Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Ahoj,
snažím se najít nějaký proti příklad, proč by neplatila takováto věta:
Nechť f je omezená na intervalu (a,b jsou reálná). Pak
Existuje nějaká omezená funkce, která má Newtonův a nemá Riemannův integrál? Nebo naopak?
Popřípadě i příklad nějaké takové funkce?
Děkuji.
F
Offline
Nevím jak to přesně myslíš.
Pokud je f integrovatelná na (a,b) pak má Darbouxovu vlastnost. Tedy zobrazuje interval na interval. Ale jakou to má souvislost s první derivací?
Offline
Integrovatelná - existuje k ní primitivní funkce, která je spojitá a platí pro x z daného intervalu.
Takže Newtonovsky...
Offline
Ahoj ↑ Freedy:,
neplatí ani jedna implikace té věty. To, že z (R) neplyne (N) se mi zdá jasné - stačí vzít "schod", který je (R)-int., ale není (N)-ïnt., protože v zásadě jediný rozumný kandidát na primitivní funkci je , což ale nemá derivaci v místě skoku
. Obecně platí, že to nejlepší, co lze očekávat od
pro obecnou f je absolutní spojitost, tedy diferencovatelnost pouze skoro všude.
Protipříklad na opačnou implikaci se zdá být trochu náročnější. V příkladu 4. odsud je konstrukce funkce G, která splňuje
a) G' existuje všude;
b) G'=0 skoro všude;
c) množina bodů nespojitosti G' má kladnou Lebesgueovu míru.
Pak už se jen použije c) a Lebesgueova charakterizace (R)-int. funkcí.
Offline
Ahoj, ↑ Bati:
no právě že já ještě zatím netuším, co je kladná Lebesgueova míra.
Proti příklad na implikaci zleva doprava mě mohl napadnout, to je pravda - stačí vzít schod.
Nicméně, napsal jsi konstrukci funkce G takové, že
a) G' existuje všude - to znamená, že existuje a je vlastní? To znamená, že má Newtonův integrál? Tedy zaručuje to existenci konečných jednostranných limit v krajních bodech?.
b) G' = 0 to znamená, že g je "skoro" nulová funkce?
c) nechápu Lebesgueovu míru. Chtěl jsem se tomu právě že vyhnout, protože toto ještě neovládám.
Děkuji za upřesnění.
Offline
↑ Freedy:
a) ta derivace existuje (myslí se konečná) v každém bodě nějakého uzavřeného intervalu, takže i v krajních.
b) ano, je nulová všude kromě nějaké množiny, která má Lebsgueovu míru 0.
c) Tu charakterizaci dokazuje např. i Jarník v integrálním počtu 2, na straně 443 dole (pomocná věta). Lebesgueově míře se ale asi nevyhneš.
Lebesgueova míra se dá zavést více způsoby, na netu je určitě najdeš. V určitém smyslu je to jediná "rozumná" míra na Euklidovských prostorech. Platí např. to, co bycom očekávali, že míra spočetných množin bude nula (ale i některých nespočetných).
Offline
↑ Freedy:
Ahoj.
Jedním z předpokladů konstrukce R-integrálu je omezenost dané funkce na daném intervalu,
zatímco u N-integrálu takový požadavek není. Příklad: mám dojem, že
má konečnou hodnotu, avšak odpovídající R-integrál neexistuje pro neomezenost integrované
funkce na (0, 1).
Offline
↑ Rumburak:
to je mi samozřejmě jasné. Proto jsem uvažoval pouze omezené funkce na uzavřeném intervalu.
↑ Bati:
Lebesgueova míra mě čeká v 3. semestru. Sám se na tuto látku celkem těším. Zkusím si o tom počíst už něco málo teď a rovněž porozumět tomu odkazu co jsi posílal.
Offline
Pozdravujem.
Toto http://math.feld.cvut.cz/mt/txtd/1/txe3da1d.htm sa oplati precitat.
Offline