Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Zdravím, chtěl bych Vás požádat o kontrolu mého důkazu. Pro všechny limita platí, že
, nebutu to proto vypisovat.
Je dána
. Dokažte, že
.
Položme
. Platí,
a také, že
.
Součtem těchto dvou rovnic dostáváme

Což je totožné s dokazovaným výrazem.
Jde mi hlavně od drobné chyby (pokud tam tedy nejsou i nějaké větší :) ), jde mi o to, aby to bylo prostě úplně korektní, přesné, matematické a né jen tak od oka správně, děkuji za Váš čas :)
Offline
↑ Kdosi:
Ahoj. Bohužel to nemáš dobře. Nastíním běžný postup.
A. Předpokládejme, že obě limity
jsou konečná čísla (a ne
).
Jádro důkazu:
Výrok
je podle definice vlastní limity ekvivalentní s výrokrm
k libovolnému
existuje (konečné) číslo
takové, že pro každé přirozené číslo
platí
(1)
.
Platnost tohoto výroku máme dokázat.
Nápověda:
Začneme tím, že přijmeme předpoklad
. Pak ale také bude
, takže - opět podle definice
vlastní limity - ze vztahů
vyplývá existence (konečných) čísel
takových, že:
- pro každé přirozené číslo
je
,
- pro každé přirozené číslo
je
.
Nyní položíme
a ukážeme, že pro každé přirozené číslo
platí (1).
B. Pokud jste probírali nevlastní limity a operace se symboly
(tzv. nevlastními čísly), pak lze říci, že
věta o limitě součtu platí i pro případy, kdy některá z limit
je nevlastní - mimo případ, když by šlo
o nekonečna lišící se znaménkem. Důkaz by pak pol poněkud jiný - podle jednotlivých případů.
Offline
↑ Rumburak:
Děkuji za reakci. Myslím, že to chápu, doma dokončím a pošlu můj postup, jen mám ještě nějaké otázky:
1) Jakto, že pro
je
. Jakto, že to můžeme říct, jaksi intuitivně mi to říká, že můžeme říct jen
, protože
je přeci menší než
...podobně u
.
2) V čem přesně je tedy ta nepřesnost/chyba v mém prvním pokusu..je to tím, že neuvažuji různá
?
Offline
↑ Kdosi:
Ano, chtěj jsem napsat
,
, ale při kopírování z (1) jsem to opomněl opravit.
Nyní již opraveno (pardon).
Chtělo by to poněkud vybrousit přesnost a podrobněji komentovat logiku postupu.
- Odkud se vzalo číslo
?
- Píšeš
,
, ale nepíšeš pro která
(jistě ne pro všechna : pokud by
tyto nerovnosti platily pro každé přirozené číslo při libovolném
, pak by šlo o posloupnosti konstantní).
- Místo nerovnice

jsi asi chtěl napsat
.
Ale opět nepíšeš nic o oboru její platnosti.
Principem důkazu je ukázat, že k libovolnému
existuje číslo
s vlastnostmi uvedenými
v mém předchozím příspěvku. Jak jsi takové číslo nalezl resp. jak jsi existenci takového čísla dokázal ?
Offline
\Rumburak[/re]
Dobře, děkuji za připomínky, o to mi v podstatě jde, vybrousit přesnost :)
Takže znovu:
Je dána
. Dokažte
.
Podle definice limity posl. musí existovat pro každé
, takové, že
platí
. Položme
.
Dále víme, že
takové, že
platí
.
Analogicky
takové, že
platí
.
Zvolíme-li
a
poté lehce z
odvodíme:
.
Je to takto dobře? Nebo alespoň lepší? Není tam někde chyba třeba v tom jak se vyjadřuji? Jde mi právě o to, jak jste řekl, vybrousit přesnost.
Děkuji za Váš čas.
Offline
↑ Kdosi:
To už je lepší. Ještě bych navrhl drobné úpravy - řekněme takto:
Podle definice limity posl. :
pro každé
musí existovat
, takové, že
(1)
.
Zvolme
a hledejme k němu
takové, aby platilo (1).
Položme
, tedy
.
Z předpokladu
plyne, že
(a)
,
Z předpokladu
plyne, že
(b)
.
Pro
tedy platí: je-li
, potom
(c)
,
což jsme chtěli dokázat. (QED)
Píšeš:
lehce z
odvodíme:
To je chyba. Výrok (c) plyne z (a), (b).
Z výroku
nelze nic odvozovat, když není ještě dokázán. Dokázán bude
teprve nerovností (c).
Offline
↑ Rumburak:
Děkuji, takže krom zvýrazněného začátku a problému s (c) je to v pořádku?
K (c): chápu tedy dobře, že v podstatě jsem tedy logicky postupoval zprava doleva, abych vycházel pouze z předpokladů? tj.:
Vím, že
.
Offline
↑ Kdosi:
Snažil jsem se upozornit na to, co (podle mého názoru) v pořádku nebylo, takže to, na co jsem neupozornil, jsem vnímal,
jako že to v pořádku je. U matematického důkazu je obecně důležité,
1) aby každý jeho krok byl logicky průhledný (pro toho, kdo rozumí pojmům, které se v něm vyskytují), což často
zmamená nevyhýbat se práci s detaily,
2) aby jednotlivé kroky na sebe správně navazovaly.
K tomu napomůže, když se autor důkazu vžije do role učitele, který důkaz přednáší svým žákům.
Offline