Matematické Fórum

Zdravím,

na dopravníky jsou standardizované výpočty (to pravděpodobně máš), pokud bys chtěl počítat ideální objem, potom můžeš od objemu "obalového" válce bez vnitřní hřídelí odečíst objem šnekovnice (což je plat stočený do spirály) a podělit počtem sekcí (kapes). U sklopeného šneku stejně ideální objem nevyužiješ celý - bude ovlivněn dopravovaným materiálem (to asi také znáš).
Nebo jde o objem materiálu na jeden záběr (otočení) od stavu "rovinné plochy"?

Standardizované výpočty jsi procházel (které?) a máš v plánu navrhnout vlastní výpočet, jelikož výsledek standardizovaného se hrubě liší od Tvého experimentu na modelu? Děkuji za upřesnění.

↑ osshek:

Zdravím svého věrného čtenáře :-) Ještě - pokud správně vykládám informace z profilu - lze gratulovat k úspěšnému závěru studia?

Dobře, budeš přepravovat nějakou tekutou hmotu větší viskozity, u které již nejde (nebo z jiného důvodu, než viskozita, nejde) použit čerpadlo. Např. barvy nebo rajčatový protlak budeš přepravovat. Přímo na gely pozor - je to koloidní struktura, kterou, když dopravou narušíš, tak opět nemusí zgelovatit. 

dále neuvažuji o rouře

já také neuvazuji o rouře - "obalovým" válcem rozumím pomyslný válec, který vymezí vnější povrch linky šroubovice (na obrázku odpovídá větší kružnici). Na koryto opět pozor - aby nemělo hluchá místa + stejně ho celé musíš uzavřít krytem. Praktický výpočet - budeš potřebovat objem jednoho závitu vytvořeného šroubovou plochou (teď tu plochu budeš mít ideální - např. taková parametrizace. Potom nejspíš budeš měnit tvar šroubovice, abys dosáhl lepšího náběru. Pokud nemáš zcela jasné jak provést výpočet objemu, zkus do sekce VŠ napsat přímo téma "Výpočet objemu jednoho závitu šroubové plochy". Zatím vertikální šroubovici a až potom upravit na úhel sklopení při ponoru.

Tolik bych viděla na úvod, zatím to tak prober, zda to odpovídá představě.

↑ osshek:

Zdravím, mne spíš překvapuje, že nejde vypočítat pomocí "technologických vzorců". Potom ještě nerozumím - pokud máš model "fyzicky", nešlo objem změřit tak, že závit naplníš nějakou hmotou (např. plastelínou), kterou potom vytvaruješ do kostky a objem cca změříš?

Není spíš problém s viskozitou toho vašeho materiálu - model se zlomil, nebo co se stalo? Nejsem si ale jistá, že to takto přes fórum je účinné :-(

↑ osshek:

děkuji, pokud byla vodní disperze, tak nejspíš polymerizoval, to odstraníš jen sbíječkou nebo vypálením (pokud máš podmínky, jinak raději ani nezkoušej!!!).

Ke stanovení objemu - ještě mne napadla tato možnost (pokud fakt nejde používat technologické vzorce). Povrch šnekovice můžeš určit (jako povrch šroubové plochy), můžeš ho také snad namodelovat v některém programu. Můžeš ještě šroubovici polepit pasem papíru a udělat si síť na tom pásu a na výškách hladiny. Opět budeš počítat objem "obalového válce" - "objem šnekovice" - v rozbaleném stavu povrch bude obdélník nebo lichoběžník, tloušťku šnekovice znáš. To bys s nějakou rozumnou chybou mohl namodelovat.

Technologické výpočty bych někde doma mohla mít, ale nebudu slibovat, že bych se k tomu dostala, je moc jiných plánů a aktivit.

↑ Eratosthenes:

děkuji za odezvu, kolega chce určovat objem "volného prostoru" jednotlivých závitu (uložených v jiném "obalovém válci") a za předpokladu, že rovina řezu nebude kolmá ose válce (+tloušťku šroubovice nemůžeme považovat za 0, budeme považovat, že má všude stejnou tloušťku). Je možné určit povrch takové částí šroubové plochy výpočtem, nebo jen numericky, nebo jinak?

Opět děkuji.

ahoj ↑ osshek:

pokud jde o objem, který opíše obdélník



při vyšroubování o jeden závit - ten je stejný, jako kdyby obdélník jen rotoval a nestoupal. Pokud se šnek nakloní, je to jako kdybys ten válec uřezal nakloněnou rovinou, kde úhel náklonu šneku musíš zmenšit (anebo zvětšit - podle orientace šroubu) o úhel stoupání šroubovice..