↑ Bedlasky:
Zdravím
Mají valenční elektrony v orbitalu 3d. Pokud se je podaří něčím zoxidovat, tak se mohou skrz orbitaly 4p účastnit vazeb.
Offline
Prvky skupiny I.B mají výjimku z výstavbového pravidla, místo očekávané konfigurace valenční sféry
ns2 (n-1)d9 mají konfiguraci ns1 (n-1)d10. S relativně malou excitační energií může tedy dojít k excitaci do stavu ns2 (n-1)d9 s využitím elektroná v orbidalu ns a tvorbě iontů X(2+) a případně i se zapojením neúplně obsazeného orbitalu (n-1)d a s ox.číslem III. Vypovídají o tom i magnetické vlastnosti:
Cu(I) jsou diamagnetické, Cu(II) převážně paramagnetické a Cu(III) opět diamagnetické.
Uvádí se, že sloučeniny Cu(II) a Cu(III) mají výhradně kovalentní vazby, ion Cu(2+) existuje jen jako komplexní částice.
Offline
↑ houbar:↑ Jozka2:
Zdravím a díky za odpovědi.
Dnes jsem si pořádně prostudoval materiály ohledně elektronové konfigurace a valenčních elektronů - ve škole jsme se tomu věnovali spíš tak povrchně v prvním ročníku. Tedy, pokud to vše správně chápu, pokud bychom měli například sloučeninu CuS, měď se dostane do excitovaného stavu, přemístí se jeden elektron z 3d orbitalu do orbitalu 4s. Síra se dostane do excitovaného stavu a její dva elektrony z 3s orbitalu se přemístí do 3p orbitalu. Měď poté předává své dva elektrony z 4s orbitalu do 3s orbitalu u síry. Vznikají nám tedy ionty Cu2+ a S2-. Elektronová konfigurace Cu2+ pak tedy bude: [Ar] 3d9 a elektronová konfigurace S2- bude: [Ne] 3s2 3p6.
Při pročítání materiálů mě však zarazila jedna věc. Atom se snaží zaujmout stav s nejnižší energií. Ovšem například kation Ni2+ má elektronovou konfiguraci: [Ar] 3d8. U niklu je elektronová konfigurace: [Ar] 4s2 3d8. Proč tedy nikl odevzdal atomy z 4s orbitalu, když elektrony v orbitalu 3d mají vyšší energii?
Offline
↑ Bedlasky:
Ještě k té první části: Síra má konfiguraci 3s2 3p4 - na p-orbitalech má 2 nepárové elektrony a elektronový pár. S mědí vytvoří dvě kovalentní vazby z orbitalů p. Jedna bude typu sigma, druhá typu pí. Relativně velký atom síry, pokud bude hybridizovat, bude hybridizovat do stavu sp2 se dvěma volnými páry na hybridizovaných orbitalech a jednou vazbou sigma, Třetí orbital p bude nehybridizovaný a obsazený vazbou sigma.
Chemická vazba vzniká v důsledku snížení energie elektronů, tvořících vazbu. Čím větší snížení, tím pevnější vazba a tím větší přednost má daný typ vazby. Nejpevnější vazba je typu s-s, proto se tvoří přednostně. Vazby s použitím orbitalů d jsou až poslední v pořadí.
Offline
↑ Jozka2:
Takže vazby se účastní vždy nepárové elektrony? A jak poznáte, jak budou orbitaly v daném atomu hybridizovat? Jinak, když mám například označení sp2 - to znamená, že se sjednocuje orbital s s částí orbitalu p (ve schématickém znázornění dva čtverečky s nespárovanými elektrony)? A to sjednocení orbitalů, to je, že se spojí nebo jen že mají podobné energetické hladiny? V tomhle ještě trochu tápu.
Offline
↑ Bedlasky:
Nehybridizované orbitaly jsou ty, které tvoří vazbu pí. Je to proto, že hybridizované orbitaly mění tvar na nesymetrickou osmičku s velkým vazebným a malým protivazebným lalokem. Vazba pí ale vyžaduje orbital ve tvaru symetrické osmičky, proto musí vznikat na nehybridizovaném orbitalu p nebo d.
Hybridizace s pozná také podle tvaru molekuly. Tak kyslík v H2O je hybridizovaný - úhel vazeb OH je104°. Naproti tomu atom síry v H2S nebo Se v H2Se je nehybridizovaný, úhel vazeb H-S svírá přibliženě 92°.
Kovalentní vazba se vždycky sprostředkovává elektronovým párem mezi orbitaly vazebných partnerů. Pak každý z vazebných partnerů poskytne orbital s jedním elektronem, nebo jeden z partnerů dodá orbital s elektronovým párem a druhý partner dodá prázdný orbital - kovalentní vazba typu donor - akceptor. Pěkkným příkladem může být CO. Dva elektrony na orbitalech p uhlíku vytvoří dvojnou vazbu, na volný orbital p dodá elektronový pár kyslík a vznikne tak druhá vazba pí. Uhlíku zůstane volný elektronový pár na hybridizovaném orbitalu s (hybridizace sp, dva p-orbitaly jsou nehybridizované). Kyslík má také hybridizaci sp v důsledku trojné vazby, tedy dvou vazeb pí.
Offline
↑ Jozka2:
Jen ještě stále nechápu, jak poznám, u jaké molekuly je jaká hybridizace. Tak třeba u vody. Tam je hybridizovaný jeden p orbital - pokud se nemýlím. Tedy by tam měla být hybridizace sp. Jenže když se podívám kdekoliv na rozkreslený vzorec vody, tak podle tvaru bych to vyděl na hybridizaci sp2. Jenže jedna vazba vychází z s orbitalu a druhá z p orbitalu. Není tam ještě třetí, která by vycházela z dalšího p orbitalu. A u toho sirovodíku - proč atom síry nemá hybridizované orbitaly? Nevychází vazby sigma vždy z hybridizovaných orbitalů?
Offline
Zkus se nejprve podívat sem:
http://e-chembook.eu/teorie-hybridizace-a-vsepr
Pokud se tady mluví o vazbách, jde o vazby typu sigma. Vazby pí využívají oba laloky orbitalu, proto mohou vznikat jen kombinací některých orbitalů (p,d) které nejsou hybridizované.
Zobrazení tvaru hybridizovaných molekul najdeš tady:
http://147.33.74.135/echo/anorganika/st … vsepr.html
http://147.33.74.135/echo/anorganika/st … el=N2O1__0
v tomto odkazu najdeš příklady molekul bez zobrazenívolných párů. Molekuly jsou řazeny do skupin podle typu z předchozího odkazu, kde je zobrazen i elektronový pár.
Pak můžeme probrat případné nejasnosti
Offline
↑ Jozka2:
Díky za odkazy, hlavně ty obrázky mi pomohly :). Co jsem si tak všiml a dočetl se, tak hybridizaci vlastně poznám podle počtu vazebných partnerů (například voda - kyslík má na sebe navázané dva vodíky a zároveň ta molekula má i hybridizaci sp). A vlastně to i vidím na rozkreslené konfiguraci kyslíku v excitovaném stavu, kde jsou dva nespárované elektrony - jeden v orbitalu 2s a druhý v orbitalu 2p. Jen mě třeba zaráží, že fluorid sírový má hybridizaci sp3d2, nicméně síra ani fluor nemají elektrony v d orbitalech. Jen jsem se ještě chtěl zeptat, hybridizuje se ten orbital, který při přechodu do excitovaného stavu předával elektron jinému orbitalu a ten, který elektron přidal? Ptám se kvůli těm vazbám pí, protože třeba u molekuly CO2 jde jedna vazba od kyslíku z s orbitalu a druhá z p orbitalu (ta vazba pí). Když je tedy orbital, z něhož vazba pí vychází je nehybridizovaný, tak mě napadla myšlenka výše - protože z orbitalu 2s u kyslíku se při excitaci elektron přemisťuje do orbitalu 2p. Tedy vazba sigma vychází z hybridizovaného s orbitalu a vazba pí z nehybridizované části p orbitalu, nicméně je zde hybridizovaná část, která je však zaplněná dvěma elektrony, tedy není schopná vytvořit vazbu.
Jen jsem se ještě chtěl zeptat, jak je to s elektrony účastnících se vazeb u SO2. Když si chci nakreslit, jak vychází z orbitalů vazby, tak nevím odkud. Navíc ta jedna sigma vazba pak musí vycházet z p orbitalu ne? A ještě jsem se chtěl zeptat, jak to je vazebně u trijodidového aniontu - jestli jeden jod dává elektronový pár k vytvoření vazby nebo ne.
Offline
Omlouvám se za pozdní odpověď. Zkus se podívat sem, možná ti to pomůže:
http://www.ontola.com/cs/arti/hybridizace-metoda-vsepr
Offline