Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Hojky, potřebovala bych poradit s příkladem. Vůbec nevím jak na to.
Dvě malé vodivé kuličky jsou zavěšeny na velmi dlouhých nevodivých vláknech upevněných na jednom háčku. Kuličky jsou nabity stejnými elektrickými náboji, středy kuliček jsou od sebe vzdáleny 0,04m . Co se stane, ztratí-li jedna kulička svůj náboj?
Offline

Kuličky se začnou přibližovat (vlivem gravitační síly i síly elektrické - na vybité kuličce se naindukuje náboj na přilehlé straně a odlehlé straně tak, že se začnou přitahovat). Jakmile se dotknou, tak nabitá kulička předá polovinu svého náboje vybité kuličce a začnou se odpuzovat. Po chvíli (jestliže existuje nějaké tření...) se (jestli jsem dobře počítal) jejich vzdálenost ustálí na![kopírovat do textarea $\frac{0,04}{\sqrt[3]4}\,\rm{m}\approx 0,0235\,\rm{m}$](/mathtex/d7/d7c1f503c236b07d08e36d9eba658bc9.gif)
Na 100% jistý si tím nejsem, tak jestli máte někdo jiné návrhy... :-)
Offline

Vycházel jsem z "geometrie sil" - v ustáleném stavu musí být poměr elektrické síly a gravitační síly stejný jako poměr výchylky vlákna a délky vlákna. A to z důvodu, že oba poměry se rovnají tangens úhlu vychýlení vlákna (resp. sinu, ale ten rozdíl je pro "velmi dlouhá" vlákna zanedbáníhodný). Tuhle rovnost poměrů jsem si napsal jak pro případ před vybitím tak pro případ po vybití a ustálení v nové poloze. Z toho už se dá dojít k výsledku.
Offline