Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Potřebují pomoct s tady tou funkci.
Nevím přesně u ní určit Df obor a Hf obor a limity v bodech nespojitosti a konkavnost a konvexnost u druhé derivace.
První derivaci mám vypočtenou ta je:
Druhou derivaci mám vypočtenou a ta je:
No a pak mám slovní úlohu a u té vůbec nevím. Ta je taková:
Jak zvolit poloměr r podstavy a výšku v rotačního válce vepsaného do rotačního kužele s poloměrem podstavy a=9 cm a výškou h=12 cm, aby objem válce byl maximální? Jaký bude tento objem?
Offline
↑ Phoenix22:
Podmienka pre definičný obor je nenulovosť menovateľa. Obor hodnôt určíš až na konci, keď budeš mať vyšetrené všetky zložky. Konvexnosť a konkávnosť zisti z definície. Neviem či je problémom riešenie nerovníc alebo niečo iné.
Tento príklad je trošku zákerný na úvahy. Ja osobne som pri jeho riešení využil podobnosť, takže obrázok
Tie dva vyznačené dva trojuholníky a tretí najväčší sú podobné. Spodná strana menšieho má dĺžku r. Spodná strana väčšieho je 9 - r. 
kde h je výška väčšieho z vyznačených trojuholníkov. Ide len o skúmanie pomerov strán. Objem valca je potom
Derivujeme funkciu V(h) a hľadáme extrém:
Stacionárne body sú
. Bez druhej derivácie sa môžeš presvedčiť, že ak je výška 12 tak objem je 0. Vychádza teda jedine h = 4.
Offline

↑ Phoenix22:
Jen doplním ↑ lukaszh:
Obecně největší objem bude mít válec při tomto:
kde
je poloměr válce a
je výška válce
Objem bude:
V našem případě tedy:

Offline
Ještě by jsem se chtěl zeptat, jelikož moc neovládám derivaci , kde jsou dvě proměnné, jaký je postup? Myslým u toho slovnáho příkladu. Předem díky.
Offline

↑ Phoenix22:Jednu neznámou vyjádříš pomocí druhé z nějaké podmínky. Dvě neznámé jsou výška a poloměr, podmínka, která je spojuje, říká, že válec je vepsán do kužele. Podíváme-li se na řez, vidíme, že to znamená lineární závislost mezi h a r. Konkrétně
, jak psal lukasz. Po vyjádření už máme jen jednu neznámou:
a můžeme derivovat.
Samozřejmě musíme nejdříve dosadit a pak derivovat, naopak to nemá smysl. Mohli bychom ještě počítat bez dosazení, pomocí Lagrangeových multiplikátorů (http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1zan … xtr%C3%A9m ) ale to by bylo asi složitější na pochopení.
Offline
Mohl by mi někdo pomoci zderivovat tady to? Teď vůbec nevím jak dál.
Zkoušel jsem to ale nechytl jsem se. Fakt by mi to pomohlo. Díky.
Offline

↑ Phoenix22:
Derivuješ podle h a ostatní jsou konstanty Tedy:
toto položíš rovno nule a vypočítáš hodnotu h
Dospěješ k této kvadratické rovnici:
Offline
To mi vyšlo. I ta kvadratická rovnice my vyšla stejně. Ale jak určím extrém? To se určuje z tých stacionarních bodů že? A teď přesně nevím,. jaký potřebují určit extrém lokální nebo globálni?
Offline

↑ Phoenix22:
Máš toto:
Čili:
pro
bude r:
Objem V =0(což není požadovaný maximální objem)
Pro
bude r:
Pak objem bude:
Maximální objem tedy bude
a to nastane, když výška válce bude
4 cm a poloměr válce bude 6 cm.
PS:
Obecně největší objem bude mít válec při tomto:
a pak maximální objem bude:
Offline
Jo a chci se zeptat. Definiční obor u te 1 funkce na hoře úplně ta první funkce bude: Df=R\{-1}?
Teď přesně nevím.
Vím, že 2(x+1)^2 = 2x^2 + 4x + 2 = 0
Z toho vyplívá, že diskriminant D=0 a rovnice bude mít právě 1 řešení (kořen)
Kořen vypočteme jako: x1 = x2 = -b/2a
což v mém případě je x1 = x2 = -1
A teď ten Df můžu napsat jako Df=R\{-1}, kde bereme všechny realna číslo kromě -1? Mýlim se nabo jak to je přesně?
Offline
↑ Phoenix22:
Df=R\{-1} to je OK, skutečně pouze pro x=-1 jmenovatel je nulový, proto (-1) vyloučíme z def. oboru.
Zdravím.
Offline
Chtěl by jsem se vás zeptat. Mám dobře vypočtené stacionární body a vše co je na obrázku. Derivaci mám správně, ale ten zbytek zda jsem dobře napsal a pochopil. Předem díky.
Jo a Df mi vyšlo: Df=R\{-1}
Offline
↑ Phoenix22:
Ahoj -),
je to drobnost, ale jsi si jistý, že máš v tabulce správně druhý sloupec zprava (konkrétně (x+1)^3 pro x z itnervalu (-1; 0), opravdu je to záporná záležitost?
Jinak ten konec vypadá zvláštně. V tabulce sis napsal, že prvá derivace je kladná (tj. větší, jak nula) pro x ze tří intervalů (viz. obrázek), ale hned pod tabulkou to dementuješ tvrzením, že prvá derivace z f(x) je větší, jak nula pouze pro x z itnervalu od nuly do nekonečna, ale co intervaly: (-oo; -3), (-1; 0)?
Stejně tak jsi v tabulce zjistil, pro jaká x (pro x z jakého intervalu) je první derivace z f(x) menší jak nula, ale pod tabulkou znovu tvrdíš něco úplně jiného.
Myslím, že ti vyšlo toto:
![kopírovat do textarea $ f^{\prime}(x)>0: \ x\in[(-\infty; \ -3) \cup (-1; \ 0) \cup (0; \ \infty)] \nl f^{\prime}(x)<0: \ x \in (-3; \ -1) $](/mathtex/85/850b28490aed5247430b34727b437238.gif)
Samozřejěm závěr je pak logicky také jinak než tvůj soupis z tabulky.
Nepřehlédl jsem ale něco? Já jsem se koukal jen na finální výsledky..
Offline
↑ Phoenix22:
Tu tabulku (až na jednu buňku, kterou jsem poznámkoval výše - tzn. mrkni na to znovu a oprav si ji) máš správně. Zbytek pdo tabulkou si už odporuje, jak jen to jde. Podívej se na intervaly, kde ti vyšlo + pro první derivaci a to jsou právě ty intervaly, kde je funkce f(x) rostoucí, naopak ty intervaly, kde máš v tabulce -, tak to jsou právě ty intervaly, kde je f(x) klesající. Výše jsem ti to už předtím psal.
Napsal jsi, že zbytek (až do těch derivací) máš správně, tak nad tím jsem ani neuvažoval ;-)..
Offline
↑ Phoenix22:
Nn, v tabulce máš špatně jen tu jednu buňku, kde má být místo minus plus (podívej se na první příspěvek, co jsem ti psal, popsal jsem o co jde).
Stacionární body máš určené správně (0, -3).
Teď jsem si ještě všiml, asi bude záležet na tom, jak čemu kdo rozumí, ale nevím, jestli bych x=-1 považoval za nulový bod (to jen, když už to tam píšeš). Tedy spíš, já vždycky rozuměl nulový bod, jako bod, který "nuluje" funkci. Mínus jednotka je, ale právě bod, který nenuluje funkci. Řekl bych spíš, že nulové body jsou 0 a -3, zatímco v bodě -1 není funkce definovaná. Není to nic zázračného, krom toho záleží na tom, co vy nazýváte nulovými body, já osobně bych to řešil spíš, jak jsem před chvilkou popsal -)
Offline
S tou -1 máš úplnou pravdu. Znovu jsem to přepočítaval a kyž dosadím za x -1 tak mi výjde číslo/0 a to nemá symsl v oboru realných čísel. Tak jsem to opravil ale teď nevím zda mám tabulku správně.
Viz nový sken:
Offline
↑ Phoenix22:
Zdravím, asi trochu nedorozumění - hodnotu (-1) nevynechavej z tabulky - pro vyšetření funkce (extrému) je podstatná i taková hodnota x, kde derivace neexistuje. http://cs.wikipedia.org/wiki/Extr%C3%A9m_funkce
Podle rady kolegy pouze oprav hodnotu znamenka pro (x+1)^3 pro x z intervalu (-1; 0), jinak ma zůstat tabulka odsud: (↑ Phoenix22:
OK?
Offline
↑ Phoenix22:
V (-1) bude svisla asymptota a funkce bude "ubíhat" do -oo jak zleva, tak zprava (to znamená, že znamenko derivace se změni, před (-1) funkce bude klésající, po (-1) bude rostoucí), ale v samotné (-1) funkce není spojena. To jen pro poradek, aby jsi ze změny znamenka derivace neudelal zaver, ze v bode (-1) je extrém (max, min) - není tam, ale tento bod z hlediska vyšetření funkce je důležitý.
Už to přenechávam kolegovi ↑ O.o:, kterého takto zdravím :-)
Offline
Můžu napsat tady to:
f´(x) > pro x náleží (-oo, 0)\{-1}
Místo:
f´(c)>pro x náleží [(-oo, -3)U(-3, -1)U(-1, 0)U(0, oo)]
Je to totéž, anebo jsou to dva úplně jiná tvrzení?
Offline
↑ Phoenix22:
To mi nedává smysl, promiň :-(
To, co je navrženo od kolegy, může být použito do závěru: ![kopírovat do textarea $f^{\prime}(x)>0: \ x\in[(-\infty; \ -3) \cup (-1; \ 0) \cup (0; \ \infty)] \nlf^{\prime}(x)<0: \ x \in (-3; \ -1)$](/mathtex/db/db090d1eccc6a07ad0aa225f3667e47b.gif)
Platí tvoje tabulka z příspěvku 13, s opravou znamenka pro interval pro (x+1)^3 pro x z intervalu (-1; 0)
Offline