Matematické Fórum

↑ lenuuuuska:
Mám pocit, že trošku zaměňuješ příčinu a následek. Vazba H-F je velmi silně polární a navíc oba atomy jsou valmi malé, takže je malá i délka vyzby. Vazba je proto mimořádně silná, proto je HF slabou kyselinou. To je také důvod velkého dipólového momentu a tedy i tvorby poměrně silných vodíkových můstků. Sílu kyseliny navic snižuje to, že oba malé atomy jsou prakticky nepolarizovatelné, takže sílu vazby nesnižuje působení polárních molekul rozpouštědla, jak to vidíme u ostatních halogenvodíků, kde s rostoucím poloměrem atomu halogenu roste jeho polarizovatelnost s následným oslabením vazby a shora dolů pak snadnější disociací - tedy rostoucí sílou kyseliny.
Podobný efekt vidíme i v sousední 6. skupině PSP. Disociační konstanty chalkogenvodíků rostou shora dolů:
H2S -> H+ + HS- 1,22*10^-7; H2Se -> H+ + HSe- 1,28*10^-4 a H2Te -> H+ + HTe- 1,86*10^-4

↑ houbar:
Je to  ještě trochu jinak. To co píšeš, je Kw.
K = c(H+)*c(OH-)/c(H2O = 10^-14/55,5 = 1,802*10^-16; v Kw, stejně jako v Ka nebo v některých Kb se disociační konstanta od rovnovážné konstanty liší tím, že koncentrace vody je považována za konstantní a je převedena na levou stranu vztahů.
V zásadě máš pravdu, chci jen zdůraznit rozdíl mezi prostou rovnovážnou konstantou disociační reakce K a disociačními konstantami Ka, Kw nebo Kb.

↑ houbar:
Podívej se třeba do Vacík: Obecná chemie str. 253.
Samozřejmě s aktivitami máš pravdu, ale pro středoškolské úlohy ve zředěných roztocích se rozdíl mezi aktivitami a koncentracemi většinou zanedbává.

↑ Jozka2: Kolegové Klikorka, Hájek a Votinský píší (s. 278, druhý díl přídílných skript Obecná a anorganická chemie): "Polohu rovnováhy vyjadřuje rovnovážná konstanta K=[H3O+].[OH-]. Konncentrace kapalné H2O ve vztahu nefiguruje, neboť je konstantní a je již zahrnuta do rovnovážné koncentrační konstanty"
Což v podstatě říkají trochu jinak to samé, a to, že rovnováhu autoprotolýzy vody vyjadřuje tato rovnice: K = c(H+)*c(OH-). Jinými slovy, disociační konstanty jsou jen dalším z typů rovnovážných konstant.

↑ Jozka2:
To jsou ti analytici, ti většinou fyzikální chemii moc neřeší. (ve skriptech UPCE r. 1987 je to taky tak, asi to opsali)
Celkově se říká, že všechny kondenzované stavy čistých látek (tedy i třeba kapalná rtuť nebo brom pod roztokem) mají jednotkovou aktivitu. 0,01 molární roztok nějaké soli je v podstatě voda o čistotě 99,9%, takže tuto podmínku splňuje.
Osobně se mi to dělení vodou zdá jako dost zesložiťující prvek. Bez něj lze totiž všechny rovnovážné konstanty, ať už acidobazické, součiny rozpustnosti, atp. popsat jednoduchým
,
kde je stechiometrický koeficient (z konvence u produktů kladný a u reaktantů záporný).