Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Zdravím,
ani se to nejeví reálné, že návrh mít sekci CAS vyzdobenou tématem s historickými pomůckami byl skoro 4 roky zpět - o to potěšující, že již takto sekci vyzdobím a děkuji autorovi Mechanické matematiky :-)
V této souvislosti se zeptám váženého autora - alespoň zběžně: "jaký je původ jednotlivých strojů"? A předpokládám, že nebude námitek, pokud v tématu doplníte další podobné (a jiné) výpočtové pomůcky a nástroje. Jako zakladatelka tématu si dovoluji vymezit, že výpočtová technická pomůcka musí být autentická - tedy ne odkaz na různé nástroje, ale původní "nástroj", vlastní zkušenost, zážitek (odkaz lze využit jen pro případné upřesnění, pokud nic lepšího nebude). Děkuji.
Offline
Pěkný den,
to jsem si ani nepamatoval, že takový návrh tady padnul.
Stoje které ukazuji na webu jsou buď z půdy/sklepa někoho, kdo se toho chtěl/potřeboval zbavit (podle toho taky vypadaly), něco málo eBay.de, vyjímečně Aukro (ale tady cena bohužel většinou vyroste výše než mi připadá rozumné). Vsázel jsem i na sklepy na fakultě, ale pokud tam něco bylo tak tam čistka evidentně již proběhla. Z fakultních zdrojů mám nakonec jenom planimetry díky kolegům z ústavu geoinformatiky. Můj první historický planimetr byl jenom půjčený - kdysi patřil pradědečkovi našeho pana prorektora.
Zajímalo mě především, co všechno se na takových kalkulačkách reálně počítalo, ale zatím jsem se moc v tomto směru nedozvěděl. Čtyři základní operace, odmocnina, lineární interpolace, pokud má člověk zdvojený stroj tak i řešení soustav lineárních rovnic a s tím spojené řízení palby. Nicméně není všem dnům konec. Aitken udajne vyresil na mechanicke kalkulacce za hodinu radialni parcialni diferencialni rovnici, ale zatim chybi informace co pocital, jakou metodou, s jakymi daty apod.
Ale dozvěděl jsem se zase jiné zajímavé věci z historie. Třeba
* že v Rusku kalkulačky vyráběl Felix Džeržinsky, zakladatel toho co je dnes FSB
* že velký rozvoj kalkulátorů byl v Německu protože Němci prohráli dvě války a jejich rozvinutý průmysl se musel po uzavření každého z mírů nějakou dobu živit civilní výrobou, (kolegovi to trosku pripomina sverakovske "lijeme kule z pismen" a "lijeme pismena z kouli")
* že velký rozvoj kalulátorů byl v Německu protože Němci měli hodně geodetických souřadnicových systémů a bylo potřeba to sjednotit, tj přepočítat,
* že česká firma Nisa okopírovala americký Monroe,
* jak vlastně vypadal Marchant, o kterém píše ve své knize R. Feynman.
Navíc se mi oživily vzpomínky z dětství kdy si na podobný stroj pamatuji mezi starými krámy jednoho příbuzného a tenkrát jsem nevěděl, k čemu to je.
A vyzkoušeli jsme i nějaké legrácky. Například taková koloběžka může fungovat jako Prytzův planimetr a jeden kolega to i úspěšně vyzkoušel a zdokumentoval. Takže by to mohl být námět na nějakou noc vědců (i když letos ne, protože letos bude námětem světlo).
Offline
Zdravím Vás a děkuji za podrobné povídání :-)
to jsem si ani nepamatoval, že takový návrh tady padnul.
podstatné, že návrh byl realizován bez žádného nátlaku a pobízení - takové návrhy jsou nejlepší. Jinak také si moc nevybavuji, kde jsem viděla nějaké mechanické počítadlo (spíš jsem takovou věc spojovala s účtárnou a s obchodem). Když jsem pracovala tady, tak ve skladu, v budově, co patřila k historicky nejstarším, taková věc stala na okně. Potom si vybavuji mechanické pokladny - v Opavě v muzeu by mohla být k vidění (upřesním). Mechanickou pokladnu bych v ruském obchodě vidět mohla (v obchodě pro výpočty se používaly счеты, ale potom se šlo k pokladně a zpět pro nákup, samoobsluh nebylo, až později). Jestli to v počátcích kariéry ekonoma neviděl kolega Cheop? Zřetelněji ale si vybavuji první kalkulačky a sálové počítače (také první stolní :-) a uměla jsem obsluhovat i stroj na přípravu děrných pásek a štítků).
Ale zas si nevybavím, zda něco bylo k viděli v Tech. muzeu v Brně?
že v Rusku kalkulačky vyráběl Felix Džeržinsky, zakladatel toho co je dnes FSB
spíš vyráběl závod nesoucí jeho jméno. On také se hodně zasloužil o řešení situace dětí bez domova, což byl ve 20tých letech minulého století obrovský problém.
Aitken udajne vyresil na mechanicke kalkulacce za hodinu radialni parcialni diferencialni rovnici, ale zatim chybi informace co pocital, jakou metodou, s jakymi daty apod
myslí se, že numericky vyřešil? Zatím nevím :-) "Nicméně není všem dnům konec" (c).
-----------
OT: byla jsem s PR příspěvkem na dxdy.ru (jelikož zrovna měli "den fóra Computer Science" (v takový den příslušné fórum vynesou nahoru hlavní stránky), ale teď pro letní nicnedělání není moc sil na jiné aktivity, tak na dalších fórech zpropaguji nějak průběžně :-)
Offline
↑ kaja.marik:
našla jsem Vám knihu s návody, píšou tam, že pro složitější výpočty budete potřebovat ručně vyrobenou šablonu :-) Zde je ještě v polovině stránky emulátor Felixe, pod kterým je další původní návod na použití.
Offline
↑ kaja.marik:
také děkuji, ať poslouží (pokud byste se zasekl na některé obtížné větě, jsme Vám k službám) :-)
Offline
Zdravím,
přidám diskusi ohledně literárního využití mechanické matematiky (Mercedes a Rheinmetall v dílech "Pondělí začíná v sobotu" (dělení 0), "Pohádka o Trojce" a "Slimák na úbočí" (česky vydáno jako Les) - zde se vyskytuje Mercedes, který byl zapojován do zásuvky a poměrně rozsáhlý popis realizovaných výpočtů):
kaja.marik napsal(a):
PS: Dekuji za duveru v Mechanickou matematiku. Na rade jsou poloautomaty a plnoautomaty Mercedes Euklid bez pameti ci s pameti a Cellatron R43SM. Priklady na procenta se daji pekne pouzit treba u toho posledniho, zalezi na tom, jestli pujdu od nejnovejsich stroju ke starsim nebo naopak.
:-) mohla bych mít prosbu o zfilmování? U bratrů Strugackých je totiž kniha "Pondělí začíná v sobotu", kde je mercedes dostatečně využíván a to zejména v Příběhu 2, kapitola 2 a to v oddělení absolutního poznání, kde na mercedesech usilovně dělili nulu nulou (v odkazu v pdf je to str. 57-58 (od slov "В помещениях отдела Абсолютного знания..."). Český překlad jsem četla, bohužel není to úplně ono, ale pro představu by mohlo stačit (Mercedesy u Strugackých je i jinak v oblibě). Tak zda bych mohla vidět, co Mercedes při takovém výpočtu udělá :-) Děkuji, nijak nehoří.
kaja.marik napsal(a):
↑ jelena:
Pekny den, deleni nulou ve videich casem ukazu, ale k mani na webu to je uz ted u jineho autora: https://www.youtube.com/watch?v=Z8TKz4ODKDc
Ve videu je Cellatron, coz je jenom mirne modernizovana veze kalkulacky Mercedes Euklid 21. Deleni nulou je na konci videa. Deleni spociva v opakovanem odecitani dokud se nedostaneme pod nulu, potom posun o rad a opakovane pricitani, dokud se nedostaneme nad nulu. Tim mame vypocteny dve cifry podilu a vse se opakuje jeste dvakrat nebo trikrat, podle poctu mist na kalkulatoru.
Pri deleni nulou se odecita nula tak dlouho dokud se nedostaneme do zapornych cisel. Odecitani se v techto kalkulackach prevadi na scitani a konkretne v pripade nuly to funguje tak, ze se prictou na vsecho pozicich devitky a potom na konci jeste jednicka. Proto se pri deleni nulou rychle toci cifry ve vysledkovem registru. Jinak se pochopitelne nic nedeje, protoze odecitanim nuly se z kladnych do zapornych cisel nedostaneme nikdy.
Dekuji za tip na cteni. Ja jsem od techto autoru videl spise vesmirnou sci-fi a ta mne neoslovila, mam radeji pribehy, ktere se odehravaji okolo nas, treba jako byli Mimozemstane v Guslaru. Ale sahnu teda po ceskem prekladu, i kdyz se dle referenci na databazeknih.cz az tak moc nepovedl ...
↑ kaja.marik:
děkuji velice, video jsem již uviděla až do konce. Teď je mi jasné, proč se tomu mohli věnovat nekonečně - jednou podělili a dojem aktivní práce byl dokonán.
K autorům - také (až na uvedenou knihu a na "Pohádku o trojce", kterou již jsem také zde citovala) nepatří k literatuře, co by mi ladila. Za VŠ-školních let se dalo přečíst celkem kvalitní kopie, ale to se půjčovalo "zítra vrátit", tedy se to četlo spíš úhlopříčně. Později jsem četla něco v češtině a až bylo dostupno online, tak opět v ruštině + nedávno jsem i poslouchala. Z "nového" dobře se poslouchala hra "Жиды города Питера".
Jinak ale čtenářské preference jsou spíš jinde, však víte. "Pondělí začíná v sobotu" a "Pohádku o trojce" ale opravdu doporučuji. Překlady sice ideální nejsou, ale pro představu postačí, ruská mythologie díky Mrazíkovi není úplně neznámá, na závěr jsou i komentáře :-) Ve zbytku se velmi snadno zorientujete - pokud se potýkáte s různými -ace typu akreditace, dotace, certifikace, evaluace, verifikace..., tak se zorientujete i bez znalostí dobových reálií, spíš naopak :-)
Offline
Pekny den, ukol s de lenim nuly nu;ou splnen: https://youtu.be/QR6VDMcMkHo
Offline
↑ kaja.marik:
Dobrý den a děkuji velice, pozorováno a na nástěnku přidáno :-) Při sledování jsem původně měla dotaz - jak to že to zařízení nepohybuje (neskáče) po stolech při výpočtech - v komentáři jsem se dočetla, že má 15 kg. Také je působivé, že jednotlivé díly při takové konstrukci a užití museli mít hodně kvalitní materiál, opracování. Také gratuluji k volbě hudby - volíte nějak přiměřeně k období vzniku/použití (pokud nejsou doprovodem zpěvy mandarinek) a jak přibližně dlouho trvá natočit takové jedno video?
Děkuji za sebe a také za čtenáře místního tisku :-)
Offline
Děkuji.
Co se tyka hudby tak Mandarinky uz nedavam protoze se mi zda ze nehraji (zrejme tam je jedno cerstve narozene dite) a pisnicky byly moc hezky a odvadely pozornost. Libi se mi folk a jazz, ale vetsinou hledam v youtube knihovne co mne zaujme.
Video tocim tak 30 minut (pokud se nazasekne kalkulacka) a striham cca 20 minut zaznamu. Driv na webkameru, posledni video na tablet. Vysledny produkt se sklada dlouho, i kvuli tomu, ze domaci pocitac je pomaly a program casto pada. Nastesti to neni prace, kde by horel termin. A titulky mam rychle diky skriptu pro prevod textu na video.
Nejhorsi je vymyslet co se ma ukazovat. Nastesti uz jsem par napadu mel nebo nasel na netu a dopocital pomoci hrube pocitacove sily. Treba priste bych chtel ukazat nasobeni a k tomu se hodi upirska cisla, https://en.wikipedia.org/wiki/Vampire_number . Tady je i deadline, a to bud 5.4.2016 nebo 4.5.2016, protoze to jsou z hlediska upirskych cisel nejzajimavejsi dny roku 2016. :)
Offline
↑ kaja.marik:
děkuji, mám odpozorováno, že práce, u kterých nehoří termín, se realizuji s větší průměrnou efektivitou, než takové u kterých termín hoří (jelikož nikdy není dostatek času něco udělat pořádně napoprvé, ale vždy je dostatek času to opakovaně předělat).
S hudbou to je např. tak:
a) jelikož samotná činnost strojů je dostatečně rytmická a "melodicky specifická" pro ten který stroj, tak je skoro i škoda tu melodii ještě něčím přebíjet, potom přidaná melodie musí být dost rytmicky nenápadná, nebo alespoň v hudebním doprovodu dělat pauzy, ve kterých vyniknou "zpěvy drátů",
b) jelikož se jednotlivým strojům dají přiřadit přesně data patentů, tak lze dobarvit "hitem" toho období - vycházejí seznamy "hitů" jednotlivých let, potom video plní (v duchu dnešních průřezových způsobu výuky) historickou multifunkci,
c) Mandarinky velmi dobře ladily k užití kuchyňského náčiní (apod.) pro měření obsahů - navíc tato činnost byla sama o sobě tichá, tedy se navzájem nerušily. U rachotících strojů už by překážely. Ale když mají i lepší plány, tak jim takové plány přejeme :-)
d) reggae u posledního videa ladí dobře :-) klid a pohoda - naše stroje radostně pracuji za nás.
Za hodně zdařilou a vyváženou kombinaci hudebního podbarvení, obrazového materiálu, hlasu a obsahu informace považuji (a nejen já :-)) předpověď počasí hlavní zpravodajské relace z dalekých 70tých (originál hudebního podbarvení).
Tady je i deadline, a to bud 5.4.2016 nebo 4.5.2016,
rezerva skoro měsíc - to není zlé, zdárné zpracování námětu přeji :-)
Offline
Predpoved pocasi je genialni :) A soude podle komentaru pod videi i dobre znama i po tak velkem casovem odstupu.
Me zaujala jednoduchost predpovedi (jedna teplota pro cele Estonsko, jedna teplota pro celou Litvu), ale v tak velke zemi to asi jinak neslo a predpokladam, ze bylo i lokalnejsi zpravodajstvi.
Puvodne jsem si rikal, ze to pouziju v dalsim dile, ale potom jsem si uvedomil, ze Google by tam automaticky pridal reklamu. A toho se chci vyvarovat. Neodolal jsem jenom u pisnicky ke kalkulacce Monroe. Ale jako inspirace to je velmi zajimave. Dekuji za odkaz i dalsi komentare. Urcite mi to pomuze pri premysleni co a jak.
Offline
↑ kaja.marik:
pozoruji, že se podařilo splnit záměry (a dokonce v předstihu). Mne by však vzhledem k aktuálním datu ještě zajímalo, zda "Ženský výrobní spolek český" disponoval a zacvičoval v použití takových strojů? Kde by se to dalo zjistit?
A soude podle komentaru pod videi i dobre znama i po tak velkem casovem odstupu.
ano, není to ani záležitost určité generace, ale určitého historického období generacemi napříč :-)
Neodolal jsem jenom u pisnicky ke kalkulacce Monroe
tam je u Vás celá diskotéka, co jsem poslouchala (a také napříč generacemi). Přeji další zdary a zdravím.
Offline
Pěkný den, děkuji za zajímavý dotaz. Já myslím, že ženy se k počítacím strojům dostaly spíše za války, jako vedlejšák k účtařině. Aspoň tak to popisuje Feynman ve svých vzpomínkách na Los Alamos. Ale pokud se problematika řešila i v "Ženském výrobním spolku", tak by se to promítlo do díla Karolíny Světlé. Zkusím se doma poptat :)
S historickými zdroji v této oblasti to je špatné. Nebyl ještě Internet, lidé se nevykecávali na diskusích a je těžké se dopídit, jak to bylo v Česku. Tak jenom ze znárodňovacích dekretů se dá vyčíst, že tu měly zastoupení německé firmy a poté jsme vyráběli kopie německých a amerických strojů. Ale ani nevím, jestli v licenci nebo načerno. A když mluvím s pamětníky, kteří na tom počítávali a teď mají 70+, tak si jenom vzpomenou, že se točilo klikou jednou na jednu stranu, jindy na druhou a občas to tam cinkalo...
Celkem dobrý přehled co se počítávalo dává ruská literatura různě na netu. Ale co třeba na tom počítávali takový Fermi nebo Aiken jsem nezjistil. Jenom, že Fermi byl velmi vynalézavý v hledání nových metod použití stroje a Aiken vyřešil za hodinu rovnici popisující atom ... už si ani nevzpomínám jaký.
Offline
↑ kaja.marik:
Také zdravím a děkuji :-) U žen jsem skutečně předpokládala účetnictví apod. Dokumenty spolku (inventarizace např.) jsou na 4,5 bm tady. Co se týče díla vážené autorky, tak v pražské linii má dost podnikatelského, průmyslového a obchodního prostředí, ale skoro mám pocit, že se strojům záměrně vyhýbá (mechanickou pokladnu ale ještě nezavedli). Tím snad i vytváří prostředí pevné tradice, alespoň můj dojem je takový z toho, co jsem posledně přečetla (a bylo toho dost). V mé oblíbené knize korespondence nejspíš historicky na užití strojů je příliš brzy. Počkám ještě na názor odborníků :-)
Ale v české literatuře tohoto období nevidím ani náznak počítacích nástrojů alespoň tohoto typu. Přitom v ruské literatuře se objevuje u Толстого, Чехова, Достоевского. Dál do Evropy nebyl žádný takový jednoduchý nástroj?
V každém případě při bádání po spolku jsem objevila, kde bádání o počítacích nástrojích se zcela zastíní dokumenty v tabulce pod inv. č. 429, 430 a 556. To je teprv námět na příběh.
Ale co třeba na tom počítávali takový Fermi nebo Aiken jsem nezjistil.
mohli by být např. digitalizované pamětí nebo zápisky? Nebo alespoň seznam v archivu? Ale zatím ještě setrvám u pročítání vážené autorky, třeba něco objevím.
Offline