Matematické Fórum

↑ Bedlasky:
Zdravím
Mají valenční elektrony v orbitalu 3d. Pokud se je podaří něčím zoxidovat, tak se mohou skrz orbitaly 4p účastnit vazeb.

↑ houbar:↑ Jozka2:

Zdravím a díky za odpovědi.

Dnes jsem si pořádně prostudoval materiály ohledně elektronové konfigurace a valenčních elektronů - ve škole jsme se tomu věnovali spíš tak povrchně v prvním ročníku. Tedy, pokud to vše správně chápu, pokud bychom měli například sloučeninu CuS, měď se dostane do excitovaného stavu, přemístí se jeden elektron z 3d orbitalu do orbitalu 4s. Síra se dostane do excitovaného stavu a její dva elektrony z 3s orbitalu se přemístí do 3p orbitalu. Měď poté předává své dva elektrony z 4s orbitalu do 3s orbitalu u síry. Vznikají nám tedy ionty Cu2+ a S2-. Elektronová konfigurace Cu2+ pak tedy bude: [Ar] 3d9 a elektronová konfigurace S2- bude: [Ne] 3s2 3p6.

Při pročítání materiálů mě však zarazila jedna věc. Atom se snaží zaujmout stav s nejnižší energií. Ovšem například kation Ni2+ má elektronovou konfiguraci: [Ar] 3d8. U niklu je elektronová konfigurace: [Ar] 4s2 3d8. Proč tedy nikl odevzdal atomy z 4s orbitalu, když elektrony v orbitalu 3d mají vyšší energii?

↑ Jozka2:

Takže vazby se účastní vždy nepárové elektrony? A jak poznáte, jak budou orbitaly v daném atomu hybridizovat? Jinak, když mám například označení sp2 - to znamená, že se sjednocuje orbital s s částí orbitalu p (ve schématickém znázornění dva čtverečky s nespárovanými elektrony)? A to sjednocení orbitalů, to je, že se spojí nebo jen že mají podobné energetické hladiny? V tomhle ještě trochu tápu.

↑ Jozka2:

Jen ještě stále nechápu, jak poznám, u jaké molekuly je jaká hybridizace. Tak třeba u vody. Tam je hybridizovaný jeden p orbital - pokud se nemýlím. Tedy by tam měla být hybridizace sp. Jenže když se podívám kdekoliv na rozkreslený vzorec vody, tak podle tvaru bych to vyděl na hybridizaci sp2. Jenže jedna vazba vychází z s orbitalu a druhá z p orbitalu. Není tam ještě třetí, která by vycházela z dalšího p orbitalu. A u toho sirovodíku - proč atom síry nemá hybridizované orbitaly? Nevychází vazby sigma vždy z hybridizovaných orbitalů?

↑ Jozka2:

Díky za odkazy, hlavně ty obrázky mi pomohly :). Co jsem si tak všiml a dočetl se, tak hybridizaci vlastně poznám podle počtu vazebných partnerů (například voda - kyslík má na sebe navázané dva vodíky a zároveň ta molekula má i hybridizaci sp). A vlastně to i vidím na rozkreslené konfiguraci kyslíku v excitovaném stavu, kde jsou dva nespárované elektrony - jeden v orbitalu 2s a druhý v orbitalu 2p. Jen mě třeba zaráží, že fluorid sírový má hybridizaci sp3d2, nicméně síra ani fluor nemají elektrony v d orbitalech. Jen jsem se ještě chtěl zeptat, hybridizuje se ten orbital, který při přechodu do excitovaného stavu předával elektron jinému orbitalu a ten, který elektron přidal? Ptám se kvůli těm vazbám pí, protože třeba u molekuly CO2 jde jedna vazba od kyslíku z s orbitalu a druhá z p orbitalu (ta vazba pí). Když je tedy orbital, z něhož vazba pí vychází je nehybridizovaný, tak mě napadla myšlenka výše - protože z orbitalu 2s u kyslíku se při excitaci elektron přemisťuje do orbitalu 2p. Tedy vazba sigma vychází z hybridizovaného s orbitalu a vazba pí z nehybridizované části p orbitalu, nicméně je zde hybridizovaná část, která je však zaplněná dvěma elektrony, tedy není schopná vytvořit vazbu.

Jen jsem se ještě chtěl zeptat, jak je to s elektrony účastnících se vazeb u SO2. Když si chci nakreslit, jak vychází z orbitalů vazby, tak nevím odkud. Navíc ta jedna sigma vazba pak musí vycházet z p orbitalu ne? A ještě jsem se chtěl zeptat, jak to je vazebně u trijodidového aniontu - jestli jeden jod dává elektronový pár k vytvoření vazby nebo ne.

↑ Jozka2:

Omlouvám se, že reaguju s takovým zpožděním. Díky moc za ten odkaz :).