Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Ahoj ↑ byk7:,
Mozne riesenie.
Akoze si v euklidovskej rovine, mozes sa "zbavit" clenu z "xy".
Potom studium tvojej kuzelosecky bude o mnoho jednoduchsie.
Offline
↑ vanok:
To bych musel otáčet souřadnicemi, a to se mi nechce.
↑ Rumburak:
Díky, ale...
1) proč to nemůže mít řešení ani v C? Chápu, že kdybychom se omezili pouze na R, tak může být přímka, která je např. rovnoběžná s osou neprotínající hyperbolu a je "dostatečně blízko" této ose. Ale spojitost s komplexními čísly nevidím.
2) Znamená to tedy, že dosazení z (1) do (2) dostanu něco jako
kde
? (Snad je to jasné :D )
Offline
↑ byk7:
Je-li (1) rovnicí asymptoty, pak dosazením z (1) do (2) vypadnou OBĚ neznámé a vznikne neplatná rovnost - tedy spor.
Ostatní přímky nemající s hyperbolou společné body vedou tímto způsobem ke kvadratické rovnici se záporným diskriminantem,
která má imaginární kořeny.
Přímka rovnoběžná s asymptotou avšak různá od ní vede k lineární rovnici (jeden průsečík s byperbolou).
Případy sečny mající s hyperbolou dva průsečíky a tečny jsou natolik známy, že jistě není třeba je zde rozebírat.
Příklady:
Asymptotami hyperboly o rovnici
jsou přímky o rovnicích
resp.
, takže jejich společnou
rovnicí je
.
Asymptotami hyperboly o rovnici
jsou přímky o rovnicích
resp.
, takže jejich
společnou rovnicí je
.
Offline
↑ zdenek1:
Pokud je rovnice
rovnicí asymptot, pak by měla existovat reálné koeficienty splňující
(rozložení první rovnice na součin). Jenže po roznásobení a porovnání koeficientů dostávám, že
, tj. alespoň jedna z asymptot musí procházet počátkem, což ale není pravda. Takže, kde je v mé úvaze chyba?
Offline
Ahoj ↑ byk7:,
A ako postupujes aby si vyjadril centrum ( symetrie) tvojej koniky ( hyperboly)?
Offline
↑ jarrro:
Což je díky determinantu lineární rovnice. Díky.
↑ vanok:
Ano, to je jedna možnost, najít střed
, asymptotické směry
a asymptoty jsou potom přímky
,
ale je to postup, který vyžaduje z mého pohledu poněkud rozvláčný postup.
Jde mi prostě o to, že dostanu rovnici hyperboly a pár nějakými manipulacemi
z toho ty rovnice asymptot vypadnou. :-)
Offline
↑ byk7:
Mně stále připadá, že metoda navržená v ↑ Rumburak: je technicky nejjednodušší:
Aspoň jedna z asymptot bude mít rovnici tvaru
. Takto vyjádřené
dosadíme do rovnice hyperboly.
Vzikne tak rovnice tvaru
, kde
je polynom v proměnné
nejvýše 2. stupně v závislosti
na parametrech
, jejichž hodnoty hledáme takové, aby stupeň polynomu
byl 0.
Obdobně s asymptotou o rovnici
, bude-li to ještě potřeba.
Offline
↑ Rumburak:
Jak tak zhodnocuji, tak asi ano, tvoje řešení je nejjednodušší.
Ale pořád mi uniká ta spojitost mezi algebrou a geometrií. Tj.
(1) žádné řešení -> asymptota,
(2) neryze reálné řešení -> přímka, která nemá společný bod a není asymptotou.
Jak toto vysvětlit? Děkuji.
Offline
Ahoj ↑ byk7:,
Tu si precitaj https://books.google.fr/books?id=Epy9CA … mp;f=false
od strany 477. Paci sa ti to?
Offline
↑ byk7:
Dá se na to přijít následovně.
Mějme pevně dánu hyperbolu
a nenulový (třeba jednotkový) vektor
.
Uvažujme dále množinu
všech přímek s normálovým vektorem
.
Nechť
(1) 
je rovnice hyperboly
a
(2) 
rovnice přímky
. Parametr
určuje posunutí přímky ve směru její normály.
Hledat společné body obou těchto geometrických útvarů znamená řešit soustavu rovnic (1), (2). Dosazením
z (2) do (1) vznikne obecně rovnice stupně nejvýše 2 s neznámou buďto
nebo
, pří čemž tento stupeň
závisí na hodnotě parametru
a samozřejmě i na vektoru
.
V konkretní situaci tedy může vzniknout
1. kvadratická rovnice, o jejíž řešitelnosti vypovídá její diskriminant
;
2. lineární rovnice mající jediné řešení (jde o přímky, které hyperbolu protínají a jsou rpvnoběžné s některou
její asymptotou);
3. rovnost neobsahující neznámou - jde ovšem o rovnost neplatnou (kdyby platila, znamenalo by to, že
hyperbola je totožná s přímkou, což zřejmě není).
Naznačme důkaz, že situace z bodu 1 se záporným diskriminantem nevede k asymptotě: Diskriminant
je
spojitou funkcí parametru
a je-li
pro některou hodnotu
, potom její malou změnou se znaménko
diskriminantu nezmění, takže ani pak bychom nedostalil průsečík, zatímco sebemenší posunutí asymptoty ve
směru její normály k průsečíku vede.
Asymptotu tedy dává právě situace 3.
Offline
Ahoj
Akoze geometricke metody, co je vlastne prirodzena cesta na tvoju otazku, sa ti nema il, prikladam ti este metodu vdaka analyze.
Poloz 
Potom
Odtial jednoducho vyjadri
( smerovy koef)
z prvej relacie vyjadri
.
Na koniec pouzi relaciu ( limita taka, ze...) na urcenie asymptoty.
Mozno si hladal toto, ale opakujem geometricka cesta sa mi viac paci.
Offline