Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Ahoj,
rád bych se zeptal zda elektron, pokud na něj nepůsobí žádné "výrazné" síly, obíhá stále na stejné hladině v atomu kolem atomového jádra. Pokud ano, tak tento elektron vysílá elektromagnetické vlny, že? A nejsou potom tyto vlny nekonečným zdrojem energie, který nevymizí? Např. energii z těchto vln může jiná částice neomezeně využívat...?
Podobné úvahy by bylo možné provést např. s gravitačním polem Země - které je rovněž "trvalé" a jeho "energii" je možné po "neomezeně dlouhou dobu" využívat.
(Sice jsem pojmy fomuloval vágně, ale asi je jasné co tím míním.)
Děkuji za názory
Offline
↑ check_drummer:
Právě tato klasická představa o obíhání kolem jádra jako planeta vede k absurditě, buďto té, že vysílá energii, ale žádnou neztrácí (ve skutečnosti vysílá jen při přechodu), nebo že ji ztrácí a skoro hned 'dopadne na jádro' - spor se stabilitou.
O dalším nemohu nic říct.
Offline
↑ Andrejka3: Neviem o tom že by elektrón obiehal okolo jadra a vyžaroval energiu. "Tak vy se tady vlastně nimráte v nesmyslech!"
Offline
↑ rss:
To že to nevíš na tom nic nemění. Z Maxwellových rovnic plyne, že náboj pohybující se se zrychlením o velikosti a vyzařuje energii s výkonem
(jednoduchou integrací pak můžeme ověřit t co již tu bylo zmíněno - atom by byl nestabilní, kdyby se elektron řídil maxwellovými rovnicemi)
pokud nevěříš, tak si myslím že to je odvozené ve Feynmanových přednáškách z fyziky, nejspíš v druhém díle.
Offline
↑ check_drummer:
Elektron usazený v atomu by zářil jen tehdy, pokud by měnil svoji energii. V klasické představě na planetách by se jednalo o přibližování k hmotnému středu. V atomových obalech je situace jiná v tom, že na takto malých rozměrových (a potenciálových) škálách jsou změny energie diskrétní. Takže zde k vyzáření může dojít takovým způsobem, že elektron přeskočí (diskrétně) mezi jednotlivými energetickými hladinami. Důvod, proč se to celé nezhroutí a neskončí všechny elektrony v jádře je Pauliho vyřazovací princip (a celkově poznatky z kvantové mechaniky). V každém případě - ať už se jedná o diskrétní nebo spojitý přechod na jinou energetickou hladinu, stále platí, že při setrvání na jedné energii, nedochází k žádnému vyzařování.
Když se podíváme na planety, naše Země také určitou mechanikou energii ztrácí. Tím, že se Země otáčí kolem vlastní osy a že se pohybuje kolem Slunce po eliptické dráze dochází k tomu, že ne Zemi působí slapové síly. Ty vytváří na Zemi mnoho efektů (nejen přílivy a odliv), které podléhají tření na úkor mechanického pohybu Země. Jediná možný pohyb, který by nečerpal tuto mechanickou energii (stacionární stav) je ten, že by naše Země obíhala po striktně kruhové dráze a kolem své osy by se otáčela vázanou rotací s rotací kolem Slunce.
Přísně vzato i s vynecháním slapů (kdyby naše Země byla prostě jen hmotný bod, dokonale tuhé těleso a nebo pokud bychom se pohybovali podél kruhové dráze, co jsem zmínil), stále záříme gravitačním zářením. Takže v této analogii Země vyzařuje energii, ale není to perpetuum mobile. Pomalu se přibližujeme ke Slunci a ztrácíme energii. Je to ale tak málo, že dřív zanikne naše Slunce, než se k němu o nějakou postřehnutelnou vzdálenost přiblížíme.
Offline
↑ rss:
Záleží co považuješ za záření.
Offline
↑ check_drummer: Ahoj, tuším, že táto Tvoja otázka bola hybnou silou pri zrode kvantovej teórie pred cca 100 rokmi.
časový prehľad
Offline