Matematické Fórum

↑ TerezaM:

Sestavíš reakční rovnici a z ní poměr látkových množství reaktantů a produktů. A pak přepočítáš látkové množství produktu na hmotnost, což je ten teoretický výtěžek.

↑ TerezaM:

Zdravím. Stačí jednoduchá logická úvaha.

Z 1 molu kyseliny salicylové vzniká 1 mol kyseliny acetylsalicylové. Vztah pro výpočet látkového množství je: Tedy mohu říct, že platí vztah:



Z tohoto vztahu si můžete vyjádřit hmotnost kyseliny acetylsalicylové.

Nebo by to šlo také touto úvahou:

Ze 138,2g kyseliny salicylové vzniká 180,16g kyseliny acetylsalicylové.

Z 1g kyseliny salicylové vzniká xg kyseliny acetylsalicylové.

Z tohoto uděláte trojčlenku a můžete počítat. Je jedno jakým z těchto způsobů nad tím uvažujete, dostanete se nakonec ke stejnému výpočtu a výsledku. Obdobně se dá počítat i s acetanhydridem.

Jen se chci zeptat, neměli jste náhodou acetanhydrid v nadbytku? Podle výpočtů to totiž tak je. V takovém případě to musíte počítat pouze z kyseliny salicylové.

↑ TerezaM:

Pro stechiometrické poměry reaktantů a produktů je možné odvodit následující relaci:
Mějme obecnou chemickou rovnici
aA + bB = cC + dD
kde velká písmena jsou látky a malá jejich stechiometrické koeficienty. Pak
n(A)/a = n(B)/b = n(C)/c = n(D)/d;
Pro průběh reakce je rozhodující ten z reaktantů, pro který je uvedený zlomek nejmenší. Ten určuje spotřebu ostatních reaktantů i látková množství vzniklých produktů. Ostatní reaktanty jsou v nadbytku.

↑ Bedlasky:

Nechápu, o co ti jde. Pro tvou rovnici olatí:
n(Na2CO3) = n(CH3COOH)/2 = n(CH3COONa)/2 = n(CO2) = n(H2O).
Jestli bude látkové množství octovky menší, než dvojnásobek látkového množství sody, bude soda v nadbytku. Ze samotné rovnice nadbytek nemůžeš určovat, ten určuje výchozí složení reakční směsi.
Kolegyně se ptala, jak vypočítá látkové množství produktu. K tomu potřebuje vedle reakční rovnice i látková množství všech reaktantů. Popsaným vztahem určí rozsah reakce, což je hodnota nejmenšího zlomku reaktantů v uvedeném vztahu. Pokud by používala vztah s trojčlenkou, musela by počítat trojčlenkou odpovídající množství produktu pro každý reaktant zvlášť a vybrat tu nejmenší hodnotu.
Tohle přesně je problém v úvodním dotazu. Má zadány hmotnosti reaktantů a reakční rovnici.

↑ Bedlasky:

Vytrhnul jsi tu poslední větu z kontextu. Platí to v případě, kdy všechny členy vztahu, týkající se reaktantů, nejsou stejné.

Zdravím,

Smíchali jsme 1g kyseliny salicylové s 2 ml acetanhydridu

↑ Bedlasky: k tomuto sám píšeš, že "Jen se chci zeptat, neměli jste náhodou acetanhydrid v nadbytku? Podle výpočtů to totiž tak je. V takovém případě to musíte počítat pouze z kyseliny salicylové."

Jozka2 napsal(a):

Mějme obecnou chemickou rovnici
aA + bB = cC + dD
kde velká písmena jsou látky a malá jejich stechiometrické koeficienty. Pak
n(A)/a = n(B)/b = n(C)/c = n(D)/d;

zde n(...) jsou skutečná látková množství vystupující v praktickém provedení reakce. Kolega ↑ Jozka2: jen nabízí způsob jak to počítat. Také ale můžeme počítat, že přepočteme skutečné množství všech reaktantů na jejich látková množství a porovnáme s teoretickými poměry dle reakce (tak najdeme ten, který je v nedostatku).

↑ Jozka2:, ↑ Bedlasky: - je tak? Děkuji.

↑ jelena:

Vztah n(A)/a = n(B)/b = n(C)/c = n(D)/d =   je rozsah reakce a je zcela obecný, nebyl vztažen na konkrétní rovnici.  Po dosazení látkových množství konkrétní reakční směsi umožní určit, které reaktanty jsou v přebytku, jaké bylo složení výchozí směsi z rovnovážných koncentrací a tak dál. Velmi užitečný je při počítání reakcí v plynech, protože objemový zlomek složky plynu je rovný jejímu molárnímu zlomku ve směsi.
Připadá mi dost překvapující, že se s jeho využitím setkáme až na vysoké škole, ačkoli pojem látkového množství se zavádí už na základní škole.
V podstatě je rozsah reakce jen matematickým zápisem toho, o čem mluvíte v poslední větě.

Čau lidi nevíte jak se počítá teoretický výtěžek v chemii? Předem všem děkuji Uzu Man.