Matematické Fórum

Zdravím, samozřejmě že to je neskutečně malá pravděpodobnost, ale v podstatě jde jen o ten počet opakováních - jednou by prostě měla spadnout jakákoliv hodnota ne?

↑ Eratosthenes:
a to z důvodu?

↑ Eratosthenes:

domluv se s kamošem, že si dáte sraz na určitém místě náhodně mezi pátou a půl šestou. Pravděpodobnost, že dorazíte v naprosto přesně stejný okamžik, je rovna nule... (stejný důvod)

↑ deive:
Ahoj, kdyby byly různé, byl by jejich rozdíl nenulový.
K té pravděpodobnosti - je otázka co to znamená, že se může stát vše. Např. do toho patří i událost, že vesmír zanikne velkým krachem - ale opravdu to nastane?

↑ deive:´

Existují jevy, jejichž pravděpodobnost je nula, a přesto se stát mohou. A existují jevy, jejichž pravděpodobnost je jedna, a přesto nastat nemusejí.

↑ deive:

Ne, je to naopak.

>> je-li jev jistý, pak je pravděpodobnost nula.
>> je-li jev nemožný, pak je pravděpodobnost jedna.

Te je pravda. Ale obrátit ty implikace nelze:

>> je-li pravděpodobnost nula, pak je jev nemožný.
>> je-li pravděpodobnost jedna, pak je jev jistý.

To jsou dva velmi rozšířené bludy. A definice pravděpodobnosti za to nemůže - ta je v pořádku :-)

↑ deive:
Může padat černá do skonání světů (a pak klidně dál). Šance se blíží nule, ale nikdy nenastane okamžik, kdy by už spadnout nemohla.

Nelze ale říct, že by padala nekonečněkrát (to by byl jev jistý - P=1.0; a nešlo by o poctivou ruletu).

Podobně se přirozená čísla blíží nekonečnu, ale neexistuje nekonečně velké číslo. Není ovšem žádný limit na maximální možné přirozené číslo, a není žádný limit na maximální možný počet červených hodů. (libovolně dlouhá série červených má nenulovou pravděpodobnost - tj. může nastat).

Nekonečná řada (0,999... = 1), pomohlo mi si uvědomit, jak se zapíše v dekadickém zápisu 1/3. A jaký to má dopad na 3/3.

odkazy:
http://www.hazardni-hry.eu/pravdepodobn … nosti.html
http://www.matweb.cz/pravdepodobnost
https://en.wikipedia.org/wiki/0.999...

No...
Jeden zo zaverov statistickej fyziky (lemma Poincare-Zermelo) znie v podstate takto: obmedzeny fyzikalny system (aj energeticky aj priestorovo) sa v konecnom case lubovolne priblizi skoro lubovolnej udalosti.
Teda zober si nejaku udalost, dobry sposob akym merat "vzdialenost udalosti" a podla neho vyber odhadovu skupinu udalosti ktore su od tvojej najviac na vzdialenost (konkretne kladne cislo, ale je jedno ake). Existuje cas taky, za ktory sa udeje aspon nejaka udalost z tvojho odhadu? - Odpoved je: sice nie nutne, ale tych udalosti pre ktore je odpoved "ano" je nekonecne viac ako tych pre ktore je to "nie", takze pravdepodobnost, ze sa trafis do "nie" udalosti, je nula (to iste ako tu vo vlakne).

↑ claxu:

Zjevně nerozlišuješ mezi matematickým objektem a jeho modelem. Tvoje argumentace sisálovým terčem je asi na stejné úrovni jako toto: vzorec pro objem koule je nesmysl, protože koule, kterou jsem si uplácal z plastelíny má objem o dost jiný... Fakt si myslíš, že pojem přímka je nesmysl, protože každé pravítko je více či méně křivé?

Trefit šipkou bod znamená trefit šipkou útvar nulového obsahu. Stejně nulovou pravděpodobnost má trefení hranice mezi dvěma kruhy, anebo sinusoidy, pokud by byla na terči sestrojená (ta má totiž taky nulový obsah). Pravděpodobnost je matematická abstrakce, podle které reálné objekty fungují pouze více či méně přibližně, protože žádný reálný objekt nebo jev není matematicky dokonalý. To, že neexistuje šipka s nulovým obsahem hrotu, je sice fakt, ale to není problém matematiky. Matematika musí idealizovat, jinak by nebyla matematikou.

↑ claxu:

Můj dotaz nebyl zmatený, zmatená je pouze tvoje odpověď.

Ptáš se na věci z teorie pravděpodobnosti a o pravděpodobnosti nevíš vůbec nic. Kolem pravděpodobnosti (a nejspíš i kolem matematiky jako takové) máš jen pár svých bludů. OK, máš na ně právo. Nejsi ani první ani poslední. Navíc patříš zřejmě k těm, kteří si je nenechají vyvrátit. Takže mi nezbývá, než tě jim dál nechat na pospas...

↑ Eratosthenes:

:-)