Matematické Fórum

To jo ale zajímá mě, jestli by se dali zvládnout ty dva obory najednou

↑ holar:

Ahoj,

studovat tak jde a jde to i dokoncit, neni tam tak dramaticky rozdil jako pri studiu pravo + fyzika nebo jine ne-spolu-souvisejici zamereni. Za sebe ti reknu, ze studium na vysoke skole v zasade moc narocne neni - co se uceni tyce. Co je v tomhlep ripade nejvetsi problem je cas, casto se prednasky/cviceni prekryvaji a casto ty, kde potrebujes byt (at uz proto, ze je dochazka povinna nebo z jineho duvodu), krom toho nebudes mit moc casu na ostatni veci (jestli delas neco ve volne case, tak vetsinu toho proste delat prestanes at chces nebo ne).

Ze svoji zkusenosti bych ti doporucil nedelat to, negativa, ktera jsou s tim spojena podle mne vahou prevazuji drtive. Neziska tim o moc navic, i kdyz se to ted na stredni skole zda jako super napad, nebo is myslis, jak moc te to posune. Ve skutecnosti te to posune tak malo, ze kdyz bys to studovat postupne, tak z toho vyjde 9 lidi z 10 lepe.

Praktictejsi cesta mi prijde vzit jednoho bakalare a udelat ho (jsou to jen tri roky, pokud chces zkratis to vklidu na dva roky) nastoupit na magistra a pritom nastoupit na bakalare druheho. Je to takhle i mnohem zabavnejsi nez to delat oboji najednou.

ps: jestli doufaz, ze si udelas lepsi obrazek a budes se treba po jednom roce moci lepe rozhodnout pro jeden obor, ktery by te vice bavil, tak tuhle ideu rovnou zahod. V prvnim roce zazijes vsude uplne to same, v druhem roce to neni tak dramaticky odlisne a ve tretim se lisis spis bakalarkou. Lepsi je si rovnou vyzkouset magisterske predmety na vlastni kuzi (prednasky byvaji casto verejne pristupne, jinak se to vklidu dohodnout).

pps: ale zvladnout a uspet urcite jde, jen to neni takova bomba jako se to zda a nekteri lide zkonci na prascich ;-).

↑ holar:

Jeste jednou to zopakuji vypada to, ze jsi to nechytil spravne.

1. dokonci jednoho bakalare
2. nastup na magistra + nastup na druheho bakalare (oboji studujes najednou, necekas na konec magistra)
3. doktorat + druhy magistr (nebo jen druhy magistr, to uz je na tvoji preferenci)

Nejsem si tim uplne jisty, ale statem placenou vysokou budes mit az do 26 let (pokud postupujes uspesne kupredu). Tak snad neplatis nic, jinak u nas na skolach nejsou poplatky, tak dramaticky vysoke, da se na to za rok vydelat a pokud te podporuji rodice v bydleni a strave, tak na poplatky vydelas behem chvilky. Jestli te trapi jen penize a ne nic jineho z toho co jsem psal v minulem prispevku, tak je to vpohode ;-).

↑ LukasM:
Dobrý je to k tomu, že ať chceš nebo ne tak matematika v té podobě, v jaké jí potřebuje fyzika je prostě zjednodušená. Jeden člověk který studoval obecnou fyziku na MFF (i když před dlouhou dobou) tak mi říkal, že to propojení fyziky s matematikou prostě na mff není takové jaké by si představoval. Není to náhoda, že na fyzice budeš umět základy diferenciálních rovnic, diferenciální a integrální počet funkcí více proměnných v době, kdy na matematice budeš teprve vědět co je to limita (to je trošku nadsázka ale pointa je jasná). A z toho samozřejmě automaticky plyne že matematika na fyzikálních oborech nemůže být probírána do takové hloubky, jaká je občas potřeba k plnému pochopení dané matematické oblasti. Samozřejmě záleží co od studia samotného jako takového očekáváš. Pokud někdo studuje fyziku na matfyzu jenom proto aby měl diplom a pak šel stejně pracovat mimo obor (pravděpodobně jako programátor, že...) tak je jasné že mu je k ničemu zkoušet dva obory najednou. Jenže pokud někdo chce poté studovat teoretickou fyziku proto aby se jí věnoval, tak nevidím důvod proč by měla být naprostá hovadina si k tomu zkusit vzít i matematiku. Pokud to daný člověk bude zvládat oboje, tak nejenom že bude rozumět fyzice, ale dokonce i matematice co ze za ní skrývá. Je naivní si myslet, že když na někoho v prváku na fyzice vytáhneš tenzory pomalu ještě před tím, než má základy lineární algebry, tak že bude skutečně rozumět tomu, co to je. Prostě si zapamatuje, že v těch jednodušších případech se to dá zapsat jako matice a že se s tim nějak počítá.