Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Coulomb pri meraní na torzných váhach mohol zistiť silu a vzdialenosť dvoch elektricky nabitých gúľ, ktoré pôsobili na seba. Sila medzi dvoma nábojmi je určená vzťahom
. Aby Coulomb mohol vypočítať konštantu musel by poznať veľkosť elektrických nábojov. Používal svoju jednotku statcoulomb kde vlastne konštanta bola započítaná
. Ako bola zistená veľkosť Coulombovej konštanty?
Offline
Ahoj, odvození velikosti Coulombovy konstanty je tady: https://en.wikipedia.org/wiki/Coulomb%2 … e_constant. (
v odvození znamená
)
Offline
Ďakujem za odpoveď. Aby som bol konkrétnejší, Maxwell potreboval do svojich rovníc poznať aj číselnú hodnotu permitivity vákua. Keď vzorec pre elektrickú silu upravíme na
tak Coulombová konštanta bude obrátená permitivita vákua. V tej dobe ešte nebola známa c. Gausov zákon hovoril aj o rozdelení el. náboja na povrchu telies. Coulomb mohol vedieť iba či tam mal náboj väčší, resp. o nejaký zlomok, napr. polovicu ako predtým. Nejedna sa mi ani tak o Coulombovú konštantu ale hlavne o permitivitu.
Offline
V tej dobe ešte nebola známa c.
Nevím, jak se odvozovala hodnota permitivity před Maxwellem - asi pouze experimentálně. Uvidíme, jestli nám k tomu někdo napíše něco dalšího. :)
Offline
Trochu som počítal na exceli. Myslím, že Coulomb vedel o nejakej konštante ktorá je najväčšia vo vákuu. Pokiaľ by vzorec pre silu kde sú rovnomerné náboje bol
a vzorec pre kapacitu vákuového kondenzátora bol
tak si môžeme vyjadriť
zmeraním síl medzi dvoma rovnakými elektródami kde 1 elektróda bude mať plochu
, vzdialené budú
. Pre elektrický náboj je vzorec
. Poznáme
, tak pripojením napätia sa v kondenzátore nahromadí náboj
. Na jednej elektróde bude náboj ktorého hodnota bude
. Zmeraním sily medzi elektródami ktoré majú rovnakú plochu
, vzdialené sú od seba
a pripojené na napätie
vytvoria silu medzi sebou kde jej násobok
nám dáva hodnotu
. Samozrejme také meracie zariadenie by bolo komplikované, resp. sily by boli skoro nemerateľné, tak je lepšie meracie zariadenie urobiť menšie a prepočítať to na
. S napätím sily vzrástu s druhou mocninou, plocha vzrastie s druhou mocninou a pri zmenšení vzdialenosti sily medzi elektródami vzrástu so štvrtou mocninou. Keď poznáme vzorce
dá sa odvodiť veľkosť Coulombu zo vzorca
. Keď budeme poznať
tak môžeme určiť Coulombovú konštantu
. S týchto výpočtov priamo odvodiť veľkosť Coulomba dokonca aj konštanty pre 
,
.
Offline
Ultimátně, velikost Coulombovy konstanty je jen otázkou naší volby jednotek. Kdybychom používali Gaussovy jednotky, byla by Coulombova konstanta rovna 1. :)
Zmeraním sily medzi elektródami ktoré majú rovnakú plochu
(...)
Myslím, že to je jinak - desky kondenzátoru jsou příliš blízko na to, aby síla klesala s druhou mocninou vzdálenosti. Podle mě je to takhle:
Offline
Ďakujem za vysvetlenie. Doplním, zmeriame silu na začiatku a po zmene vzdialenosti. Poznáme napätie ktorým sme kondenzátor nabili. Vieme vypočítať rozdiel intenzity, pretože poznáme rozdiel vzdialenosti. Tieto rozdiely síl a vypočítanej intenzity vložíme do vzorca
a máme vypočítaný náboj Q. Pokiaľ viem silu a vzdialenosť viem, že na doskách sú rovnaké náboje môžem si vypočítať
. Chcem sa ešte opýtať prečo je energia v tom prvom vzorci, tam myslím je miesto W U sa S počíta iba s jednou doskou.
Offline
Tieto rozdiely síl a vypočítanej intenzity vložíme do vzorca
a máme vypočítaný náboj Q. Pokiaľ viem silu a vzdialenosť viem, že na doskách sú rovnaké náboje môžem si vypočítať
.
Takhle to počítat nemůžeš, protože rozměr desek není zanedbatelný ve srovnání s jejich vzdáleností.
Chcem sa ešte opýtať prečo je energia v tom prvom vzorci.
Jestli myslíš vzorec
, tak tam je energie, protože jsem ji tam napsal. :) Protože počítám změnu energie při posunutí desek o vzdálenost
, abych z ní určil působící sílu. Abych tohle udělal, musím začít tím, že si napíšu vzorec pro energii, a proto je tam energie. :)
tam myslím je miesto W U sa S počíta iba s jednou doskou
Tuhle část věty nechápu, můžeš ji prosím napsat jinými slovy? :)
Offline
ďakujem za upozornenie, k prvému vzorcu
kde
je plocha 1 desky
je vzdialenost dosiek
je intenzita medzi doskami. Náboj jednej dosky je tam preto, lebo intenzitu poznáme pretože vieme aké je napätie medzi doskami a vzdialenosť medzi nimi. Vzťahy sú
. Poznám silu, poznám intenzitu, môžem si vypočítať náboj na jednej doske,
. Náboj
sa meniť nebude, vzdialenosťou sa bude meniť iba
pretože sa mení vzdialenosť
. Nie som si istý či náboj na jednej doske je aj
. Je to vzorec pre indukčný tok ale ten fakticky tiež je v Coulomboch, za
vložím plochu jednej platne. Myslím si, že stačí namerať silu pred posunutím a po posunutí o
. Vypočítať rozdiel síl a vložiť do vzorca
. S toho si vypočítame
a vložíme do vzorca
. Tento vzorec si môžeme rozpísať ako
. Náboj predpokladám rovnaký na obydvoch elektródach mení sa iba
za
vkladám
. Z toho vzorca sa už dá vypočítať aj
.
Offline
Vzťahy sú
. Poznám silu, poznám intenzitu, môžem si vypočítať náboj na jednej doske,
. Náboj
sa meniť nebude, vzdialenosťou sa bude meniť iba
pretože sa mení vzdialenosť
. (...) Myslím si, že stačí namerať silu pred posunutím a po posunutí o
. (...) Tento vzorec si môžeme rozpísať ako
. Náboj predpokladám rovnaký na obydvoch elektródach mení sa iba
za
vkladám
.
Takhle to počítat nemůžeš, protože rozměr desek není zanedbatelný ve srovnání s jejich vzdáleností. :)
Offline
Trochu prestávam rozumieť. Ale keď si zoberiem vzorce pre energiu kondenzátora vypočítame podľa vzorca
. Tento vzorec sa dá upraviť na
. Poznáme napätie
, rozmer
a
. mohol by som si vypočítať kapacitu kondenzátora ovšem musel by som zobrať do úvahy rozmer obidvoch dosiek. Pokiaľ zoberiem len jednu dosku, znamená to, že vypočítam náboj na jednej doske pretože by kapacita bola polovičná
. Veľkosť náboja je
.
máme vypočítané a môžeme si potom vypočítať
. Tento náboj môžeme použiť do vzorca
. Pre
udáme rozdiel síl platní medzi sebou, sila pred potiahnutí-sila po potiahnutí. Vypočítame intenzitu
. Keďže poznáme náboj aj
môžeme napísať
.
. S toho vzorca si môžeme odvodiť
.
. Tak máme vypočítanú Coulombovú konštantu ak sa nemýlim. Vo vzorci
musíme uvažovať polovičnú kapacitu, pretože počítame iba náboj na jednej platni.
Offline
Pre
udáme rozdiel síl platní medzi sebou, sila pred potiahnutí-sila po potiahnutí. (...) Keďže poznáme náboj aj
môžeme napísať
.
.
Takhle to počítat nemůžeš, protože rozměr desek není zanedbatelný ve srovnání s jejich vzdáleností.
EDIT:
Vo vzorci
musíme uvažovať polovičnú kapacitu, pretože počítame iba náboj na jednej platni.
Není to tak -
je kapacita celého kondenzátoru.
Offline
Tu som tak trochu v koncoch. Vzorec
si môžeme upraviť na vzorec
.
píšem preto lebo je to akumulovaná práca v kondenzátore. Ja potrebujem poznať veľkosť náboja. Vypočítam si energiu kondenzátora. Energia kondenzátora je aj
. Poznám prácu poznám napätie, môžem si vypočítať celkový náboj v kondenzátore
. Bude na jednej platni náboj
?
Offline
↑ marostul:doplním. Keď celkový náboj v kondenzátore je
bude náboj na jednej platni náboj
? pri vákuovom kondenzátore náboj sa ukladá na platniach kondenzátora. Ak dobre rozumiem tak celkový náboj vákuového kondenzátora s dvoma rovnakými platňami ideálne uložené vedľa seba je celkový náboj rozložený na dvoch platniach. čiže na jednej platni je polovičný náboj s celkového náboja
Offline
Vzorec
si môžeme upraviť na vzorec
.
Tady chybí permitivita:
Vzorec
si môžeme upraviť na vzorec
.
↑ marostul:
Keď celkový náboj v kondenzátore je
bude náboj na jednej platni náboj
?
Celkový náboj v deskovém kondenzátoru je
, protože na jedné desce je náboj
a na druhé desce náboj
. :) Náboj na jedné desce je
, kde
je energie kondenzátoru.
Offline
Ďakujem, že ste mi opravil chyby. Došiel ste až ku vzorcu
. Rozumiem ako sme k tomu došli. V homogennom elektrickom poly môžeme pre intenzitu na písať vzorec
. Môžeme za
dosadiť napätie na ktorým sme kondenzátor nabili. Za
môžeme vložiť vzdialenosť elektród.
zmeriame. Z toho nám vychádza pre výpočet náboja
. Keď mám odvodený náboj a nameranú silu tak už sa dá vypočítať Coulombová konštanta.
Offline
Keď mám odvodený náboj a nameranú silu tak už sa dá vypočítať Coulombová konštanta.
Kdybys měl deskový kondenzátor, kde by vzdálenost byla zanedbatelná ve srovnání s velikostí desek (což jsou všechny deskové kondenzátory, jinak bys nemohl použít tyhle vzorce), tak
, tj.
,tj.
.
Je to proto, že pro dostatečně malou vzdálenost mezi deskami ("malou" ve srovnání s rozměrem desek) je mezi deskami (téměř) homogenní pole a síla tedy nezávisí na vzdálenosti.
Offline
Pokiaľ by som pomer vzdialenosti a plochy dosiek bol vzhľadom na rozmery kondenzátor, napr doska
a vzdialenosť
ale na zvýšenie intenzity by som použil vyššie napätie, mohol by som použiť tie vzorce? Miesto
by som použil
.
Offline
Ne, v tom případě by se, myslím, musel Coulombův zákon numericky integrovat. Nemohl bys použít žádný ze vzorců pro deskový kondenzátor, které znáš.
Offline
chcem sa opýtať či relativistická hmotnosť sa prejavuje na gravitačnej sile. pri urýchľovaní telesa pri blízkosti rýchlosti svetla začnú pôsobiť relativistické efekty. sila medzi telesami je nepriamo úmerná štvorcu vzdialenosti ich ťažísk. mám príklad, urýchľujem 2 telesa ktoré letia vedľa seba na rýchlosť blízko rýchlosti c. ich relativistická hmotnosť vzrastie ale kľudová ostáva rovnaká. vzrastie gravitačná sila vzhľadom na to, že bude zvýšená relativistická hmotnosť telies?
Offline