Ahoj,
dokažte, že pro funkci f (mající na uzavřeném intervalu I všude derivaci) platí pro každé d, že:
jestliže má funkce f na intervalu I omezenou derivaci hodnotou d (
), tak potom je 
a nebo pokud je
, tak musí mít f na I derivaci omezenu hodnotou d.
Edit: Upravil jsem formulaci vzhledem k d.
Online
↑ check_drummer:
Moc nerozumím tomu, proč by to mělo platit.
Funkce
má omezenou derivaci, tj.
, na intervalu
. Že by platilo
, o tom pochybuji.
Offline
↑ check_drummer:
Jistě platí
. Pak by to znamenalo, že funkce
má na intervalu
omezenou derivaci hodnotou
.
Offline
↑ Pavel:
Abych byl přesnější - to d je stejné pro obě implikace... tj. celé tvrzení by mělo začínat "pro každé d..."
Takže pokud máš nějaký příklad, kde si myslíš, že to neplatí, uveď prosím funkci f a hodnotu d. Např. V prvním případě to platí, protože
neplatí a proto je druhá implikace triviálně pravdivá.
Online
↑ check_drummer:
Ještě poznámka, to
označuje součin konstanty
a
nebo diferenciál
, který je součástí integrálu? Je to docela matoucí.
Offline
↑ Pavel:
Je to diferenciál, který je součástí integrálu - ale je to vlastně nepdostatné, viz některé příspěvky výše.
Online