní zbývá spočítat
a
(za předpokladu, že
a
jsou vzájemně nezávislé a mají rovnoměrné rozdělení na intervalu
). Myslím si, že je nejjednodušší počítat to přes hustoty. Protože
, hustota náhodné proměnné
je daná předpisem
pro
a
pro
. Podobně hustota
je dána předpisem
pro
a
pro
. Protože
a
jsou vzájemně nezávislé, je jejich sdružená hustota součinem marginálních hustot, tj.
. Je tedy jasné, že funkce
má hodnotu
ve čtverci
a hodnotu
mimo čtverec
(tj. je to charakteristická funkce množiny
).
Pravděpodobnost
spočítáme tak, že integrujeme
přes oblast
. V našem případě je
charakteristická funkce množiny
, takže
je obsah trojúhelníku o vrcholech
,
a
. Podobně spočítáme
.
Offline
Stránky: 1