Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Dobrý den,
všude je napsáno, že pokud přestane působit síla F, tak v též okamžik přestane působit reakce na tuto sílu.
Chtěla bych se tedy zeptat, jak to tedy je, myslím tím, když působím na zeď a najednou přestanu, je tam nějaký "dozvuk" té reakční síly? Nebo to jakoby končí posledním mým zatlačením, které zůstane bez reakce-ale to zase nejde ne? Takže ta reakční síla působí i v tu chvíli, kdy já už netlačím a jakoby mi vrací to mé zatlačení?
Doufám, že to není moc zamotané:D
Offline
↑ olduvai: Ahoj, mne sa momentálne páči tento obrázok
a videl by som tam nejaké oneskorenie následnej reakcie za príčinnou silou.
Asi to časovo závisí od pružnosti, keby podložka bola "lenivá" tak sa vráti do rovnováhy so silou
neskoršie.
Offline
Ještě mě napadlo, jestli přitažlivá elektrická síla se dá brát taky jako akce a reakce:
A pokud tyto dvě nabité tělesa umístíme do maximální vzdálenosti, aby na sebe ještě působily, a nějak super-rychle "dezionizujeme" jednu z nich, tak jestli ta přitažlivá síla u druhého tělesa zanikne okamžitě? A neznamenalo by to potom, že se nějaká informace-např právě o stavu druhé částice- šířila nekonečnou rychlostí?
Offline
↑ olduvai: Zoberme si najprv gravitáciu .....
"rychlost gravitace je rovna rychlosti světla"
Odkaz
Offline
pietro napsal(a):
↑ olduvai: Zoberme si najprv gravitáciu .....
"rychlost gravitace je rovna rychlosti světla"
Odkaz
Je to guláš nezmyslov.
1) Sila pôsobí v poli na iné pole, napríklad na nabitú časticu. Ak by bol náboj častice zrušený, sila by na ňu prestala pôsobiť okamžite. Prenos konca elektromagnetického poľa k druhej častici s nezrušeným nábojom rýchlosťou svetla a oneskorená silová reakcia nesúvisí so zákonom akcie a reakcie.
2) Gravitácia nie je pole = hmota, ale silová zložka hmoty. Gravitácia sa šíri spolu s hmotou. Rýchlosť hmoty závisí od fyzikálnych podmienok, napríklad neutrína sú rýchlejšie ako svetlo.
3) Pole = hmota sa nemôže pohybovať nekonečne veľkou rýchlosťou, lebo by mala nekonečne veľkú energiu. A nekonečná rýchlosť neexistuje. Správna, aj keď možno nie ideálna, formulácia je: Rýchlosť hmoty nemusí byť obmedzená zhora, ale silové pôsobenie dvoch bodových telies v jednom bode je okamžité.
4) Teória superstrún, viacrozmernosť a podobné rozprávky sú šírené za účelom získania grantov na akoževedecké výskumy.
Offline
olduvai napsal(a):
pokud přestane působit síla F, tak v též okamžik přestane působit reakce na tuto sílu.
Presne tak, je to logická a praxou denne potvrdzovaná pravda.
olduvai napsal(a):
když působím na zeď a najednou přestanu, je tam nějaký "dozvuk" té reakční síly?
To čo cítite ako dozvuk je pružnosť a časové oneskorenie brzdenia/zrýchlenia častí telesa o nejakých rozmeroch a nejakej rýchlosti prenosu mechanickej vlny v telese.
Offline
pietro napsal(a):
↑ rss: Ahoj, a keby sme si len tak cvične povedali, že optická informácia je šírená fotónmi, tak tam o konečnej rýchlosti = c, môžme hovoriť.
Ahoj. Rýchlosť svetla závisí od hustoty prostredia, viď index lomu svetla. Maximálna rýchlosť svetla niekde mimo galaxiu je o 10 % vyššia akú tá ktorú vieme dosiahnúť na Zemi.
Offline
Mám len takú skúsenost (bežnú človečiu, prízemnú), že realita na naše striktné okamžité príkazy reaguje po svojom..to zn.lenivo s oneskorením.
Terminus technikus.."okamžite..hneď a zaraz" môžu používať manageri pri svojej sebarealizácii.
Offline
↑ olduvai:
Uživatel rss je místní podivín, který na tomhle fóru už delší dobu spamuje. Jeho "odpovědi" jsou ve skutečnosti jen proudem náhodných slov, která jsou poskládána tak, aby se na první pohled zdálo, že tvoří smysluplné věty. Prosím, dávej si na jeho "příspěvky" pozor. (Téměř nic z toho, co rss v tomhle tématu napsal, není správně.)
Chtěla bych se tedy zeptat, jak to tedy je, myslím tím, když působím na zeď a najednou přestanu, je tam nějaký "dozvuk" té reakční síly?
Ne.
Nebo to jakoby končí posledním mým zatlačením, které zůstane bez reakce-ale to zase nejde ne?
Reakce se bude měnit v reálném čase podle působící síly. Poslední zatlačení má reakci, která bude působit ve stejném čase, kdy budeš tlačit.
↑ pietro:
Asi to časovo závisí od pružnosti, keby podložka bola "lenivá" tak sa vráti do rovnováhy so silou neskoršie.
To ano, ale to není reakční síla, protože jsi to těleso zvedl a pružná podložka na něj už nemůže působit.
↑ olduvai:
Ještě mě napadlo, jestli přitažlivá elektrická síla se dá brát taky jako akce a reakce:
Ano. Kdekoliv působí těleso silou na jiné těleso, existuje akce a reakce.
A pokud tyto dvě nabité tělesa umístíme do maximální vzdálenosti, aby na sebe ještě působily, a nějak super-rychle "dezionizujeme" jednu z nich, tak jestli ta přitažlivá síla u druhého tělesa zanikne okamžitě?
Když na sebe dvě tělesa působí přes nějakou vzdálenost, přestane první těleso působit na to druhé se zpožděním daným nejméně rychlostí světla, protože informace o tom, že síla přestane působit, se rychleji přenést nemůže.
Je to všechno jasné?
↑ rss:
↑ rss:
Už jsem tě desetkrát upozorňoval, že nerozumíš fyzice ani na úrovni střední školy, a že by ses to měl doučit.
Protože v tom psaní nesmyslů pokračuješ, musím ti bohužel dát další mínus.
Offline
↑ pietro:
Ano, pokud uvažujeme dokonale pružnou (či nepružnou) srážku, tak uvažujeme že síly při nárazu splňují princip akce a reakce.
Z tohoto předpokladu pak z newtonova zákona/impulsové věty jasně plyne zachování hybnosti/momentu hybnosti při srážce těles. Při dokonale pružné srážce pak zanedbáváme část energie která se "spotřebovala" na deformaci těles a proto platí i zachování kin. energie.
Offline
↑ rss:
Asi nerozumím na co se ptáš jestli odpovím na něco jiného tak to upřesni.
Ty se ptáš, jestli je možné, že do sebe dvě tělesa narazí a po pružné srážce se budou obě pohybovat? Tedy že tomu prvnímu zůstane nějaká pohybová energie?
Samozřejmě že se to může stát to je přece triviální důsledek zachování energie a hybnosti. Už i v tom nejjednoduším případě - dvě koule pohybující se po přímce - se to stane kdykoli kromě případu kdy mají stejné hmotnosti.
Jelikož se zachovává jak hybnost tak energie, tak tyto rovnice ti přesně určují rychlosti těles po srážce. Jakmile uvažujeme i tuhá tělesa je potřeba uvážit i zachování momentu hybnosti jak už jsem řekl.
Offline
↑ Brzls: Povedzme že prvé teleso odovzdá polovicu svojej hybnosti, teda že sa obe telesá budú pohybovať po zrážke polovičnou rýchlosťou. Obe telesá majú rovnakú hmotnosť, teda m1 = m2 = m.
hybnosť:
- pred zrážkou: H = v . m1 = v . m
- po zrážke: H = (0.5 . v . m1) + (0.5 . v . m2) = 0.5 . v . (m + m) = v . m
Ok, hybnosť bola zachovaná.
energia:
- pred zrážkou: E = 0.5 . m . v^2
- po zrážke: E = [0.5 . m1 . (0.5v)^2] + [0.5 . m2 . (0.5v)^2] = [0.5^3 . m . v^2] + [0.5^3 m . v^2] = 2 . 0.5^3 . m . v^2 = 0.25 . m . v^2
Kde je chyba? Kde sa stratila polovica pohybovej energie? Nesedelo by to ani opačne, ak by bola zachovaná energia, tak by nebola zachovaná hybnosť.
Offline
↑ rss:
Já nevim jestli je to seriozní dotaz nebo jestli mě "zkoušíš" (protože to tak původně vyznělo). Jestli je to druhá varianta, tak toho můžeš nechat, odvážim se říct že fyziku pro prvák celkem zvládám...
Jestli vážně, tak by asi bylo lepší otevřít nové téma (pokud bude něco nejasného) protože s akcí a reakcí to už moc nesouvisí.
Zpět k dotazu:
Kde je chyba? Ty přece nemůžeš jen tak prohlásit že budou mít poloviční rychlosti po srážce. Proč? No na to sis odpověděl - protože by se nezachovávala energie, a tudíž by nemohlo jít o DOKONALE pružnou srážku. Takže chyba je v tom že předpokládáš že budou mít poloviční rychlosti - no jenže to pochopitelně mít nebudou.
Abych předešl dalším otázkám, rozeberme pružnou srážku dvou těles na přímce obecně. Rychlosti před srážkou značíme v1 a v2 a po srážce u1 a u2. Jelikož uvažujeme DOKONALE pružnou srážku, tak hybnost a kin. energie se prostě zachovat musí! Platí tedy
To ale znamená, že rychlosti u1 a u2 jsou určeny jednoznačně, nemůžu si je jen tak volit, pak je snad jasné že nebudou platit tyto rovnice. Jejich řešením je (to si klidně můžeš ověřit, snad sem neudělal chybu)
Takže jak jsem řekl, pokud mají stejné hmotnosti a jedna z nich stojí, tak to dopadne tak, že se jedna zastaví a druhá se bude pohybovat stejnou rychlostí jako ta první na začátku.
Offline
↑ Brzls:: Ďakujem, teraz to už sedí, napríklad:
m1 = 1 kg
m2 = 2 kg
v1 = 0 m/s
v2 = 1 m/s
u1 = 1.333 m/s
u2 = 0.333 m/s
Hybnosť:
- pred zrážkou: H = 2 kg . 1 m/s = 2 kg.m/s
- po zrážke: H = (1 kg . 1.333 m/s) + (2 kg . 0.333 m/s) = 1.333 + 0.666 = 2 kg.m/s
Ok
Energia:
- pred zrážkou: E = (0.5 . 1 kg . 0 m2/s2) + (0.5 . 2 kg . 1 m2/s2) = 0 + 1 J = 1 J
- po zrážke: E = (0.5 . 1 kg . 1,77 m2/s2) + (0.5 . 2 kg . 0.11 m2/s2) = 0.5 . 1.77 + 0.11 = 1 J
Ok
Offline
Offline
pietro napsal(a):
↑ rss: ahoj, energia by sa stratila, keby sa vytvorila vazba medzi casticami.
Kam by sa stratila eneria? Mohla by to byť napríklad strela zo vzduchovky zaborená do kúsku dreva, alebo železničné vagóny spojené po zrážke.
Offline
strela zo vzduchovky zaborená do kúsku dreva
Část energie se spotřebuje na deformaci dřeva, část na ohřátí kulky a okolního dřeva.
železničné vagóny spojené po zrážke
Ohřátí a deformace vagónů.
Offline