Skuste napisat postupnost
az do
.
Co konstatujete z cifrou na lavo?
Co mozeme dokazat ked n ide do nekonecna? Dokazte.
Offline
↑ vanok:
Lze dokázat, že ať volíme jakékoliv přirozené číslo
, tak vždy existuje taková mocnina čísla 2, jejiž ciferný zápis začíná právě číslem
.
Offline
↑ Pavel:
Ano, aj to je zaujimave, ale preco 1 sa objavi castejsie (ako je to presnejsie)?
Offline
↑ vanok:
Nabízím zjednodušenou odpověď - to, jakou číslicí začíná mocnina čísla 2, úzce souvisí s tím, že číslo
je iracionální. To, že 1 je "nejčastější cifra", kterou mocnina dvojky začíná, vyplývá z následujícího tvrzení:
Definujme následujících devět otevřených intervalů:
Symbolem
označme zlomkovou (desetinnou) část reálného čísla
.
Je-li
, kde
, pak mocnina
začíná číslicí
. A protože interval
má ze všech devíti intervalů největší míru, vyplývá z toho, že mocniny
začínají nejčastějí číslicí 1. Ještě jinak - ca. třetina všech mocnin dvojky začíná jedničkou.
Obdobné závěry by bylo možné odvodit i pro dvojciferná, resp. víceciferná čísla, jímiž "začíná" číslicový zápis mocnin čísla 2, popř. i pro mocniny jiných přirozených čísel.
Offline
↑ vanok:
Zapojí-li se do hry navíc řetězové zlomky a z nich odvozené příslušné konvergenty, lze získat "hezké" mocniny čísla 2. např.
apod.
Offline
↑ Pavel:,
Ano to je dobra cesta k rieseniu problemu, i ked potvrdenie tejto intuicii pouzije, ze postupnost n.log(2) − [n.log(2)] je "équirépartie " v [0; 1].
A co je pozitivne, ze uz aj takto sme mohli prekvapit a poucit viacero foristov.
Offline
Pavel napsal(a):
A protože interval
má ze všech devíti intervalů největší míru, vyplývá z toho, že mocniny
začínají nejčastějí číslicí 1.
Ahoj, podle mě tato implikace nemusí nutně platit, resp. asi by bylo potřeba k ní něco dodat. Hodnoty m.log(n) nemusí být rovnoměrně roloženy - a co kdyby padly častěji do jiného intervalu než
(přestože tento jiný interval má menší délku)?
Edit: A ještě jedna věc - pro dostatečně velká m přece nepadne výraz
do žádného intervalu
. Jak je potom v tomto případě číslo n definováno?...
To ovšem neznamená, že to tvrzení neplatí. Např. speciálně k té 1čce by stačila tato úvaha: mezi všemi m-cifernými čísly existuje (právě) jedno, která začíná 1kou a je to mocnina 2.
Rovněž mezi všemi m-cifernými čísly existuje nejvýše jedno, které začíná číslicí k a je to mocnina 2.
A z toho již to tvrzení plyne.
Offline
↑ check_drummer:,
Ahoj v mojom prispevku mas odpoved na tvoju otazku.
Co volam "équiréparti" asi to volas rovnomerne rozlozenie....( co da, ze primerne mame tak 30 pct. takych situacii a tiez je to tak aj asympoticky) ale vsak mas iste slovnik, ja tiez citam v cz. so slovnikom.
Offline
↑ check_drummer:
Chybně jsem ohraničil výraz ve zlomkové části, správně by mělo být 
Opomněl jsem dodat, že nejčastější výskyt 1 na začátku ciferného zápisu mocnin čísla 2 plyne z toho, že posloupnost zlomkových částí
je tzv. rovnoměrně rozložená posloupnost (uniformly distributed sequence) v intervalu
. Je to důsledek tvrzení, že posloupnost
je rovnoměrně rozložená v intervalu
pro libovolné kladné iracionální
. Viz též postřeh od ↑ vanok:.
Pro "víceciferné začátky" mocnin dvojky je zapotřebí vzít jiné intervaly, postup by však byl obdobný.
Offline
Oplati sa precitat
https://www.jstor.org/stable/2319349?se … b_contents
Offline