Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Sumační symbol
se používá v několika případech:
I.) Pro KONEČNÝ součet.
a) Nechť množina M má konečný počet prvků a každému z nich je přiřazeno nějaké číslo , tj. prvku
je přiřazeno číslo f(m). Symbol
(1) 
pak značí součet všech hodnot f(m) , kde m probíhá množnu M. Je-li M prázdná množina, pak hodnotu výrazu (1) definujeme jako 0.
Příklad: Je-li M = {a, b, c} , kde a, b, c jsou navzájem různé prvky, pak (1) znamená f(a) + f(b) + f(c).
Poznámky. 1. Symbol m v (1) představuje tzv. sumační proměnnou. Je lhostejné, kterým písmenem ji označime, avšak příslušné písmeno nesmí mít
ve výrazu f(m) již žádný další význam - místo
napsat
by bylo vážnou chybou.
2. Hodnoty f(m) nemusejí být pouze čísla, obecně to mohou být prvky kterékoliv matematické struktury, v níž je definováno sčítání prvků mezi sebou
za předpokladu, že je splněn komutativní i asociativní zákon - například vektory z téhož prostoru, matice téhož typu. Všechny členy f(m) pod touž sumou
samozřejmě musí být téhož druhu - tak, aby se daly mezi sebou sčítat.
b) Je-li množna M z předchozího odstavce omezeným intervalem v množině celých čísel, tedy existují-li celá čísla p, q taková, že množina M obsahuje
právě všechna celá čísla m splňující nerovnost p <= m <= q, můžeme místo (1) psát
(2)
nebo
.
Příklad: Je-li M = {-1,0,1,2,3} , pak (2) má tvar
.
II.) Pro NEKONEČNOU ŘADU a její "součet".
a) Nechť např.
je číselná posloupnost, v níž index n probíhá množinu všech přirozených čísel počínaje číslem 1. Nekonečnou řadou přiřazenou
této posloupnosti nazýváme formálně vytvořený výraz
(3)
,
který znázorňuje operaci s danou posloupností spočívající v hledání jejího "součtu" (definice níže). Místo (3) píšeme
(4)
.
b) Výrazy (3),(4) zároveň označují "součet" této řady, jímž je dle definice hodnota limity
, pokud tato existuje.
III.) Při složitějších výpočtech a v pokročilejších partiích matematiky se použávají i další formy "sumy".
Offline
Budeme se zabývat konečnými sumami.
Je dobré si uvědomit, že se sumou se pracuje obdobně jako se závorkou uzavírající součet příslušných členů (viz distributivní zákon),
sumu je dále možno "trhat" do několika částí apod.
Příklady na zacházení se sumami:
,
,
,
.
Zkus si pomocí sumačního symbolu vyjádřit obecný vzorec pro součet prvních n členů posloupnosti a aplikuj ho na posloupnosti různých typů, které znáš.
Vyjádři si pomocí sumy binomickou větu a nastuduj si její důkaz (v sumační symbolice).
Vždy je možné rozmyslet si situaci pomocí rozepsání sumy do normálního součtu.
Atd.
Offline
↑ Rumburak:
Vždy jsem měl smíšené pocity, když jsem v definici nekonečné řady viděl termín "formální výraz". Studoval jsem o nekonečných řadách ale i spousty takových knih (třeba Tibor Šalát, Nekonečné rady - slovensky, Konrad Knopp, Theorie und Anwendungen der unendlichen Reihen - německy, etc.), kde byly nekonečné řady chápány jako posloupnost (jistě, že částečných součtů). Pro další systematický postup v obecné teorii nekonečných řad se musím přiklonit k této variantě jako rozumnější.
Offline
↑ Marian:
Přiznám se, že takové smíšené pocity jsem míval rovněž. Vyrovnával jsem s nimi tím, že jsem řadu chápal jako zobrazení, které vhodné posloupnosti
(tedy funkci speciálního typu a vlastností) přiřadí vhodné "číslo" (dle definice součtu řady), podobně jako tomu je u integrálu, jehož je řada obdobou
(a v určité situaci a z určitého pohledu doslova speciálním případem). Ale nevím, zda tazatel - evidentně ne příliš pokročilý v matematice - by takto
koncipovaný výklad unesl. Pro jistotu se podívám do Jarníka, ale na 99 % si myslím, že cestu výkladu skrze "formální symbol" jsem odkoukal tam
(i když nedomnívám se, že Jarník své pojetí řady formuluje jako definici).
Offline
↑ Rumburak:
Zrovna jsem včera někde četl vznik znaku integrace. Ono se tomu původně říkalo suma a psalo se to jako klasické S. Ale jeden autor (tuším Britský) psal nějakou knížku a měl zvláštní způsob psaní písmena S - psal ho totiž hubené a protáhlé. To se ustálilo a od té doby se integrál neznačí S ale 
Offline
↑ ttopi:↑ Rumburak:
Přikláním se k informaci kolegy ↑ Rumburaka:.
Navíc, vycházeje z definice Riemannova integrálu, sčítaly se jakési plošné obsahy obdélníčků. Geometrická interpretace takového sčítání byla pak zcelováním takových to plošných obrazců (obdélníčků), které dávaly obsah obrazce omezeného zadanými křivkami nebo čarami. Slovo integrál pochází z latinského integrare = zcelovat.
Offline
Offline