Nevíte-li si rady s jakýmkoliv matematickým problémem, toto místo je pro vás jako dělané.
Nástěnka
❗22. 8. 2021 (L) Přecházíme zpět na doménu forum.matweb.cz!
❗04.11.2016 (Jel.) Čtete, prosím, před vložení dotazu, děkuji!
❗23.10.2013 (Jel.) Zkuste před zadáním dotazu použít některý z online-nástrojů, konzultovat použití můžete v sekci CAS.
Nejste přihlášen(a). Přihlásit
Zdravím.
Tak mě napadla určitá věc. Vím, že je svět množin vybudován za pomoci symbolu . Mě by zajímalo, jestli by nebylo možné postavit axiomy funkční teorie množin bez tohoto symbolu. Řekněme, že máme následujíći axiomy:
Pak je možno definovat
Množinu bych pak definoval jako pro nějaký seznam a operátor bych na množiny rozšířil způsobem . Symbol podmnožiny bych opak definoval jednoduše způsobem .
Prostě a jednoduše by tím základním stavebním kamenem byly seznamy a množiny by byly jakousi obálkou obsahující vždy právě jeden seznam.
Ono o co mi jde... Není známý nějaký způsob ještě základnějších struktur, ze kterých by bylo třeba možné teorii množin vybudovat? Konkrétně u seznamů třeba nehrozí, že by seznam obsahoval sám sebe, proto by nehrozily některé paradoxy, které se musely v teorii množin řešit.
pozn: nic z toho co jsem napsal jsem si důkladně nepromýšlel. ty axiomy pro seznamy jsem napsal tak, aby byly co nejjednodušší (vždy máme seznam o dvou seznamech) a aby splňovaly vše, co žádáme od vnitřku množin. Tedy že obsahuje každý prvek jednou, že nezáleží na pořadí. Ta vnitřní asociativita je nutná taky a umožní nepsat ale
Offline
↑ liamlim:
Ahoj,
ale pak by podle definice nebylo .
A nejsem si jist, zda to rozšíření na množiny a podmnožiny je správně.
Offline
↑ check_drummer:
Dle 1 by bylo:
. No a podle té vniřní asociativity by bylo , takže by bylo
Ono obecně jsou ta pravidla psána tak, aby seznam byl v podstatě lineární struktura, seznam hodnot a přitom bylo vše správně formálně definované. Existuje mnoho způsobů, jak zapsat například , ve všech ale bude možné zbavit se duplicit a dostat každou z hodnot na první místo.
Offline
↑ liamlim:
Já to myslel spíš formálně. Nejsem si jist, zda lze formálně definovat, že se dva syntakticky odlišné prvky rovnají, to bude odporovat axiomům pro rovnost. Spíš se to dělá přes nějakou faktorizaci.
Ale není mi jasná motivace tohoto:
To znamená, že chceš zakázat vnořování množin do množin?
Offline
Teoriím množin, které jsou založené na se někdy říká materiální, možná tě tedy budou zajímat strukturální teorie množin, které nejsou založené na .
https://ncatlab.org/nlab/show/structural+set+theory
https://arxiv.org/abs/1212.6543
Offline
↑ check_drummer:
Právě, že nechci. i jsou seznamy. Proto pokud je například , pak . Ale asi to je jedno. Ty mé definice byly jen pokusem o naznačení toho, jak že vlastně otázku myslím.
Měli jsme ve škole jak výrokovou logiku tak teorii množin. A prostě mi připadá, že každá z nich využívá té druhé a někdy jsme se točili v kruhu. Tzn s pomocí množin jsme vyvodili něco v logice, zároveň se ale daný objekt teorie množin vyskytoval v důkazu v logice. To se mi nelíbí, ale nechtěl jsem to řešit, protože to byly dva zcela na sobě nezávislé předměty. Chtěl bych vidět, jak by bylo možné kompletní základy matiky vybudovat opravdu správně, aby k těmto cyklickým důkazům logiky a teorie mnoźin nedocházelo.
Offline
↑ liamlim:
Tím bys ale nemohl popsat systémy množin, např. {{1,2},{1,3}} a {1,2,3} by tedy bylo u tebe totéž. A množinu bys ztotožnil s její potenční množinou.
Offline