Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Mám dotaz na tento příklad:
"Turista naměřil na úpatí hory atmosférický tlak 1020 hPa, na vrcholu hory 955 hPa. Jaký výškový rozdíl turista při výstupu na horu překonal?"
Nevěděl jsem si s tímto příkladem rady a našel na internetu toto řešení:
p1 = 1020 hPa = 102000 Pa, p2 = 955 hPa = 95500 Pa
h1 = p1/ρ*g
h2 = p2/ρ*g
h = h1 - h2
h = p1 - p2/ρ*g = 102000 - 95500 / 1,3*10
h = 500m
Otazky:
1. Proč se hustota vzduchu ρ rovná 1,3?
2. Proč je podle mého níže uvedného výpočtu výška atmosférického tlaku p1 vyšší než výška atmosférického tlaku p2?
Myslel jsem si, že atmosférický tlak klesá s rostoucí nadmořskou výškou.
Výpočet: h1 = p1 / ρ*g = 7846 m
h2 = p2 / ρ*g = 7346
Offline
↑ lddangsta:
hustota vzduchu je experimentálně zjištěná konstanta - musí se vyhledat v nějakých tabulkách.
Hodnota
je přibližná hodnota
to co máš označené
není výška, ale hloubka (nebo výška vzduchového sloupce)
Takže
je hlouběji, tím pádem níž. Je to v pořádku.
Offline
↑ zdenek1: nemala by hustota vzduchu s vyškou meniť? exponencialne?
Offline
miso16211 napsal(a):
↑ zdenek1: nemala by hustota vzduchu s vyškou meniť? exponencialne?
Samozrejme že áno.
Offline