Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Ahoj, nejsem fyzik, ale zkoumám tyto dva případy: (1) mějme těleso, které leží na podložce p v klidu a (2) totéž těleso, které na podložku p pustím z výšky d metrů - a zkoumám situaci v okamžiku dopadu tělesa.
Rád bych našel nějakou veličinu, kterou bych porovnal "energie" tělesa v bodech (1) a (2). Protože jistě i v bodě (1) to tělesa nějaký účinek má (např. kdybych ho měl na noze, tak ten účinek jistě pocítím), ale nenapadá mě, jakou veličinu by bylo možné použít na případy (1) i (2), aby byla v obou případech nenulová (a jednalo se o nějakou rozumnou veličinu, pomocí které bych mohl porovnat "účinky" působení (1) a (2)). Zkusil jsem energii, hybnost, tlak,.., ale zdá se, že je nelze použít.
Offline
↑ check_drummer:
Ahoj, myslím, že v situaci (2) není stav tělesa dobře definován. V okamžiku dopadu není definována rychlost, má nespojitý průběh, závislost polohy na čase je lomenou funkcí, síly by přerostly nade všechny meze.
Možná jsem to pochopil úplně jinak, než bylo myšleno. Podle mého názoru nejdřív je potřeba si říct, co se děje během daného "okamžiku", resp. připustit jeho nenulovou dobu trvání.
Offline
Ahojte, :-)
myslím, že rozdiel bude v počte "zdevastovaných" väzieb kryštálov podložky a telesa.
Jemne položené teleso ( a podložka) bude mať určite menej trvale preskupených atómov ako
druhý prípad.
A teda keďže sa jedná o väzby tak fyz.-chemické vzťahy by tam mohli pomôcť k popisu.
Napr.ako v nasledovnom: majme ideálny plyn 1-atomový objemu V, teploty T, počtu častíc N.
Do toho vlietne teleso o kinetickej energii Ek, hmotnosti m, až sa zbrzdí na v=0.
Vieme vyrátať zvýšenú teplotu, ako odpoveď na interakciu.
Offline