Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Stránky: 1
Ahoj,
chtěl bych si odvodit rovnice klotoidy, tedy rovinné křivky, jejíž křivost je přímo úměrná délce oblouku od zvoleného počátku.
Řekněme, že kartézské souřadnie jsou
.
Dosadil jsem vzorečku na Wikipedii
za poloměr křivosti
a za délku oblouku
,
dohromady tedy
.
Teď bude nejspíš potřeba argumentovat parametrizací pomocí délky oblouku, čímž se rovnice zjednodušší. Poradíte prosím jak to udělat „rigorózně“? :) Díky
Offline
Vím, že klotoidu (Cornuovu spirálu) parametrizují tzv. Fresnelovy (čti "Frenelovy") integrály.
Něco je třeba tady:
http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j … mp;cad=rja
http://en.wikipedia.org/wiki/Fresnel_integral
Offline
ja by som na to isiel takto:
najprv si mozme uvedomit, ze krivku mozeme vzdy parametrizovat jej dlzkou - (pocitanou od nejakeho bodu)
potom sa nam zjednodusi aj polomer krivosti
a prava strana je teda mame rovnicu
kde je nejaka nova konstanta no a este to, ze je dlzka znamena
oznacme si a cize mame dve rovnice
a - co nas nabada prejst k polarnym suradniciam a . dosadenim do druhej rovnice dostaneme a potom z prvej rovnice dostaneme
cize teda mame
a a teda
a
Offline
Děkuju za reakce, pomohly mi. Nakonec jsem ale přeci jen použil to běžnější odvození přes vyjádření křivosti jako derivace úhlu tečného vektoru podle parametru. Pro zajímavost posílám vlastní obrázek, jak je část klotoidy použitá jako přechodnice mezi přímou železniční tratí a kružnicovým obloukem:
Offline
to je v skutocnosti (teda aspon podla mna) to iste - cela "pointa" mala byt v tom, ze pouzijes dlzku ako parameter podla ktoreho derivujes
a potom ci uz mas krivost alebo je uz tak trochu jedno (to druhe co som pouzil ja sice na prvy pohlad vyzera zbytocne komplikovanejsie, ale ma to svoje vyhody) a v tomto konkretnom pripade sa mi zda ze ked sa to rozmeni na drobne, tak je obtiaznost vypoctu rovnaka
PS: obrazok je pekny, a preco vlastne v pouzivas klotoidu ako prechod, ma to nejake prakticke vyhody? aby dostredive zrychlenie narastalo linearne?
Offline
Rozumím, jj bude to nakonec velmi podobné.
Je to jak píšeš -- hlavní výhodou je odstranění nespojitosti v průběhu křivosti, a tedy i v průběhu dostředivého zrychlení. Historicky se používaly různé tvary té přechdnice, např. polynom třetího stupně. Dneska je myslím nejběžnější právě klotoida, i když existují i další modernější řešení. Druhý důvod je pak ten, že vnější kolej v oblouku bývá vůči té vnitřní vyvýšená (klopená zatáčka) a tohle vyvýšení je potřeba nějak plynule zavést, k čemuž se právě taky ta přechodnice používá.
Offline
Stránky: 1