Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Ahoj, potřeboval bych pomoc s takovou drobností, úplně si nejsem jistý kdy mám uvažovat nerovnosti, rovnosti atd mezi náhodnými veličinami ve smyslu skoro jistě? Jestli tedy na to je nějaké pravidlo, nebo jestli se v takovémto smyslu uvažuje vždy když něco tvrdíme o náhodných veličinách.
Například:
Offline
↑ Optix:
Ahoj, jak to myslíš "kdy"? Buď je to explicitně zmíněno, případně to bez "skoro jistě" nedává smysl...
Offline
↑ Optix:
Ahoj. Problém se týká spojitých náhodných veličin. Pokusím se to vysvětlit.
Pro větší jednoduchost předpokládejme, ža spojitá náhodná veličina
nabývající hodnot z množiny
všech reálných čísel má za hustotu pravděpodobnosti vhodnou spojitou nezápornou funkci
,
takže pro libovolnou lebesgueovsky měřitelnou množinu
platí
(1)
.
Speciálně pro pravděpodobnost jistého jevu
musí být
,
(to je nutná vlastnost funkce
), pro pravděpodobnost nemožného jevu
dostáváme
.
Může se stát, že podle (1) vyjde
, i když
nebude nutně rovna celé množině
(takovou dostaneme třeba tak, že z
odebereme konečný počet bodů). Pak říkáme, že jev
je skoro jistý.
Analogicky když
i pro ne nutně prázdnou množinu
, říkáme, že jev
je skoro nemožný.
Jsou-li
dvě náhodné veličiny, pak relace mezi nimi odpovídá určité podmnožině v
, kde za hustotu
pravděpodobnosti bereme součin hustot pravděpodobností daných náhodných veličin, tj. funkci
a místo intagrálu (1) použijeme odpovídající integrál dvojrozměrný.
Offline